Průhledná spojivka (konjunktiva) pokrývá bílou viditelnou části oční bulvy a vnitřní části víčka. Posuvná sliznice umožňuje mžikavé pohyby oka bez tření. V oblasti oční spojivky jsou dva odlišné typy žlázových buněk: buňky, které produkují hlen a slzné žlázy. Zvlhčují oko a mají různé ochranné funkce. Společně s víčkem a slznou tekutinou chrání spojivka oko před vnějšími vlivy.
Zánět spojivek (konjunktivitida) se vyskytuje poměrně často a může mít různé, zcela odlišné příčiny. Každopádně mohou být potíže, které člověka nechávají v domnění, že má „jen“ zánět spojivek, také příznaky vážnějších očních chorob.
Předpokladem pro úspěšné léčení zánětu spojivek je přesná znalost jeho příčiny:
Dráždivá konjunktivitida
Zánět spojivek může být vyvolán vnějšími chemickými nebo fyzikálními podněty. Příčinou mohou mimo jiné být cizí tělesa, průvan, kouř, chlorovaná voda v bazénu, nedostatek spánku nebo UV záření. Velmi často mají postižení tzv. „suché oko“, což znamená, že tvorba a složení slzného filmu jsou poškozeny a spojivka je více vystavena podnětům zvenčí. Případů „suchých očí“ v porovnání s minulostí značně přibylo. Příčiny poruch v produkci slzného filmu jsou různé: nesnášenlivost kontaktních čoček, klimatické změny, které způsobují, že se slzná tekutina vypaří, vedlejší účinky některých léčiv (např. betablokátorů nebo tricyklických antidepresiv) nebo smog.
Alergické reakce
Zánět spojivek může být projevem alergické reakce. Mimo pyly rostlin přicházejí v úvahu i jiné látky, které vyvolávají alergickou reakci (alergeny) - např. toxiny bakterií, prach v domácnosti, roztoči, medikamenty (kapky do očí, roztoky na uchování kotaktních čoček), konzervační látky nebo barviva. K nejznámějším projevům alergie patří zánět spojivek při senné rýmě a při atopické dermatitidě (ekzému) Velmi nepříjemný je zánět spojivek vyvolaný alergickou reakcí na kontaktní čočky. Nenapravená nevo špatně napravená porucha vidění Nenapravená porucha vidění (chyba refrakce) nebo špatně vycentrovaná skla brýlí vedou k přetížení oka a mohou vyvolat zánět spojivek.
Anomálie očního víčka
Anomálie očního víčka může způsobit zánět spojivek. U starších lidí je závěs dolního víčka uvolněný, spojivka je více vystavena zevním vlivům a může se zanítit.
Infekce
Často je zánět spojivek vyvolán infekcí. Původci jsou bakterie, viry nebo paraziti. Většinou se člověk nakazí přímým nebo nepřímým kontaktem s infikovaným (prsty, ručníky, kapky do očí, voda v bazénu). Nejčastějšími původci bakteriálního zánětu spojivek jsou stafylokoky, streptokoky, Haemophilus influenzae nebo chlamydie. Méně časté jsou infekce vyvolané bakteriemi druhu Escherichia coli, Proteus aerogenes a gonokoky.
Chlamydie jsou velmi malé bakterie, které se množí uvnitř buněk. Šíří se těsným kontaktem a mohou napadat všechny sliznice, tedy i oční. Méně často se jimi může člověk nakazit v bazénech.
Velmi častý je zánět spojivek vyvolaný adenoviry. Vyskytuje se často jako vedlejší příznak tzv. nemocí z nachlazení, při infekci blízkých sliznic (nos, krk, průdušky). Nebezpečí nakažení je velmi vysoké. Onemocnění se může přenést již podáním ruky, když si předtím pacient protřel oči.
Jinou formou zánětu spojivek je zánět spojivek u novorozenců. Jeho původci jsou bakterie nebo viry, k nákaze dochází při porodu (při virové infekci pohlavních orgánů matky).
