Srdeční záchvat

Postižení srdečním záchvatem nejčastěji pociťují svírání, tlak a pálení uprostřed hrudi, v zádech a nadbřišku. Bolest se postupně šíří do oblasti ramen, krku, do dolní čelisti či končetiny. Mohou trpět závratěmi a více se potit, někdy se objevuje také dušnost. Záchvat vzniká v klidu, dostaví-li se příznaky při námaze, přetrvávají i po jejím přerušení.

Za srdečním záchvatem stojí nejčastěji ucpání cév zásobujících srdce (tzv. ischemická porucha srdeční). Mezi její akutní projevy patří angina pectoris neboli velké zúžení cév, které se projevuje potížemi při fyzické námaze, nebo infarkt myokardu způsobený úplným ucpáním cév, při němž potíže nastávají i v klidu.

Kapitoly

První pomoc

Nejprve postiženého uveďte do polohy, která mu bude pohodlná (např. vsedě s opřenými zády a pokrčenýma nohama). Následně mu uvolněte oblečení, v místnosti vyvětrejte, a pakliže postižený užívá nitroglycerin, podejte mu jednu tabletu. Poté přivolejte záchrannou službu a do jejího příjezdu kontrolujte, zda postižený dýchá a neupadá do bezvědomí. Pokud dojde ke kolapsu, zahajte resuscitaci. V žádném případě s přivoláním lékaře neotálejte, potíže v tomto případě samy neodezní, a dostane-li se postiženému odborné pomoci včas, nemusí se potýkat s žádnými následky.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události