Poruchy paměti

Amnézie, retrográdní amnézie, anterográdní amnézie, výpadek či ztráta paměti

Porucha paměti nejčastěji vzniká následkem úrazu doprovázeného ztrátou vědomí či mozkového onemocnění (např. epileptického záchvatu). Může však vznikat i jako projev demence, která se rozvíjí postupně a končí naprostým rozvrácením intelektuální kapacity člověka. Doprovází ji nejen porucha paměti, ale i jiných kognitivních funkcí, čtení, psaní, učení a dalších dovedností, také myšlení, vnímání okolního světa a podle toho i chování. Ačkoli v typických případech demence bývá právě paměť postižena nejvíce, objevují se i případy, kdy je více zasažena schopnost počítání nebo abstraktního myšlení.

Poruchy paměti však mohou mít i jiné příčiny. Dochází k nim např. u uživatelů drog, léků a postižených s poruchami látkové přeměny. Pakliže chroničtí alkoholici trpí nedostatkem vitaminů skupiny B (hlavně B1), může u nich dojít ke vzniku tzv. Korsakovovy psychózy s amnézií a konfabulací (postižení trpí výpadky paměti, zapomenutá fakta nahrazují vymyšlenými příběhy). Ztrátu paměti mohou vyvolat i cévní mozkové příhody, stresové situace (lidově tzv. okno), případně i deprese či hysterie.

Rozlišujeme ztrátu paměti úplnou a částečnou, dále je možné ji dělit na anterográdní, která postiženému brání zapamatovat si nové skutečnosti a vzniká nejčastěji v důsledku úrazů mozku (postižený si nevybavuje, jak k úrazu došlo a co se dělo po něm, nemá však problém si vzpomenout na to, co se odehrálo před ním a dříve v minulosti), a na retrográdní, při níž si pacienti nemohou vybavit starší události, které předcházely začátku problémů s pamětí (k retrográdní amnézii patří např. Korsakovova psychóza). Dojde-li k větším úrazům, může být poškozena jak paměť retrográdní, tak anterográdní.

Rozlišujeme také ztrátu paměti globální, při níž si postižený nevzpomíná na nic ze svého života, a selektivní, která se vztahuje jen na některé informace (např. si nevzpomíná, že má děti). Paměť je možné posilovat pomocí dostupných léků (donepezil, rivastigmin, galantamin, piracetam, ginkgo biloba apod.) či pomocí psychoterapie.

Kapitoly

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události