Laparoskopie patří mezi minimálně invazivní chirurgické metody a slouží k prohlédnutí břišní dutiny. Při laparoskopii je použit speciální přístroj, který umožňuje provést operaci za pomoci jen jednoho či dvou vpichů, a není tak nutné pacientovi otevřít celou břišní dutinu. Kromě léčebných zákroků slouží laparoskopie také k diagnostice.
Existuje celá řada výhod laparoskopie: pro pacienta je tento typ zákroku mnohem méně zatěžující, hospitalizace je jen krátkodobá, stejně jako pracovní neschopnost. Navíc jsou i pooperační bolesti mnohem menší a celková regenerace po zákroku je ve srovnání s klasickými operacemi zkrácena.
Laparoskopii doporučí chirurg či gynekolog svému pacientovi jako diagnostickou nebo léčebnou metodu. Používá se především při operaci kýly, žlučníku a zánětu slepého střeva, využití má rovněž v celé řadě gynekologických zákroků. Laparoskopie bývá používána také pro diagnózu u pacientů s bolestmi břicha nejasného původu, sterilitou nejasné příčiny či u pacientů, u nichž existuje podezření na nádor. Pomáhá také při odhalení mimoděložního těhotenství a doporučuje se i pro odlišení gynekologického zánětu od zánětu jiných orgánů.
Tuto chirurgickou metodu lze využít i u složitějších operací, jako je například bandáž žaludku, operace nitrobřišních mízních uzlin, žaludku, střev, jater, slinivky a sleziny. Vhodná je také při fundoplikaci, při níž je operován přechod jícnu v žaludek kvůli refluxu žaludečních šťáv. Jiné operační zákroky mohou být alespoň tzv. laparoskopicky asistované, což znamená, že je část výkonu laparoskopická v kombinaci s malým řezem ve stěně břicha. Tento řez však může být díky laparoskopii mnohem menší, než by musel být při klasické operaci. Mezi laparoskopicky asistované operace patří například odstranění dělohy či části střev nebo operace břišní aorty.
Nejprve si se zdravotnickým personálem domluvíte termín zákroku. Váš ošetřující lékař by vás měl detailně informovat o rozsahu i vám sdělit, jak to bude celé probíhat a jaký bude další léčebný postup. Před samotnou laparoskopií je nutné absolvovat předoperační vyšetření u praktického lékaře, který zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a odebere vám vzorky krve a moči. Součástí vyšetření je i zpráva, v níž jsou uvedeny prodělané nemoci, úrazy, užívané léky, alergie a výsledky. Ve zprávě by mělo být uvedeno také to, zda a jaké rizika představuje zákrok a anestezie pro pacienta. Tuto zprávu pak pacient odevzdá v nemocnici při přijetí. V případě, že jde o akutní případ, nahrazuje předoperační vyšetření dané zdravotnické zařízení interním vyšetřením, jehož součástí je i odběr krve. Anamnézu pak lékaři zjišťují přímo od pacienta či jeho rodiny.
Do zdravotnického zařízení nastupuje pacient obvykle v předvečer zákroku či v daný den ráno. Je nutné být na lačno a od půlnoci nekouřit a nepít. Zda si máte vzít pravidelně užívané léky, zkonzultujte s lékařem. Pokud vám to dovolí, zapijte je jen malým množstvím vody. Nezapomeňte si vzít s sebou přezůvky, hygienické potřeby, doklady a věci osobní potřeby. Před zákrokem je pak nutné sundat si šperky, ženy se odlíčí a odlakují si nehty. Je potřeba také vyjmout kontaktní čočky či zubní náhradu.
Laparoskopie probíhá na operačním sále a za sterilních podmínek, pacient je v celkové anestezii. Zákrok většinou trvá od půlhodiny do hodiny, vždy ale záleží na konkrétním výkonu. Nejprve je místo vpichu a okolí dezinfikováno, následuje miniřez o délce 1 či 2 centimetrů, který je nad nebo pod pupíkem. Do řezu je zavedena jehla s oxidem uhličitým, který způsobí nafouknutí břicha, díky čemuž má lékař k dispozici větší prostor. Tímto řezem je následně do těla zaveden i tzv. trokar, což je trubička z kovu nebo plastu, jejímž úkolem je zabraňovat úniku plynu. Prostřednictvím trokaru je následně zaveden tubus s optikou, díky čemuž může lékař sledovat vyšetřované orgány na obrazovce. Optika umožňuje i detailní prohlédnutí povrchu orgánů a celkové zhodnocení břišní dutiny. Odhalit může hnis, krev, srůsty, výpotek, nádor, mimoděložní těhotenství, endometriózu i řadu dalších a navíc je možné odebrat také vzorky k dalšímu rozboru.
Pro zavedení dalších speciálních laparoskopických nástrojů jsou provedeny jiné vpichy o velikosti půl centimetru až centimetru.
Těmito nástroji lze provádět celou řadu výkonů, jako je zastavení krvácení, stříhání, řezání, odsávání a oplachování, použití laseru, šití a mnoho dalších. Nakonec je odsát z dutiny břišní plyn, lékař vyndá trokar a řezy zašije.
Po zákroku musí pacient odpočívat, aby mohlo dojít ke vstřebání anestetických látek. Zdravotní stav pacienta je v tuto dobu pod neustálým dohledem, v případě silných bolestí mohou být aplikovány tlumící léky. Pít a jíst není dovoleno ještě dvě hodiny po zákroku. Neobjeví-li se žádné obtíže, odchází pacient večer či během následujícího dne do domácího léčení. V případě zdravotních komplikací či u rozsáhlých výkonů se pak doba hospitalizace prodlužuje.
Stehy po řezech jsou vyndány týden po zákroku již ambulantně, což zároveň slouží jako kontrola. Pokud se u vás však objeví nějaké obtíže, navštivte lékaře okamžitě. Pacient se může ve většině případů navrátit k běžným denním činnostem několik dní po zákroku, ale vždy záleží na rozsahu výkonu a celkovém zdravotním stavu.
Diagnózu je možné stanovit již během samotné laparoskopie. Lékař pak volí další léčebný postup, a je-li to možné, aplikuje jej přímo při zákroku. Odebrané vzorky jsou poslány na rozbor a výsledky bývají k dispozici do 7 dní. Pokud představuje laparoskopie jen část souboru vyšetření pro diagnózu pacientových obtíží, jsou celkové výsledky dostupné až po provedení všech vyšetření. Teprve pak může lékař totiž doporučit další léčebný postup.
Místo laparoskopie lze provést tzv. laparotomii, což je klasická operace, při níž je dutina břišní otevřena velkým řezem. V případě laparotomie hodnotil lékař orgány břišní dutiny zrakem i hmatem, ale v dnešní době se tato metoda již tolik nepoužívá.
Emailu
Zaregistrovat se
