Nemoci, při nichž je využito CT: portální hypertenze, plicní emfyzém, pneumokonióza, Huntingtonova choroba, ileus, peritonitida, mezoteliom
Výraz cétéčko používají běžně i pacienti, ačkoliv možná nevědí, že český název pro CT neboli computed tomography je výpočetní tomografie. Pomocí této rentgenové metody mohou lékaři detailně pozorovat vnitřní stavbu těla. Tělesné struktury pak nabývají různé intenzity šedivé barvy, a to v závislosti na průchodu rentgenového paprsku. Od klasického rentgenu se pak CT liší využitím výpočetní technologie. Výsledek je zpracováván počítačem na základě obrazů mnoha vrstev (tzv. skeny) o šířce 1−10 mm. Na rozdíl od klasického rentgenu je ale při CT použito mnohem větší množství rentgenového záření.
CT může být prováděno pomocí kontrastní látky, což je roztok sloučeniny jódu, jenž je podán pacientovi. V jiných případech je vyšetření nativní a není při něm podávána žádná látka.
Jako první objevil výpočetní tomograf Brit Godfried Newbold Hounsfield, který spolu s Američanem Allanem McLeodem Cormackem, jenž na vynálezu rovněž pracoval, získal v roce 1979 Nobelovu cenu. Na rozdíl od rentgenu, který objevil na konci 19. století Wilhelm Conrad Röntgen, zobrazuje počítačový tomograf tělo, respektive jeho část z různých úhlů prostřednictvím počítače. Pacient je položen na lavici, jež prochází otvorem v prstenci. Ten se nazývá jako gantry (vyslovujeme gentry) a
právě zde je umístěna rentgenka, která vyvolává rentgenové záření. Naproti rentgence jsou pak umístěny detektory, jež mají za úkol převést rentgenový paprsek na elektrický signál pro počítač. Snímky z různých úhlů umožňují právě pohyblivé detektory a rentgenka, jež se otáčejí okolo těla. Každá vrstva vyšetřované tělesné oblasti (tzv. sken), kterou rentgen snímá vždy jednotlivě a z různých úhlů, je široká 1−10 mm, u nejnovějších přístrojů to může být i méně. Následně počítač z jednotlivých skenů zrekonstruuje výsledný celkový obraz, avšak lékař si může detailně prohlédnout i jednotlivé vrstvy vyšetřované oblasti pacienta. Ve speciálních počítačových programech lze navíc zvýraznit vybrané aspekty obrazu, jež jsou pro doktora stěžejní. Pomocí výpočetního tomografu lze také vytvořit trojrozměrný obraz orgánu či zrekonstruovat řez v rovině, v níž nebyla vyšetřovaná oblast snímána.
CT vyšetření je určeno pacientům s vážnými úrazy, aby mohl lékař vyloučit poranění lebky či páteře, využít jej lze i u mozkové mrtvice kvůli odlišení nedostatečného prokrvení tkání od krvácení. Pomocí CT lze také diagnostikovat a lokalizovat nádory, aneuryzma, které patří mezi vaskulární choroby, a podobně.
Největší riziko CT představuje vystavení pacienta rentgenovému záření, což je elektromagnetické vlnění s vysokou energií, jehož vlnová délka dosahuje 10 nanometrů až 1 pikometru. Rentgenové záření pak může poškodit buňky, především ty, které jsou součástí buněčného dělení. Je nutné si však uvědomit, že ačkoliv je záření při CT vyšetření několikanásobně větší než u rentgenu, je i tak riziko poškození nepatrné.
Rentgenové metody vyšetření je vhodné používat především v případech, u nichž je jinak obtížné stanovit diagnózu, takže zvolit vhodnou léčbu bez výsledků rentgenového vyšetření bývá velmi složité. Zároveň však nebylo stanoveno „povolené“ množství rentgenového záření, a proto jej používáme jen u výše uvedených případů.
Zároveň by si měl každý pacient, který se CT vyšetření kvůli rentgenovému záření obává, uvědomit, že neprovést CT je mnohem nebezpečnější. Bez těchto výsledků totiž nezjistí lékař vaši nemoc, a nemohou vám proto ani doporučit vhodnou léčbu. Odložit vyšetření CT, pokud to samozřejmě jde, doporučujeme jen v případě těhotných žen, zvláště pak v prvním trimestru.
Nežádoucí účinky může vyvolat i kontrastní látka, která bývá v některých případech součástí CT vyšetření. Tato látka obsahuje sloučeniny jódu a špatně na ni mohou zareagovat alergici. I proto je astmatikům a alergikům nejprve podán lék tlumící alergické reakce. Po vyšetření setrvávají tito pacienti alespoň další půlhodinu ve zdravotnickém zařízení, aby mohla být jejich případná alergická reakce pod kontrolou doktorů. Kontrastní látka pak rychle odchází z těla pomocí ledvin. U pacientů s ledvinovými chorobami je potřeba zvýšit pitný režim.
V případě nativního vyšetření, při němž není podávána kontrastní látka, se není nutné na CT připravovat. Zda bude CT nativní, nebo s kontrastem, vás vždy informuje lékař při stanovení termínu vyšetření. V případě vyšetření za pomoci kontrastní látky je pacientovi aplikována do žíly sloučenina
jódu. Ještě před CT se vás však bude lékař ptát na alergie, především ty na jód, ledvinové choroby, cukrovku či nemoc štítné žlázy. Pokud trpíte uvedenými onemocněními, je možné, že lékař rozhodnutí provést CT za pomoci kontrastní látky ještě přehodnotí.
Před vyšetřením s kontrastní látkou je nutné se alespoň 4 hodiny vyhnout jakémukoli jídlu. Jestliže máte cukrovku, nezapomeňte to sdělit svému lékaři, který přizpůsobí vyšetření vašemu režimu. V případě výskytu alergií je pacientovi před vyšetřením podán lék tlumící alergie. Kontrastní látka, které je zhruba půl litru a má nahořklou chuť, bývá v některých případech podávána před vyšetřením. Před CT je rovněž nutné, aby pacienti podepsali informovaný souhlas s vyšetřením. Svým podpisem tak stvrzují, že byli obeznámeni s průběhem a případnými riziky CT vyšetření.
Jestliže budete absolvovat CT vyšetření s kontrastní látkou, bude vám nejprve zavedena kanyla do loketní žíly. Následně vás zdravotnický personál uloží na pohyblivou lavici a bude vás sledovat z vedlejší místnosti, přičemž s vámi mohou komunikovat prostřednictvím mikrofonu. CT vyšetření je nebolestivé a trvá jen okolo pěti či deseti minut. Je nutné se při něm nehýbat a naslouchat pokynům zdravotnického personálu, jako například zadržet na chvíli dech. Po aplikaci kontrastní látky můžete mít pocit, že se vám teplo rozlévá do každé části vašeho těla, či nutkání na močení, avšak tyto pocity po chvíli odezní.
Pro případ, že by se u pacienta vyskytla alergická reakce na kontrastní látku, jsou ještě půlhodinu po CT pacienti pod dohledem lékařů. Některé léky tlumící alergickou reakci mohou mít také nežádoucí účinky, takže se nedoporučuje například řídit auto. Pokud vám budou takové léky podány, lékař vás bude o všech případných omezeních informovat.
Obrazy z CT vyšetření detailně prohlédne a vyhodnotí rentgenolog. Jeho poznatky by vám měl sdělit váš ošetřující lékař již následující den. V případě akutního CT například kvůli úrazu se výsledek vyšetření dozvíte okamžitě.
Emailu
Zaregistrovat se