Zánět spojivek může být i dárkem z cesty do Afriky. Tam jsou parazitární onemocnění očí častá. V Africe velmi rozšířeným onemocněním je onchocerkóza (říční slepota). K přenesení larvy původce, červa Onchocerca volvulus, dochází sáním muchniček. V západní Africe je zdomácnělý africký „oční červ“, filárie Loa loa. Je přenášen mouchami rodu Chrysops.
Ostatní onemocnění
Zánět spojivek může být vnějším příznakem vážnějšího onemocnění. Při zánětech rohovky, duhovky a bělma se zároveň zanítí i spojivka.
Základem správného léčení zánětu spojivek je při rozmanitosti možných příčin pečlivá diagnóza.
Pro lékaře je důležitý charakter zarudnutí. Pokud je převážně na vnější spojivce a pokud se při posunutí spojivky pohybují oční cévky, jde o zánět spojivek. U zánětů hlouběji uložených částí oka se cévky při posunech spojivky nepohybují. Podrážděné oko je modře červené. Povaha vylučovaného sekretu je rozhodující pro stanovení příčiny. Je vodnatý, slizký nebo hnisavý? Hnisavé sekrety poukazují na bakteriální infekci. Jsou postiženy obě oči, nebo jen jedno? Virové a chlamydiové infekce začínají obvykle v jednom oku.
Je také důležité, jestli se na spojivce vyskytují papily nebo folikuly. Folikuly jsou shluky lymfocytů na spojivce, které ukazují na virový nebo chlamydiový zánět spojivek. Papily jsou mnohoúhlá, tvrdá, těsně na sebe naléhající světle růžová až šedavá zrna připomínající dlažbu („kočičí hlavy“). Vyskytují se u alergických zánětů spojivky. „Obří papily“ na spojivce horního víčka a masivní tvorba sekretu jsou charakteristické rysy alergie na kontaktní čočky.
Pokud je podezření na bakteriální infekci, odebere oční lékař sekret z vnitřní strany víčka a vyšetří ho pod mikroskopem. Bakterie jsou snadno rozeznatelné. Důkladné bakteriologické vyšetření sekretu v laboratoři ukáže druh bakterií, které vyvolaly onemocnění a určí jejich citlivost k jednotlivým antibiotikům (stanoví tzv. antibiogram).
Také mikroskopické vyšetření bílých krvinek (leukocytů) pomáhá při zjištění příčiny zánětu. Pokud převažují lymfocyty, jedná se o virovou infekci, dominují-li granulocyty, jedná se o bakteriální infekci. Jsou-li ve vzorku lymfocyty i granulocyty, jedná se o infekci chlamydiemi.
Velké bílé krvinky, tzv. eozinofilní granulocyty, s velkou pravděpodobností ukazují na alergickou reakci.
Předpokladem účinné léčby je přesná znalost příčiny zánětu, který je pak možné léčit antibiotiky nebo kortikosteroidy. Pokud se na zánětu spojivek nepodílejí žádné bakterie, je užití antibiotik bezpředmětné. Kortikosteroidy zvyšují u některých pacientů tlak v oku, mohou škodit rohovce a způsobit zakalení čočky. Výběr nejvhodnějšího léku je proto velmi důležitý.
Dráždivá konjunktivitida
V první řadě je důležité vědět, co vyvolalo podráždění a pokud možno odstranit příčinu. Další léčení závisí na povaze konjunktivitidy. V případě „suchých očí“ jsou podávány přípravky nahrazující slzy. Při zánětech s velkou sekrecí jsou užívány přípravky, které zužují cévy (způsobují vazokonstrikci). Jsou většinou k dostání bez předpisu, měly by se však užívat opatrně a jen krátkodobě. Při dlouhodobějším užívání dojde po doznění vazokonstrikčního účinku naopak k zesílení průtoku krve cévami spojivky, takže musíte opakovaně více kapat do očí. Začne začarovaný kruh, který lze přerušit pouze úplným vysazením přípravku.
