Pojmem struma (někdy také lidově nazývaná vole) označuje zřejmé zvětšení celé štítné žlázy nebo některých jejích částí. Více než 1% novorozenců přichází na svět se zvětšenou štítnou žlázou. U více než 90% případů zůstává i přes zvětšení tkáně štítné žlázy tvorba hormonů normální a po dlouhou dobu nedochází k žádným podstatným příznakům nemoci. To je také jedním z důvodů, že většina případů strumy je odhalena až dosti pozdě.
Nejčastěji je vznik strumy podmíněn chronickým nedostatkem jodu. Dlouhou dobu byl -především v endemických oblastech - za hlavní příčinou vzniku strumy považován nedostatek jodu v pitné vodě. Nyní se ukazuje, že tato představa je pravdivá jen z části. Za mnohem významnější příčinu strumy je třeba považovat snížený nebo zcela nedostatečný příjem jodu potravou. Jod je životně důležitý prvek, který musí být přijímán potravou. Tělo potřebuje jod pro normální funkci štítné žlázy a tvorbu jejích hormonů. Hormony tvořené štítnou žlázou jsou životně důležité, neboť se významně podílejí na procesech látkové výměny. Když potrava obsahuje příliš málo jodu, nemůže štítná žláza vyprodukovat dostatečné množství hormonů. Organismus pak ve snaze tento nedostatek vyrovnat reaguje zvýšením počtu buněk štítné žlázy a jejich zvětšením. To nakonec vede k tomu, že se štítná žláza zřetelně zvětší - vznikne struma. Ke zvětšení štítné žlázy může dojít také v obdobích, která jsou pro organismus zátěžová, a která se vyznačují zvýšenou potřebou jejích hormonů - např. puberta, těhotenství nebo přechod.
Často zůstává struma po dlouhou dobu neodhalena, protože ke zvětšování štítné žlázy dochází jen pozvolna a potíže se objevují jen málokdy. Teprve silné zvětšení štítné žlázy se projeví zvětšením objemu krku. Prvními znaky proto je nezřídka těsný rolák nebo příliš úzký límeček košile. Zvětšuje - li se štítná žláza ještě dále, tvoří se v její tkáni uzlíky, které mohou vést tlakem na jícen a průdušnici k potížím při polykání a dýchání.
Ve více než 90% případů zůstává produkce hormonů i při zvětšení štítné žlázy normální, a proto zejména u malých strum vzniknou potíže jen výjimečně. Vzhledem k tomu, že vytvoření velké strumy často trvá roky až desetiletí, bere pacient pomalu postupující zvětšování objemu krku většinou na lehkou váhu a mírné potíže toleruje relativně dlouho. Vinou stále se zvyšujícího tlaku na jícen a průdušnice se mohou případně vyskytnout potíže s polykáním a při dýchání. Zúžení průdušnice může postoupit dokonce tak daleko, že pacient pociťuje záduchu, a může dojít i k trvalému poškození průdušnice. Při dýchání pak vzniká slyšitelný hvízdavý dechový šelest (stridor). V důsledku krvácení do bohatě prokrvené tkáně štítné žlázy může dojít k jejímu náhlému zvětšení s akutním nebezpečím zadušení. Potíže při polykání nejsou také následkem tlaku velkých strum na jícen žádnou výjimkou. Jsou-li postiženy i nervy probíhající v okolí štítné žlázy, nezřídka vzniká chrapot. Právě u velkých strum vznikají kvůli stálým růstovým výkyvům uvnitř tkáně štítné žlázy často malé uzlíky. Tyto uzlíky mohou nekontrolovaně produkovat nadměrné množství hormonů štítné žlázy. V tomto případě se mluví o autonomních štítných žlázách nebo o toxických uzlech. U starších pacientů s velkými uzlovitými strumami se vyskytují tyto autonomie obzvláště často. A právě oni jsou mimořádně ohroženi. Vezmou-li si zvýšené množství jodu ve formě léků nebo jim jsou podány kontrastní prostředky (zvýrazňující rentgenový obraz), může dojít k náhlé nadměrné činnosti štítné žlázy s jejími typickými příznaky.
