Artróza je nezánětlivé a nejčastější kloubní onemocnění, podmíněné postupným opotřebováním chrupavky. Dříve či později je jím postižen téměř každý. Nejčastěji jsou zasaženy kolenní a kyčelní klouby. Typické jsou bolesti při pohybu, při vstávání („záběhové bolesti") a při zátěži. Z hlediska prevence jsou vhodné tělesné aktivity, při nichž se kloub pohybuje, ale není zatěžován.
Artróza vzniká postupným opotřebováním kloubní chrupavky, které je provázeno zánětlivou reakcí. Vedle dědičných dispozic hrají velkou roli především nadváha, chybné postavení, chronicky chybné zatížení nebo přetěžování kloubu. Při vrozeném chybném postavení kostí v kyčelním kloubu (kyčelní dysplázie), které nebylo včas napraveno, vzniká artróza většinou velmi brzy, již ve věku mezi 30 a 40 lety. Jinak se objevuje většinou u starších lidí, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži. Chlad, vlhkost a silná zátěž mohou vznikající artrózu ještě zhoršit.
Nejdůležitějším příznakem artrózy je bolest. Typická je ranní „záběhová bolest“ (která se postupně zeslabuje) a zátěžová bolest (bolest, která se při delším zatěžování zvyšuje). Při zánětlivé reakci (aktivovaná artróza) je kloub oteklý, horký a bolestivý při tlaku. Zvlášť často jsou napadeny klouby kolenní (gonartróza), kyčelní (koxartróza) a mezi jednotlivými články prstů (interfalangeální artróza).
Bolesti kloubů silně omezují jejich pohyblivost. Může docházet k deformaci kloubů (především kolenního), k destrukci kloubní chrupavky a k ztuhlosti kloubů.
Pro artrózu jsou charakteristické změny patrné na rentgenovém snímku kloubu, především zúžení kloubní mezery způsobené úbytkem chrupavky, zvýšení hustoty kosti v blízkosti kloubu, tvorba dutin (cyst) v této oblasti a kostěné výrůstky na okrajích kloubních ploch. Při vyšetření ultrazvukem lze často při aktivované artróze zjistit hromadění tekutiny v kloubu.
V diagnostice a léčbě kolenního kloubu se často používá artroskopie (endoskopická prohlídka vnitřku kloubu). Při tom může lékař prohlédnout chrupavku, posoudit její stav a eventuelně přikročit ihned k léčbě (např. při natržení menisku).
K obecným opatřením patří snížení nadváhy a odlehčení kloubů, např. užíváním hole při chůzi nebo posilováním svalů. Doporučují se takové druhy sportů, při nichž se kloub pohybuje, ale zároveň není zatěžován, např. jízda na kole nebo plavání. I zde platí pravidlo „respektuj bolest“, které zamezuje přetěžování kloubu nadměrným cvičením. Fyzikální opatření jsou cílena na zmírňování bolesti, podporu průtoku krve a uvolnění přepětých svalů. Aplikovány jsou teplo/chlad, koupele a různé formy elektroterapie. Vhodnou metodu je třeba vybrat podle stavu onemocnění.
Léky, které působí proti bolestem a případnému zánětu při artróze rychle a spolehlivě, jsou tzv. nesteroidní antirevmatika (NSA). Jejich nevýhodou je, že často vyvolávají žaludeční potíže. Při delším užívání vysokých dávek mohou u některých pacientů (zvýšené riziko mají např. starší lidé, pacienti s chronickým žaludečním onemocněním, s onemocněními srdce a krevního oběhu nebo s revmatoidní artritidou) vzniknout žaludeční vředy, které mohou být v případě krvácení nebo prasknutí životu nebezpečné. Nové léky ze skupiny NSA, tzv. selektivní inhibitory COX-2, jsou snášeny podstatně lépe. Jinou možností je použití léků, které podporují tvorbu chrupavky - např. sulfát glukosaminu nebo kyselina hyaluronová. Když léky nepomáhají, je poslední možností implantace kloubní náhrady (umělého kloubu - nejčastěji kyčelního nebo kolenního), dnes již běžný postup prováděný na mnoha ortopedických pracovištích.
Prohlídka kyčelního kloubu u kojenců, zjišťující jeho případné vrozené chybné postavení (kyčelní dysplázie) patří k základním preventivním prohlídkám v dětském věku. Při vznikající artróze se doporučuje především snížit nadváhu, vyvarovat se chybného zatěžování a přetěžování a posilovat svaly, které kloub v jeho funkci podporují.
Co může člověk dělat proti artróze kloubů mezi jednotlivými články prstů?
Jde o zvláštní formu artrózy, většinou podmíněnou dědičně. Bolest může zmírnit např. pohybování prsty v teplém písku. Naproti tomu vlhko a chlad bolesti zvyšují, a je třeba se jich vyvarovat.
Které sporty jsou vhodné, kterým se má člověk naopak vyhýbat?
Nevhodné jsou všechny sporty, při kterých dochází k náhlému silnému zatížení končetiny - např. kopaná, tenis, squash nebo sprint. Vhodné je např. plavání, jízda na kole nebo přespolní běh.
Má při implantaci umělých kloubů význam věk?
Dnešní operační metody jsou podstatně dokonalejší a bezpečnější než dříve používané. Věk proto nemá žádný zvláštní význam. Nicméně je třeba - jako před každou operací, která nemá bezprostředně život zachraňující význam - vždycky u každého pacienta vážit možný přínos a rizika.
Proč mnohá centra u pacientů s nadváhou tak váhají s nasazením umělého kloubu?
Velká nadváha jednak zvyšuje operační riziko, jednak může způsobit špatnou funkci nebo poškození implantátu.
Emailu
Zaregistrovat se
