Histologické vyšetření lze definovat jako rozbor odebraného vzorku tkáně pro diagnózu onemocnění daného orgánu. Biopsie neboli odběr vzorku probíhá během operačního zákroku či samostatně v nemocnici. Díky histologickému rozboru odebrané tkáně pak lze podle charakteristických struktur stanovit povahu onemocnění.
Vzorky jsou následně rozebrány zkušeným doktorem pod mikroskopem. Nejprve je však třeba je připravit, a proto se ukládají do 10% roztoku formaldehydu, poté se zalijí parafínem a zmrazí. Teprve pak je specialista nakrájí na velmi tenké plátky, které může zkoumat na sklíčku pod mikroskopem, jenž umožňuje díky velkému zvětšení odhalit změny tkáně. V případě nádoru pak lze posoudit i závažnost onemocnění a předpovědět, jak se bude choroba dále vyvíjet.
Lékaři nejčastěji doporučují histologické vyšetření pacientům s podezřením na jaterní či ledvinové choroby, obvyklý je i histologický rozbor kůže či trávicího traktu. Toto vyšetření je doporučováno v případě, že předcházející základní vyšetření i zobrazovací metody nepřinesly konkrétní výsledky. Histologický rozbor umožňuje lékařům stanovit diagnózu a doporučit další léčebný postup. Perkutánní biopsie slouží k odběru vzorků z ledvin a jater, odběr je prováděn tenkou jehlou při lokálním znecitlivění. Vzorek trávicího traktu lze získat endoskopickými metodami, jako je kolonoskopie a fibroskopie. Velkého využití má i tzv. peroperační vyšetření, při kterém probíhá odběr v rámci operačního zákroku (například při podezření na nádorové onemocnění). Vzorek je okamžitě odeslán patologovi, který provede rychlý rozbor a výsledky ihned sděluje lékaři, jenž operaci vede. Ten se pak na základě informací z rozboru rozhodne, jaký bude další postup, a může například provést konkrétní zákrok již během této operace.
Samotný rozbor vzorku probíhá ve speciální laboratoři, kde není pacient ani přítomen. Vzorek je pak odebrán při biopsii a za lokálního znecitlivění, takže se pacient nemusí bolesti obávat. Nejprve je aplikováno místní anestetikum a následně je pomocí jehly odebrán vzorek. Endoskopické metody, jako je kolonoskopie či fibroskopie, rovněž probíhají při znecitlivění, a nejsou tedy bolestivé. V případě odběru vzorku během operace je pak pacient obvykle v celkové narkóze.
Histologický rozbor neprobíhá v přítomnosti pacienta, a proto není nutné se na něj nijak připravovat. Příprava na biopsii neboli odběr vzorku pak vždy probíhá podle konkrétní oblasti, ze které vzorek pochází.
Nejprve je odebraný vzorek speciálně připraven a poté ho zkoumá specialista prostřednictvím mikroskopu. Histologickým rozborem lze odhalit zánět, nádor a další. V případě nádoru je pak onemocnění objeveno kvůli nabourání tkáňového uspořádání a lze stanovit i prognózu budoucího vývoje choroby, stejně jako to, zda je nádor zhoubný neboli maligní, či nezhoubný (benigní), od čehož se odvíjí i další léčebný postup. Problém představují hlavně zhoubné nádory, které jsou velmi agresivní a metastázují do dalších tkání. Oproti nim rostou benigní nádory poměrně pomalu a další tkáně nenapadají.
Výsledek rozboru sdělí patolog danému lékaři, který následně seznámí s výsledkem a případně dalším léčebným postupem svého pacienta.
Rozbor odebraného vzorku trvá obykle okolo 7 až 10 dnů od odběru, v případě biopsie během peroperace je znám do půl hodiny. Ošetřující lékař seznámí s výsledky svého pacienta.