SPECT

Jednofotonová emisní výpočetní tomografie, tomografická scintigrafie

SPECT je zkratka z anglického názvu Single Photon Emission Computed Tomography neboli jednofotonová emisní výpočetní tomografie. Tato zobrazovací metoda patří do oboru nukleární medicíny a jejím prostřednictvím lze zobrazit prostorové rozložení radioaktivně značená látky v organismu. Radioaktivní látka je aplikována na začátku vyšetření nitrožilně. Průběh SPECT je obdobný jako v případě dvojrozměrné scintigrafie, ale na rozdíl od ní je prostřednictvím výpočetní techniky zrekonstruován obraz ve 3D. Cílem je zobrazit funkce orgánů, zatímco rentgen dokáže zobrazit jen tělní struktury.

Kapitoly

Na jakém principu SPECT funguje

Tato zobrazovací metoda funguje na obdobném principu jako scintigrafie, při níž je zobrazeno prostorové rozložení látky v organismu. Pro tyto účely je pacientovi v malém množství aplikována radioaktivní látka, což může být kterákoli látka, již naše tělo běžně obsahuje, rozdíl je pouze v jednom radioaktivním atomu. Takto přeměněné látky pak nazýváme jako radiofarmaka. Mezi vlastnosti radioaktivního atomu patří nestabilnost a přeměna na atom s nižší energií. Zbylá energie se pak vyzáří prostřednictvím tzv. gama záření. Poločas přeměny je pak definován jako doba, za kterou se přemění 50 % atomů. Pro účely scintigrafie jsou používána radiofarmaka s krátkým poločasem rozpadu, což znamená, že už po několika hodinách či dnech přestanou být radioaktivní.

Díky záření, které zachycuje speciální scintilační kamera, pak právě lze zobrazit rozložení látky v těle. Oblasti s vysokým obsahem radiofarmaka jsou zvýrazněny, což znamená, že tyto buňky látku hromadí ve zvýšené míře. Odhalit však lze i buňky, které látku naopak absorbovat nedokážou, a právě tyto informace jsou důležitým ukazatelem funkčnosti buněk.

Odhalení chemických látek díky jejich radioaktivitě se nazývá jako stopovací princip. Za jeho odhalení vděčíme Georgemu de Hevesy, což byl maďarský chemik, který tento objev učinil již v roce 1913. Důležité je, že obě látky (tj. ta původní i ta s radioaktivní formou) se chemicky chovají úplně stejně a mají i stejný chemický název. Liší se pouze počtem neutronů a nazýváme je jako izotopy. Tak lze využít jakoukoli látku, o jejíž distribuci v tkáni máme informace. Proto například pro zobrazení funkce štítné žlázy poslouží radioaktivní forma jódu, neboť jód je u zdravého člověka ve štítné žláze hromaděn a následně je z něj vyroben hormon thyroxin. Díky scintilační kameře pak zachytíme, která místa ve štítné žláze přijímají jód zvýšeně, či naopak vůbec, to vše se zobrazí kontrastně vůči okolí.

Jak se SPECT liší od scintigrafie

Při použití běžné scintigrafie má lékař k dispozici obraz ve 2D, ale není možné tkáň detailně lokalizovat. SPECT tak představuje rozšíření scintigrafie, jako je tomu v případě využití počítačové tomografie u běžného rentgenového snímku. Nejprve je pacientovi aplikováno radiofarmakum a po určité době je prostřednictvím scintilační kamery zachyceno gama záření, které je následně přeměněno na elektrický signál. Lékař tak může ve výsledku prohlédnout v počítači digitální obraz. Při SPECT navíc snímá kamera vyšetřovanou oblast z různých úhlů pohledu, čímž lze následně v počítači zrekonstruovat obraz řezu (ten bývá kolmý na osu těla). Seskládáním řezů pak vznikne efektní obraz ve 3D. Scintigrafie patří mezi důležité vyšetřovací metody, neboť zobrazuje funkce orgánů, nejen jejich strukturu, jako tomu bývá v případě jiných metod. Díky tomu lze například odhalit ty oblasti srdce, jež jsou nedostatečně zásobovány kyslíkem, a nemohou tak správně fungovat. Lokalizovat lze dále i ložiska v kosti se zvýšeným dělením buněk. Nevýhodu SPECT představuje menší rozlišení, a proto se někdy tato metoda kombinuje s CT neboli výpočetní tomografií s rozlišením 1 mm, pak mluvíme o použití tzv. hybridních SPECT/CT přístrojích.

Rizika

Toto vyšetření není pro pacienta nebezpečné, neboť radioaktivní látka mu je aplikována jen ve velmi malém množství, které je obdobné jako při rentgenovém vyšetření. SPECT by se měly vyvarovat pouze těhotné ženy a ženy, u nichž existuje důvodné podezření, že mohou být těhotné. Kojící matky mohou SPECT absolvovat, ale v tom případě je nutné kojení na krátkou dobu přerušit.

Kdy je SPECT vhodné

Prostřednictvím SPECT může lékař zobrazit funkce mnoha orgánů, podle toho se liší i aplikovaná radiofarmaka, rovněž doba snímkování je závislá na vyšetřovaném orgánu. SPECT se často využívá například pro zobrazení funkce srdečního svalu, snímkování probíhá obvykle nejprve v klidu a následně i po zátěži. Toto tzv. dvoudobé vyšetření se neprovádí v jeden den a je velmi důležité pro odhalení kyslíkem nedostatečně zásobovaných oblastí srdce, neboť tyto oblasti nemohou zvýšit výkon při zátěži, avšak v klidu je často nelze odhalit.

Před SPECT

V obvyklých případech není nutné se na SPECT nijak speciálně připravovat, ale v případě vyšetření srdce by měl být pacient na lačno a v předchozích 24 hodinách se vyvarovat kofeinu. To znamená, že nekonzumuje žádné kofeinové nápoje, jako je káva, coca-cola, kakao či čaj, vyhýbá se i potravinám s kofeinem nebo obdobnými látkami, což je například čokoláda nebo banán. Pokud pravidelně užíváte léky na srdce či cévy, nezapomeňte to sdělit svému lékaři. Ten vám může doporučit jejich vysazení před SPECT. Na vyšetření je vhodné si vzít i svačinu, ideálně tučnou, již pacient zkonzumuje po aplikaci radiofarmaka. Tím se urychlí proces vylučování farmaka, které nezachytilo srdce.

Průběh vyšetření

Na začátku vyšetření je pacientovi nitrožilně aplikováno radiofarmakum a po určité době, obvykle po hodině, následuje snímkování. To zabere zhruba 20 až 40 minut. Důležité je zachytit srdce i při zvýšené zátěži, a proto v některých případech probíhá snímkování za běhu pacienta na pásu či při jízdě na rotopedu.

Výsledek

Na snímcích jsou zobrazeny řezy srdcem ve třech různých rovinách. Oblasti srdeční svaloviny se pak liší v závislosti na zásobení kyslíkem. Je-li srdce vyšetřováno v klidu i při zátěži, lze snímky porovnat, odhalit špatně zásobené oblasti a doporučit vhodnou léčbu a další postup.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události