Pálení žáhy - Anamneza.cz

Příčiny/rizikové faktory

      U chronického pálení žáhy bývá často zcela ochablý sval, dolní svěrač jícnu (sfinkter),  který odděluje žaludek od jícnu. Sfinkter za normálních okolností zamezuje vyrovnávání tlakových rozdílů mezi horní částí břicha a hrudníkem. Je-li tlak v břišní oblasti příliš vysoký, např. kvůli příliš těsným šatům nebo kvůli těhotenství, anebo je-li sníženo svalové napětí sfinkteru např. působením léků, může kyselý obsah žaludku vystoupat do jícnu. Stejně tak může být příčinou infekce nebo anomální poloha žaludku. Taktéž psychická zátěž, především pocity frustrace a hněvu, mohou mít za následek pálení žáhy.  
      Mimo to na vyvolání choroby působí:

• shýbání, ležení
• alkohol, zvl. sladká vína
• kouření
• káva, černý čaj, koka-kola, energetické nápoje
• ledové nápoje
• smažené a tučné pokrmy
• luštěniny, uzené, citrusové plody
• silně kořeněné pokrmy (tvorba žaludečních šťáv je nadmíru povzbuzena)
• rychlá, hltavá jídla (polyká se příliš mnoho vzduchu)
• stres
• nadváha
• těhotenství

Průběh

      Potíže se většinou dostavují v pravidelném intervalu po jídle: pálivý pocit za hrudní kostí, kyselé říhání nebo lehká až středně těžká nevolnost se zvrácením malého množství potravy. Krom těchto denních potíží trpí mnoho lidí také nočním pálením žáhy. Těmto pacientům hrozí větší nebezpečí, že se vyvinou komplikace. V noci, vleže, je doba kontaktu kyseliny a jícnu delší a kyselina tak může způsobit větší škody. Kromě toho může kyselý obsah žaludku přetéci z jícnu do průdušnic a průdušek a vést tak ke chronickému kašli. V každém případě byste měl/a s pomocí lékaře zavčas objasnit příčiny své pyrózy a nechodit k lékáři teprve, když se objeví komplikace. Jelikož se příznaky pyrózy (bodavá bolest za hrudní kostí) mohou podobat příznakům při srdečním záchvatu, musí lékař oba stavy odlišit. Osobám se  srdečním onemocněním nebo s vysokým krevním tlakem hrozí zvýšené riziko srdečního záchvatu, a měly by proto při potížích co nejrychleji vyhledat lékaře.

Následky

Rozpoznání/vyšetření

      Za účelem vyjasnění příčiny vzniku pyrózy a zabránění pozdějším komplikacím se pacientům s chronickým pálením žáhy doporučuje:  

Gastroskopie
      U gastroskopie je do žaludku jícnem vsunuta tenká, ohebná trubička, na jejímž konci se nachází malá kamera a nepatrné kleštičky (gastroskop). Na monitoru je možné sledovat stav jícnu, vrátníku a žaludeční sliznice. Zpravidla se navíc kleštičkami provádí  odběr vzorků sliznice, v nichž pak histologická laboratoř zjišťuje přítomnost rakovinových buněk a původců infekcí.  

Měření pH 
      Nosem se do jícnu zavede malá sonda měřící kyselost. Údaje, jež nasbírá, jsou 24 hodin zaznamenávány malým přenosným počítačem.  

Rentgenové vyšetření
      Po požití kontrastní látky (bariumsulfatový roztok) může být sledován obsah a funkce žaludku a jícnu. Lékař vyvíjí tlak na pacientův žaludek a přitom pozoruje, kolik kontrastní látky stoupá do jícnu. Tímto způsobem může přímo zjistit, jak „těsný“ je sfinkter. 

Vyšetření srdeční funkce
      Jelikož se příznaky pyrózy (bodavá bolest za hrudní kostí) mohou podobat příznakům  při srdečním záchvatu, musí být oba stavy spolehlivě odlišeny. S tím cílem může být provedeno vyšetření srdeční činnosti, zejména u pacientů, kteří mají srdeční onemocnění nebo vysoký krevní tlak.

Léčba

Při léčení pyrózy stojí na prvním místě obecná, nelékařská opatření:

• snížit nadváhu
• vyhnout se tučným pokrmům a rychlým jídlům
• jíst více (alespoň 5 denně) malých, nízkotučných jídel bohatých na bílkoviny
• jíst lehce stravitelné pokrmy 
• pít méně alkoholu a méně kouřit
• nenosit těsné šaty
• dostatečně se pohybovat
• večer nepožívat žádná těžko stravitelná jídla a sladkosti
• ponechat mezi posledním jídlem a uložením se k spánku minimálně 3 hodiny
• zajistit lehce sešikmenou polohu lůžka se zvýšenou hlavou, např. prostřednictvím špalíků podložených pod předními nohami postele
• při stresu nebo duševních problémech: využít psychoterapie a/nebo autogenního tréninku, resp. uvolňující meditace.  

K léčbě pyrózy jsou k dispozici různé léky:

• Prostředkem první volby bývají většinou takzvaná antacida (k dostání v lékárnách). K této skupině „neutralizátorů kyselosti“ patří např. zažívací soda a různé sloučeniny  hořčíku a hliníku s ochranným účinkem na sliznici. Rychle působící antacida by měla být aplikována po jídle a před spánkem, když je tvorba kyseliny nejvyšší.
• Léky ze skupiny tzv. H2 antihistaminik (např.  ranitidin nebo  famotidin) potlačují tvorbu  žaludeční kyseliny. Vzhledem k dlouhé době působení jsou ideální pro pacienty s nočním pálením žáhy.  
• podobně působí inhibitory protonové pumpy (např. omeprazol).
• Léky ze skupiny prokinetik (taktéž k dostání pouze na předpis) podporují činnost zažívacího traktu a urychlují vyprazdňovíní žaludku a střeva (metoklopramid aj.).  

      Důležité je, abyste si dal/a  v otázce dávkování a nejvhodnější  doby aplikace poradit od svého lékaře nebo lékárníka.

Důležité upozornění

      Lékaře byste měl/a každopádně vyhledat v případě, když do dvou týdnů nedosáhnete žádného úspěchu dodržováním všeobecných opatření, jako např. změnou způsobu života nebo vlastní medikací s použitím antacid.