Diagnostika při podezření na zvětšení štítné žlázy zahrnuje vedle vyšetření lékařem následující postup :
Možnosti léčby závisejí především na velikosti strumy, stupni potíží a věku pacientů. V případě, že je zvětšení štítné žlázy jenom nepatrné, je na místě snaha dosáhnout jejího opětovného zmenšení za pomoci jodu ve formě tablet. Tato metoda přináší dobré výsledky zejména u dětí, mladistvých a mladých dospělých. Podle potřeby je podáván jod v dávkách od 100-200 mikrogramů na den.Při mírném zvětšení štítné žlázy a za předpokladu, že nedošlo k výskytu uzlíků, které nekontrolovaně tvoří hormony, je možné strumu zmenšit příjmem hormonů štítné žlázy. Ty se dnes vyrábějí synteticky a jsou podávány formou tablet. Nejrozšířenější je L-tyroxin, který odpovídá tělu vlastnímu hormonu tyroxinu. V léčbě ovšem může být nasazen také L-trijodtyronin, který se v organizmu tvoří z tyroxinu. Díky dodávání hormonů se štítná žláza částečně stabilizuje. Nepotřebná tkáň se zmenší a struma dále neroste. Podle výsledků pravidelných kontrolních vyšetření koncentrace hormonů v krvi je stanoveno individuální dávkování hormonů.
Při příliš vysokých dávkách hormonů se totiž mohou vyskytnout symptomy nadměrné činnosti štítné žlázy, a naopak při příliš malých dávkách se požadovaný efekt zmenšení štítné žlázy nemusí dostavit.Je-li struma obzvláště veliká a vykazuje-li výskyt uzlíků, které nekontrolovaně tvoří hormony, jsou bolestivé anebo způsobují potíže při dýchání či polykání, je možná operace. Přitom dojde k odstranění téměř celé tkáně štítné žlázy. To ovšem způsobí, že zbylá tkáň štítné žlázy není schopná vytvářet nadále patřičné množství hormonů, a pacienti jsou odkázáni po zbytek života na dodávání hormonů štítné žlázy ve formě tablet.Nepřichází-li operace z důvodu operačního rizika nebo jiných problémů v úvahu, lze využít jako poslední možnost terapii radiojodem, který ozařuje žlázu zevnitř. Pacientům je podán radioaktivní izotop jodu, který se zkoncentruje v oblastech tvorby hormonů a ty svým zářením zničí.
Vzhledem k tomu, že velká část případů zvětšení štítné žlázy je způsobená nedostatkem jodu, je zde prevence nasnadě. Dbejte na dostatečný příjem jodu. Jaké množství jodu je vůbec potřebné a v jakých potravinách se jod vyskytuje? Denní potřeba jodu zdravého dospělého člověka činí zhruba 150 mikrogramů. Toto množství můžeme přijmout potravou. V první řadě by se měla užívat jodovaná stolní sůl, kterou je možné zakoupit v každém obchodě. Ta obsahuje přibližně 15-25 miligramů jodu na kilogram soli. Příjem jodu by ovšem neměl být pokrýván pouze solí, protože příliš vysoká spotřeba soli je zdraví škodlivá. Jiným přirozeným zdrojem jodu jsou ryby, zejména mořské. Obzvláště mořský losos, platýz a treska skvrnitá obsahují hodně jodu. Ryba na jídelním stole dvakrát za týden bohatě pokryje potřebu jodu. Obsah jodu v ostatních potravinách je naproti tomu nepatrný. Především budoucí nebo kojící matky, ale také děti nebo mladiství mají velkou potřebu jodu (asi 200 mikrogramů na den).Pokud není zajištěn dostatečný příjem jodu z potravy, doporučuje se podávat jod ve formě tablet. Tím je možné u těchto případů nedostatku jodu předejít.
Myšlenka, že výskyt strumy ve strumou postižených oblastech je zapříčiněn hlavně nedostatkem jodu v pitné vodě, byla díky novým výzkumům zpochybněna. Více než sto let se vycházelo z téze, že nedostatek jodu v pitné vodě se rozhodující měrou podílí na případech zvětšení štítné žlázy. Nedostatek jodu ve vodě ovšem nemůže být hlavním faktorem, protože i při vysokém obsahu jodu ve vodě je pitím zajištěno pouze asi 10% potřebného množství jodu. Převážná část jodu se do těla dostává potravou.To potvrzují i nové výzkumy, které prokázaly výskyt onemocnění strumou i v oblastech s vysokým obsahem jodu v pitné vodě. Dnes se vychází z toho, že existuje vztah mezi častými onemocněními strumou v regionu a vysokým obsahem dusičnanů v pitné vodě. Při současném příjmu jodu a dusičnanů dochází v organismu k „souboji“ mezi oběma látkami, a ten dopadá bohužel ve prospěch dusičnanů. To má pak za následek nedostatek jodu. Další látky obsažené ve vodě, např. aminokyseliny a jiné látky podporující růst štítné žlázy (strumigeny) pravděpodobně také zabraňují příjmu jodu a přispívají k jeho nedostatku.
Emailu
Zaregistrovat se
