Nemoci, při nichž je využito Holterova ambulantního monitorování EKG: fibrilace síní
Holterovo ambulantní monitorování EKG se od klasického EKG, při němž je měřena elektrická srdeční aktivita, liší tím, že probíhá celý den a za běžných činností pacienta. Toto vyšetření je důležité proto, že některé nemoci se projevují jen čas od času, jako je tomu například u poruch srdečního rytmu. A právě proto, že se vyskytují nepravidelně, je běžné EKG, které probíhá jen několik desítek vteřin v lékařské ordinaci, většinou nezachytí. U běžného EKG je používán dvanáctisvodový záznam, zatímco u Holterova monitorování jen dvou- či třísvodový záznam, zato po dobu 24 hodin, v některých případech i 48 hodin. Vyšetřovaná osoba se během Holterova monitorování věnuje obvyklým činnostem i aktivitám, díky čemuž se zvýší pravděpodobnost, že monitorování zaznamená poruchu srdečního rytmu či ischemii při námaze neboli nedostatečném prokrvení srdce.
Toto vyšetření vám doporučí ošetřující lékař v případě, že se u vás čas od času objeví náhlé bušení srdce či ztráta vědomí. Holterovo monitorování EKG pomáhá stanovit diagnózu v případě srdečních arytmií (porucha rytmu srdce), odhalit může i námahovou ischemii jako anginu pectoris. Kromě diagnostiky lze pomocí Holterova monitorování EKG sledovat účinnost léčby výše uvedených srdečních chorob.
Elektrickou aktivitu srdce snímají dvě elektrody, které zdravotní personál přilepí na tělo vyšetřované osoby. Data od nich sbírá přenosný EKG přístroj, který sesbírané změny napětí ještě zesílí a zároveň je uloží do paměti. Po 24 hodinách měření propojí ošetřující lékař přenosný EKG přístroj s počítačem a interpretuje naměřená data. Přenosný EKG přístroj je pod velmi malým proudem, a proto se nemusíte vůbec ničeho obávat. Holterovo monitorování EKG je vhodné i pro pacienty s kardiostimulátorem.
Zatímco některé buňky srdce vytváření elektrické vzruchy, jiné je vedou k dalším pracovním buňkám srdce, které na změnu napětí zareagují stažením. Díky tomu, že jsou navzájem propojené, je pak stahování celých srdečních oddílů synchronizované. Naše tělo navíc tvoří až ze 70 % voda, takže je dobře vodivé. Elektrický proud se pak dostává na povrch našeho těla, kde ho zaznamenají elektrody.
Na toto vyšetření se pacient nemusí předem nijak připravovat. Navíc je zcela nezatěžující a nebolestivé. Před Holterovým ambulantním monitorováním je nutné sdělit ošetřujícímu lékaři všechny léky, které pacient užívá, neboť některé z nich, jako je digoxin, tricyklická antidepresiva či beta-blokátory, mohou výsledky zkreslovat. Kvůli tomuto vyšetření není nutné, aby si pacient bral dovolenou. Lepší naopak je, když monitorování zachytí práci srdce při běžných denních aktivitách.
V předem stanovený den se pacient dostaví v ranních hodinách na kardiologii. Svlékne se do půl těla a zdravotní personál mu připevní na hrudník dvě elektrody a kolem pasu či také na hrudník navíc ještě měřicí přístroj, který bude data zaznamenávat. Následuje spuštění přístroje, a jakmile lékař zkontroluje, že vše funguje tak, jak má, může se pacient obléknout a jít do práce. Během připevňování elektrod sdělí zdravotní personál pacientovi, jak postupovat v případě, když se elektrody kvůli pocení odlepí nebo když se dráty vysunou z měřicího přístroje. Samotný přístroj by měl pak zareagovat pípáním a upozornit vyšetřovanou osobu.
Po dobu Holterova ambulantního monitorování je nutné, aby si vyšetřované osoby vedly deník. Záznam může vypadat například takto: 9:00 – 9:30 cesta do práce, 9:30 pěšky po schodech do 5. patra, 10:00 pracovní porada, 10:30 roztržka s nadřízeným apod. Je důležité, aby pacient zaznamenal do deníku i obtíže či nepříjemné pocity, jako bušení srdce, náhlá slabost, dušnost apod. Některé měřicí zařízení mají navíc také tlačítko, které právě v těchto případech zmáčknete, což se uloží do paměti a zobrazí lékaři při kontrole EKG záznamu.
Každá vyšetřovaná osoba si musí uvědomit, že přístroj je pouze vypůjčený a budou ho posléze používat i další pacienti. Proto je nutné být na něj opatrný a chránit ho před vodou. Po dobu monitorování se nesprchujte ani nekoupejte, umýt se lze opatrně navlhčenou žínkou.
Po 24 či 48 hodinách od zapůjčení přístroje se pacient opět dostaví na kardiologii. Zde mu zdravotnický personál sundá elektrody i měřicí přístroj, z něhož jsou vyndány baterie. Zaznamenaná data jsou uložena do počítače a interpretuje je zkušený kardiolog.
Interpretaci výsledků musí provádět skutečný odborník a zkušený kardiolog. Zpracování záznamů i vyhodnocení výsledků je poměrně náročné, a proto jsou vyšetřované osobě k dispozici až po několika dnech.
EKG křivka má u zdravého člověka typický průběh. Jsou-li na křivce patrné neuspořádané a rozházené vlny i hroty, signalizuje to arytmii, což je porucha srdečního rytmu. Lékař musí dále vyhodnotit, jak často se arytmie objevuje a o jaký typ poruchy srdečního rytmu jde. Některé arytmie totiž mohou být životu nebezpečné, zatímco jiné jsou poměrně neškodné. V případě ischemie neboli nedostatečného prokrvení srdečního svalu má křivka charakteristicky zdeformovaný tvar.
Na základě výsledků z Holterova ambulantního monitorování může lékař doporučit pacientovi vhodnou léčbu, předepsat léky či mu navrhnout kardiostimulátor. V případě, že se potíže objevují u pacienta spíše zřídka, je nemusí Holterovo ambulantní monitorování během dvou dnů zachytit. Pak doporučujeme využít intermitentního ambulantního monitorování EKG.