Alergická konjunktivitida
Důležitá je přesná znalost alergenů, aby se mohlo předejít styku s nimi. V tomto případě konzultujte alergologa. Při zánětu spojivek vyvolaném sennou rýmou by se mělo zvážit provedení desensibilizace, při které jsou pomalu se zvyšující dávky alergenu injekcí vstřikovány do kůže. Alergická reakce se tím postupně zeslabuje. Další léčba je zaměřena na potlačení příznaků: podávají se přípravky zužující cévy, antihistaminika, která blokují alergické reakce, a v nutných případech kapky s kortikosteroidy.
Porucha vidění
Při poruše vidění předepíše lékař brýle.
Infekční konjunktivitida
Bakteriální záněty se léčí širokospektrými antibiotiky, např. teracykliny, která zabírají proti mnoha různým druhům mikrobů. Podávají se formou očních kapek nebo očních mastí.
Při infekci chlamydiemi se užívají tetracykliny v podobě kapek nebo mastí (např. aureomycin nebo erytromycin). Chlamydie nejsou jen ve spojivce, ale také ve všech sliznicích a přenášejí se mimo jiné také intimním kontaktem. Proto musí být léčen i partner.
Proti velmi nakažlivým virovým infekcí neexistují přípravky, které infekci úplně vyléčí - pouze je možné potlačit příznaky. Nejdůležitější jsou důsledná hygienická opatření při styku s infikovanými - žádné tělesné kontakty, časté mytí rukou, používání každý svého ručníku v rodině atd.
Parazitární konjunktivitida
Proti říční slepotě (onchocerkóze) existuje účinný prostředek ivermektin, který je podáván jednou za půl roku (léčba je dlouhodobá). Při loáze je vhodný diethylkarbamazin, podávaný nejméně po dobu 14 dní.
Zánět spojivek se vyskytuje při mnoha chorobách. Vyskytuje se jako vedlejší příznak od málo závažných podráždění cizími tělesy až po nejtěžší oční onemocnění jako zelený zákal. Proto je radno konzultovat očního lékaře.
Nejlepší ochrana před infekčním zánětem spojivek je pečlivá hygiena. Kvůli vysokému riziku nakažení zánětem spojivek, který byl vyvolán adenoviry, nesmí chodit nemocné děti do školky nebo školy tak dlouho, dokud to oční lékař znovu nedovolí. Lék, který byl postiženému předepsán, by neměl být používán v kombinaci s jiným léčivem. Oční kapky a masti se nesmějí užívat delší dobu, než na jakou byly předepsány.
U alergických reakcí a dráždivé konjunktivitdy spočívá prevence v tom, že se člověk vyhne látce nebo podnětu, který reakci vyvolal: např. řidič se může vyhnout zánětu spojivek, pokud si dává pozor, aby se jeho hlava nenacházela přímo v proudu vzduchu z okna automobilu.
Lidé, kteří nosí kontaktní čočky, musí pečlivě dbát na jejich čištění.
Na horách, kde je sníh a svítí sluníčko, by měly být oči chráněny slunečními brýlemi.
Oči by neměly být přetěžovány. Toto platí obzvláště pro ty, kteří pracují u monitoru počítače.
Jak rozpoznám infekční zánět spojivek?
Na infekci bakteriemi ukazuje slizký, hnisavý sekret, který ráno slepí oči. Většinou jsou postiženy obě oči současně. Virové infekce začínají nejprve na jednom oku, většinou jako vedlejší příznak „nachlazení“. Sekret bývá průzračný. Obecně platí, že by měl každý laik konzultovat očního lékaře, který stanoví diagnózu.
Mohu sám léčit zánět spojivek?
Odpověď zní: ne. Vzhledem k tomu, že existuje mnoho různých příčin zánětu spojivek, je nutná přesná diagnóza, kterou může stanovit pouze oční lékař. Každý lék, i když je také k dostání bez předpisu, může při špatném užívání způsobit velké škody. Zvláštní varování se týká užívání očních obkladů z heřmánku: u většiny lidí vyvolávají alergickou reakci!
Co mohu dělat proti suchým očím?
Neexistuje léčba vhodná pro každého. Návštěva lékaře je nevyhnutelná. Způsob poškození slzného filmu může lékař přesně určit pomocí testů a zkoušek, a vybrat pak vhodný přípravek nahrazující slzný film.
Emailu
Zaregistrovat se
