V lidové řeči je veliký význam zažívacího traktu pro naše zdraví a náš pocit pohody vyjádřen například úslovím, že „láska prochází žaludkem“. Zloba pak může být vyjádřena například prohlášením „mám toho plný žaludek“. Zhruba 30% obyvatelstva trpí dlouhodobými nebo často se vracejícími potížemi v horní části břicha, jako jsou bolesti, křeče, překyselení nebo nadýmání, které mohou mít mnoho různých příčiní. Uvedená slovní spojení dávají najevo, že na vzniku těchto potíží má vliv i stres, psychická námaha a denní problémy. Na druhou stranu může za těmito problémy vězet menší nebo větší organická choroba, v nejhorším případě karcinom žaludku. Často jsou bolesti vyvolávány poškozením sliznic, za nimiž se může skrývat buď přecitlivělost (podrážděný žaludek), zánět (gastritis) nebo vřed (ulcus). Vředová choroba postihuje buď žaludek (ulcus ventriculi) nebo dvanácterník (ulcus duodeni). Častější je žaludeční vřed, hlavně u mladých lidí.
Žaludeční a dvanácterníkový vřed vzniknou tehdy, když v zažívacím ústrojí dojde k nerovnováze faktorů, které sliznici chrání a faktorů, které ji poškozují. Nejdůležitějšími agresivními složkami jsou dvě látky nezbytné pro trávení - žaludeční kyselina a trávicí enzym pepsin. Při vředové chorobě zapřičiňují nejprve povrchové defekty sliznice, poté narušují i hlubší vrstvy žaludeční a střevní stěny. Může dojít ke krvácení a protržení (perforaci) stěny. Za normálních okolností disponuje sliznice mechanismy, které jí před agresivním vlivem žaludeční kyseliny chrání. K tomu patří mimo jiné dobré prokrvování a tvorba látek, které kyselinu neutralizují. Je-li tato rovnováha porušena (podílejí se na tom genetické předpoklady i zevní vlivy jako je alkohol, nikotin nebo léky), vyhrávají agresivní kyseliny - v žaludku kyselina solná, ve dvanácterníku žlučové kyseliny - boj s uklidňujícími substancemi a poškozují sliznici.
Obzvláště vysoké riziko vzniku vředu mají pacienti s revmatickými chorobami, kteří musí dlouhodobě užívat protizánětlivé léky, takzvaná nesteroidní antirevmatika (NSA).
U pacientů ošetřovaných na jednotkách intenzivní péče (JIP) někdy dochází k takzvanému stresovému vředu.
Žaludeční kyselina ale není jedinou příčinou vzniku vředové choroby. Teprve před několika lety byla objevena bakterie, která dovede žít i v kyselém prostředí žaludeční sliznice a je vlastní příčinou zánětů a vředů v žaludku a duodenu: Helicobacter pylori. U více než 90% pacientů s vředy dvanácterníku a 70% pacientů s žaludečním vředem je žaludek infikován právě touto bakterií.
Projevy žaludečního vředu:
- tlak a pocit nadýmání v žaludku, bolesti v oblasti žaludku - hlavně po jídle
- ztráta chuti k jídlu,
- přležitostná nevolnost
- ztráta váhy
Projevy dvanácterníkového vředu:
- pálivá, řezavá nebo píchavá bolest při prázdném žaludku, případně dlouho po jídle nebo - a to zejména - v noci
- vystřelování bolesti do zad
- ztráta chuti
- zvracení
- ztráta váhy
Opakovaná menší krvácení v žaludečně-střevním traktu vedou k otupělosti a únavě. Těžká krvácení následkem protržení vředu mají za následek vyvolání život ohrožující šokové situace: jak vřed proniká do hloubky stěny žaludku a dvanácterníku a ničí tkáň, dojde i k protržení stěny některé větší cévy a velké ztrátě krve.
Díky dnes dostupným lékům se naštěstí nebezpečí protržení vředu podařilo snížit na minimum.
V případě poškození žaludeční sliznice Helicobacterem pylori se může objevit nepříjemný pocit v ústech doprovázený zápachem.
Bolesti a nevolnost v horní části břišní dutiny, doprovázené nevolností, zvracením, pálením žáhy, nadýmáním, plynatostí a ztrátou chuti mohou být i symptomy podráždění žaludku. Přesnější diagnóza vředové choroby není pouhým běžným vyšetřením možná, nýbrž vyžaduje endoskopické vyšetření.
Vředová choroba můž dlouho probíhat zcela bez potíží, ale kdykoli může dojít k zcela nečekanému náhlému krvácení a protržení stěny žaludku narušené vředem - což je ovšem stav, který velice rychle vyvolává šok a musí být bezpodmíněčně co nejrychleji operován. U následujících symptomů byste proto měli okamžitě kontaktovat lékaře: nevolnost se zvracením krve, krvavá, tmavá stolice, píchavé bolesti s náhlým pocením a velmi rychlým pulsem.
Chronické vředy se někdy vyhojí samy od sebe, ale zanechávají po sobě jizvy, které mohou mít za následek zúžení žaludečního vývodu (stenóza). Důsledky známe: ztráta chuti, nadýmání a silné snížení váhy.
