Výhřez konečníku

Onemocnění výhřez konečníku se také označuje jiným názvem prolaps a procidence rekta.nebo také výhřez rekta anem. Jedná se o vyhřeznutí konečníku řitním otvorem navenek. Rozlišujeme menší prolaps ( tedy vyhřeznutí ) pouze rektální sliznice ( tedy výstelky konečníku ) a procidenci, což znamená kompletní vyhřeznutí rekta v celé tloušťce stěny.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Přechodný, menší prolaps pouze sliznice konečníku se často objeví u jinak zcela zdravých lidí. U dospělých prolaps rektální sliznice přetrvává a může se postupně v průběhu života i progresivně horšit. Primární příčinou kompletního vyhřeznutí rekta v celé tloušťce stěny ( tj. tzv. procidence ) je pravděpodobně dislokace rekta ( tedy nenormální vysunutí konečníku z jeho normální pozice ), která je způsobená prodloužením mezorekta. Mezorektum je duplikatura peritonea v kraniálním tj. horním úseku rekta ( což znamená, že se jedná o zdvojený list pobřišnice, jak se označuje tenká, lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů zde uložených ). V naprosté většině případů onemocnění prolapsem rekta převládají mezi pacienty ženy ve věku přes 60 let. 

Chorobopis

Charakteristickým manifestním klinickým příznakem u pacienta trpícího onemocněním prolapsem rekta je údaj nemocného o vyhřeznutí sliznice rekta nebo o kompletním vyhřeznutí rekta v celé tloušťce stěny navenek řitním otvorem. Je ovšem třeba pamatovat na to, že vyhřeznutí konečníku může být pouze přechodné a v mezidobí se může vždy spontánně reponovat.

Rozpoznání / vyšetření

Stanovení diagnózy onemocnění pacienta prolapsem či procidencí konečníku je založeno na pečlivém vyšetření oblasti řitního otvoru u postiženého jedince. Takového pacienta je nezbytné vyšetřovat v poloze nemocného vstoje nebo v podřepu na bobku a vyzvat ho, aby tlačil, jako kdyby chtěl vypudit stolici z konečníku. Jenom tak můžeme vždy bezpečně zjistit plný rozsah eventuálně přítomného prolapsu. V naprosté většině případů onemocnění prolapsem rekta u pacientů zjišťujeme snížený tonus análního sfinkteru ( tedy sníženou stažlivost řitního svalového svěrače, který normálně zabraňuje samovolnému odchodu stolice ). Dále je nutné pacienta s  prolapsem rekta, abychom pátrali po eventuálně přítomném onemocnění ve střevním lumen ( tedy uvnitř střeva ), vyšetřit sigmoideoskopicky ( sigmoideoskopie je endoskopická metoda, při níž se zavádí endoskop do těla pacienta řitním otvorem, na rozdíl od kolonoskopie prohlíží lékař při sigmoideoskopii jen levou část tlustého střeva - cca 60 cm, tedy konečník a esovitou kličku tlustého střeva, a to  pomocí přístroje sigmoideoskopu ) a rentgenologicky s podáním rentgenové kontrastní látky hadičkou přímo do konečníku   ( používá se baryové klyzma ). Také je nezbytné u nemocného trpícího onemocněním výhřezem konečníku vyloučit případné primární neurologické poruchy ( tedy postižení nervového systému ).

Léčba

Onemocnění pacienta prolapsem a procidencí konečníku se léčí různým způsobem podle věku pacienta a podle rozsahu postižení jedince. U kojenců a dětí trpících onemocněním prolapsem rekta je ve většině případů zdaleka nejuspokojivější konzervativní léčebný postup. Jestliže jsou vyvolávající příčinou postižení dítěte nutriční ( tedy výživové ) poruchy, musí se upravit, a je potřeba také odstranit důvody případného násilného tlačení při vypuzování stolice. Při konzervativním léčebném postupu proti sobě pevně přitiskneme hýždě postiženého dítěte a fixujeme je náplastí po celé období mezi jednotlivými pokusy o vyprázdnění stolice. Tento postup léčby ve většině případů zpravidla usnadní spontánní odeznění prolapsu. Jestliže při vyšetření dospělého nemocného zjistíme přítomnost prostého slizničního prolapsu, je možné nadbytečnou sliznici excidovat ( tedy odříznout ), anebo  ji odstranit s využitím metody zaškrcení gumovou páskou. Ovšem při nálezu kompletního prolapsu rekta u dospělého pacienta bývá nejúspěšnější chirurgické řešení, tedy provedení břišní operace s elevací   ( tedy s vyzdvihnutím ) a fixací ( tedy s upevněním ) rekta dozadu ke křížové kosti tak, aby se upravil dislokační posun rekta dopředu ( tedy posunutí konečníku do nenormální polohy vpřed ).

Jinou možnou operací, kterou lze vyřešit kompletní prolaps rekta u dospělého pacienta, je nízká přední resekce rekta ( tento výkon spočívá v odstranění části konečníku a v opětovném sešití obou konců konečníku k sobě ). V případech, kdy je prolapsem konečníku postižen nemocný ve vysokém věku anebo ve velmi špatném celkovém zdravotním stavu, je možné pro vyřešení problému zavést plastickou kličku ( tato klička může být drátěná nebo ze syntetické hmoty ), která obkrouží řitní svalový svěračový kruh ( tento výkon se nazývá tzv. Thierschova procedura ).

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

3
1Jana2. 9. 2016 10:54:15
Mam 22 mesicniho syna a 14 dni mu zhruba 6 az 8krat zasouvam konecnik zpet. Jinak je zdravy a nikdy potize nemel. Ma pouze castejsi stolici cca 3 denne. Mame jit na nejake opichy pod narkozou. Prosim o nazor a odpoved dekuji

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události