Amniocentéza

Odběr plodové vody, amniocentis

Nemoci, při nichž je amniocentéza prováděna: Edwardsův syndrom, Patauův syndrom

Amniocentéza je vyšetření, při kterém je odebrána plodová voda. Její následný rozbor může odhalit vrozenou vývojovou vadu plodu nebo další onemocnění. Díky neustálému pokroku medicíny i využití nových metod a léčebných postupů lze odhalené vady řešit už v průběhu těhotenství nebo krátce po porodu.

Kapitoly

Důvody k provedení amniocentézy

Amniocentéza je vhodná pro těhotné ženy, které již dosáhly 35. roku věku, neboť s vyšším věkem rodičky stoupá i riziko vzniku vad, jež jsou podmíněny chromozomálně, jako například Downův syndrom. Amniocentéza se dále provádí i u těch žen, v jejichž rodině se vyskytuje některá dědičná choroba (například cystická fibróza). Díky amniocentéze lze také určit pohlaví plodu, což je velmi důležité vzhledem k dědičným chorobám, jejichž výskyt je vázán na pohlaví, jako je tomu v případě hemofilie.

Jistým ukazatelem bývá také abnormální ultrazvukový nález, na jehož základě může být amniocentéza doporučena. Ta pak může odhalit srdeční či ledvinové vývojové vady či vady zažívacího ústrojí a mozku, stejně jako opožděný růst plodu.

Při biochemickém krevním vyšetření budoucí matky pak mohou být zjištěny odchylky, což může být ukazatelem poruchy uzávěru hlavičky, poruchy souvislosti stěny břišní i neurální trubice.

Amniocentézu by měly podstoupit i ty ženy, které v minulosti vícekrát prodělaly potrat nebo se u plodu v předcházejících těhotenstvích vyskytly dědičné choroby. Doporučit ji lze také ženám, v jejichž rodinách se objevily vrozené vývojové vady.

Samotný odběr plodové vody probíhá v genetické ambulanci či ve specializované ambulanci gynekologického centra. Rozhodnutí, zda amniocentézu podstoupit, musí udělat každá žena sama, případně po poradě s partnerem.

Kdy je amniocentéza vhodná

Odběr plodové vody probíhá v období 16. týdne těhotenství, neboť právě tehdy se zvětší množství plodové vody. Díky tomu lze předejít poranění plodu a odběr je i jednodušší. Na základě amniocentézy pak lze vyloučit, nebo naopak potvrdit a diagnostikovat vrozenou vývojovou vadu plodu či jeho jiné onemocnění.

Před amniocentézou

Amniocentéza probíhá ambulantně, což znamená, že není nutná hospitalizace. Těhotná žena se vždy na vyšetření předem objedná a přijde na lačno či jen po lehké snídani. Důležité je také, aby žena měla plný močový měchýř. S sebou je pak potřeba mít těhotenskou průkazku, výsledky krevních testů a všech dalších vyšetření, které žena v průběhu těhotenství již absolvovala. Samozřejmostí je také doporučení gynekologa k amniocentéze.

Průběh

Odběr plodové vody probíhá jen v řádu několika minut, přičemž žena vždy leží na zádech. Lékař pak v první řadě určí za pomoci ultrazvuku polohu plodu. Následuje vpich za neustálé ultrazvukové kontroly, aby nemohl být plod poraněn. Samotný vpich není bolestivý a lze ho přirovnat ke klasickému odběru krve, proto není nutné ani lokální umrtvení. Některé ženy jej popisují jako tupý tlak. Používány jsou tenké jednorázové jehly a za sterilních podmínek dojde k odběru 20 ml plodové vody. Ta je poté poslána na rozbor do biochemické a cytologické laboratoře.

Výsledek

Vyšetření plodové vody může probíhat dvěma způsoby. Plodová voda v sobě obsahuje buňky plodu, a jestliže provedeme cytologický rozbor jejich chromozomů, zjistíme nejen pohlaví nenarozeného dítěte, ale také případné vrozené metabolické vady či chromozomální vady, jako je například Downův syndrom. Před samotným rozborem je ale potřeba nejprve buňky kultivovat, čímž se čekání na výsledky prodlužuje. Ty bývají známy od 2 do 3 týdnů od odběru plodové vody.

Důležité je dále zkoumat v plodové vodě i přítomnost tzv. markerů, což jsou biochemické ukazatele. Mezi ty nejdůležitější patří alfafetoprotein a acetylcholinesteráza, z jejíž hladiny lze vyvodit i poruchy integrity plodu, mezi něž patří například otevřený defekt neurální trubice či porucha celistvosti stěny břicha. Vyšší hladina gama-glutamyltransferázy zase signalizuje cystickou fibrózu, což je nevyléčitelná choroba, při níž je v dýchacích cestách tvořen hlen lepivé a husté konzistence. Ten pak dýchací cesty zablokuje.

Po amniocentéze

Po amniocentéze je žena další půlhodinu až hodinu pod dohledem. V případě, že nenastanou žádné komplikace a ženin stav je v pořádku, může se odebrat domů, ideálně by ji měl její doprovod odvézt autem. V nejbližších pěti dnech po vyšetření by měla žena zůstat doma, být v klidu a pozorovat svůj zdravotní stav. Den po vyšetření je nutný absolutní klidový režim a v následujících dnech je vhodné vyvarovat se zvýšené fyzické zátěže. Jedině tak lze předejít zdravotním komplikacím.

Rizika

Mezi případná rizika amniocentézy patří krvácení či krátkodobý odtok plodové vody. Ve výjimečných případech (0,5 % − 1 %) může dojít k samovolnému potratu. Prostřednictvím amniocentézy mohou lékaři odhalit vrozenou vývojovou vadu či chorobu plodu. V tom případě doporučují doktoři těhotenství ukončit. Samotné rozhodnutí však musí vždy a pouze udělat těhotná žena.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události