Nejdůležitější diagnostickou metodou při podezření na žaludeční vřed je žaludeční a dvanácterníková endoskopie (gastro-duodenoskopie). Pacientovi je ústy do žaludku vpravena hadička s miniaturním optickým zařízením, které umožní prohlédnout žaludeční sliznici, a nástrojem na odebrání vzorků sliznice (biopsie). Odebrané vzorky jsou pak dále histologicky a mikrobiologicky vyšetřeny: tímto způsobem je možné prokázat jednak přítomnost vředu a/nebo nádoru a přítomnost bakterií Helicobacter pylori. Žádný strach: tato procedůra je většinou naprosto bezbolestná. V nejhorším případě může být pacientovi podán uklidňující prostředek.
Přítomnost helikobaktera ve sliznici žaludku může být prokázána i nepřímo, vyšetřením vydechovaného vzduchu a zjištěním charakteristických zplodin látkové výměny bakterií, případně v krvi průkazem protilátek. Nevýhodou je, že není možné detailně prohlédnout žaludeční sliznici a zjistit rozsah jejího poškození. Pokud jde o protilátky, zůstávají v krvi i dlouho po tom, co byl helikobakter léčbou ve sliznici vyhuben.
Žaludeční a dvanácterníkové vředy mohou být léčeny léky, které potlačují tvorbu žaludečních kyselin. K použití se nabízí antagonisté H2-receptorů (například cimetidin, raniditin, famotidin a další - vesměs na předpis) a inhibitory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol, lansoprazol a jiné, také na recept). Dlouhodobá léčba těmito léky zabraňuje dalšímu vzniku vředů.
Prostředky k neutralizaci žaludečních kyselin (antacida) rychle tlumí bolest a přispívají k vyhojení defektů sliznice. Na trhu je přes 50 takových látek. Dobře je snášen například magaldrat, aluminiumhydroxid nebo hydrotalcit.
Další skupina léčiv chrání žaludeční sliznici před poškozením - sukralfat, komplexní sole bizmutu aj.
I helikobakterová infekce je léčitelná. Takzvaná trojsložková léčba sestává z léku k potlačení tvorby žaludeční kyseliny a dvou antibiotik, a trvá 7 dní. Po odstranění bakterií se vyhojí i zánět žaludeční sliznice a vředy.
Při komplikacích:
Dochází-li ke krvácení vředů, může lékař s pomocí endoskopie poraněné cévy uzavřít aplikací látky, která vede k urychlenému srážení krve. Méně často dnes dochází k chirurgickému zásahu, při kterém je postižená část žaludku odejmuta.
- Alkohol, káva, čaj, nikotin a citrusové plody podporují tvorbu žaludečních kyselin. Užívejte těchto „kyselinotvorných látek“ jen s mírou.
- Pozor na léky proti bolesti. Jsou-li nezbytné, například při léčbě revmatických onemocnění, je vhodné současně užívat i léky chránící žaludeční sliznici.
- Stres, strach a konflikty co nejvíce omezit. Klid chrání žaludek.
- Několik malých porcí jídel za den je obzvláště u lidí s vředy dvanácterníku snášeno lépe než velké syté porce jednou nebo dvakrát denně.
Je infekce bakterií Helicobacter pylori nakažlivá?
K přenosu infekce mezi lidmi, nejčastěji v rodinách, dochází již v dětském věku, pravděpodobně slinami a jimi potřísněnými předměty (nádobí apod.). Člověk se proti tomu nemůže nijak bránit. Zpravidla infekce po dlouhou dobu několika desetiletí nevyvolává žádné potíže. Dojde-li už ke vzniku gastritidy a jejím příznakům, může vás lékař vhodnými léky helikobaktera zbavit.
Mají lidé s dráždivým žaludkem nebo vředovou chorobou vyšší riziko vzniku rakoviny?
Při několikaletých těžkých zánětech žaludeční sliznice může dojít díky helikobakterové infekci k poškození sliznice, které usnadňuje přeměnu slizničních buněk na nádorové a vznik karcinomu. I proto je léčba, která helikobaktera ve sliznici zahubí, velmi důležitá.
Mohu sám něco udělat pro ochranu svého žaludku?
Víte-li již z vlastní zkušenosti, že máte citlivější žaludek, můžete se na ochraně samozřejmě sami aktivně podílet.
- Omezte těžce stravitelné potraviny a nápoje (většinou každý nejlépe ví, co snáší dobře a co špatně). Obzvláště alkohol, nikotin, káva, čaj a citrusové plody podporují tvorbu žaludečních kyselin. Užívejte si jich proto jen střídmě.
- Léky proti bolesti a zánětu byste měli užívat s rozvahou, po kozultaci s lékařem. Když už jsou nezbytné, může vám lékař předepsat i léky, které budou váš žaludek chránit.
- Dopřejte si klid a omezte stres. K uvolnění v hektickém dni pomůže například autogenní trénink, kterému se každý může velice snadno naučit.
Musím v případě žaludečních potíží vyhledat lékaře?
Často se dají potíže horní části břicha dobře léčit doma podle velice jednoduché zásady: klid a pití čaje. Ovšem dostavují-li se potíže stále častěji a jsou-li spojeny se silnými bolestmi, měli byste se dát vyšetřit lékařem, a předepsané léky užívat přesně podle jeho rady.
Při výskytu následujících varovných příznaků musíte lékaře vyhledat okamžitě:
- zvracení krve (může vypadat jako kávová sedlina)
- černě zbarvená stolice
- tvrdá břišní stěna (křečovitě napjaté břišní svaly)
- nechtěný pokles váhy
Emailu
Zaregistrovat se
