Mdloba, při které je ztráta vědomí provázena také pádem, může postihnout i úplně zdravé lidi. Na vině bývá oběhový nebo centrální nervový systém, a pokud se vyskytne jen výjimečně, není důvod k panice. Naopak při častějších mdlobách je třeba vyhledat doktora.
Krátkodobou ztrátu vědomí může vyvolat i vydýchaný vzduch a horko, proto nás mdloby postihnou často právě v dopravních prostředcích. Lidé s nízkým tlakem by si pak měli z polohy vleže stoupnout pomalu a mdloby může vyvolat také prudké otočení hlavy či tlak na krk, při nichž je podrážděn nervus vagus.
Způsobovat krátkodobou ztrátu vědomí mohou i psychogenní příčiny, a to především u labilních osob (například hysterický záchvat, deprese, fanynky na koncertě aj).
Ne vždy jsou však mdloby vyvolány banálními či nezávažnými příčinami. Mohou totiž také signalizovat choroby kardiovaskulárního systému či onemocnění nervové soustavy, a v tom případě se dostavují opakovaně. Ze srdečních a cévních poruch je může způsobovat srdeční arytmie, zúžení chlopní či tepen, ke kterému dochází usazováním aterosklerotických plátů či vnějším útlakem (příznak katedrály – vertebrobasilární insuficience). Vyvolávat je mohou i bolesti hlavy, epilepsie či migréna.
U mnoha případů krátkodobé ztráty vědomí není příčina odhalena nikdy. První pomocí při mdlobách je zvednutí dolních končetin, a jakmile se jedinec probere, hledáme, zda mu pád nezpůsobil zranění.
Emailu
Zaregistrovat se
