Růžovka

rosacea

Růžovka je chronické zánětlivé kožní onemocnění obličeje, které postihuje až 10 % dospělé populace. Rosacea se obvykle začíná poprvé objevovat mezi 20 a 50. rokem. Růžovka postihuje obě pohlaví, častěji však ženy. U žen se příznaky růžovky častěji objevují na bradě a tvářích, zatímco u mužů je častější postižení nosu, včetně jeho chronické formy – květákovitého nosu (označuje se jako tzv. rhinophyma). Při dlouhodobém trvání dochází zmnožením vazivové tkáně ke zvětšení nosu a vzniku nepravidelných povrchových výrůstků (tzv. květákovitému nosu). 

Kapitoly

Příznaky

Nejběžnějším příznakem růžovky je zarudnutí kůže středové části obličeje – nosu, tváří, středu čela a brady, které doprovází horké palčivé svědění. Spolu s červenými skvrnami se mohou objevovat i pupínky a puchýřky. Příčina růžovky je nejasná. Velký vliv má vrozená porucha roztažlivosti a smršťování malých cév v obličeji (tzv. vazomotorická labilita), která je dědičná. Rodinný výskyt poukazuje na podklady v genetické dispozici. Onemocnění spouští a zhoršuje celá řada zevních vlivů. Překrvení obličeje vyvolává konzumace kořeněných jídel, horkých nápojů, kávy či destilátů. Rozšíření kožních cév může vyvolat i prudká změna teplot, pobyt v horkém prostředí, koupel a působení slunečního záření. Mezi další provokační faktory patří stres, fyzická námaha a aplikace lokálních kortikoidů, přípravků s obsahem alkoholu či agresivních parfémových složek. 

Průběh a léčba

Onemocnění typicky postihuje vystouplé části obličeje, tedy nos, tváře, střed čela a brady a zpravidla se vyhýbá oblasti okolo úst a očí. Ojediněle se růžovka objevuje na krku, za ušima a ve výstřihu. Zpočátku se růžovka projevuje nenápadně. Působení slunečního záření, konzumace horkých nápojů a silné emoční ladění způsobují přechodné zčervenání středu obličeje. Postupně zčervenání kůže přetrvává a připojuje se rozšíření drobných kožních cév (tzv. teleangiektázie).

Postižený může pociťovat pálení obličeje. Dále dochází k tvorbě červených pupínků a puchýřků, které se hojí bez jizev. Doprovází je i mírný otok podkoží obličeje. Rozšiřují se kožní póry a při mechanickém stlačení se z nich v oblasti nosu uvolňuje hojný kožní maz. Při závažnějším stupni onemocnění se vytváří zánětlivé uzly provázené zmnožením a zvětšením mazových žláz a vaziva vedoucí k zhrubění a zesílení kůže. Více než polovina nemocných růžovkou má i oční komplikace. Nejčastějšími příznaky je slzení a pálení očí a opuchlá víčka, červené spojivky a nesnášenlivost světla (tzv. světloplachost neboli odborně fotofobie). Dalšími očními potížemi může být zánět okrajů víček, duhovky, rohovky nebo nahromaděním hnisu v přední oční komoře (tzv. hypopyon). Oční příznaky jako pocit cizího tělesa v oku, pálení očí, suchost, slzení, otoky a zarudnutí víček mohou až u 20% postižených předcházet vzniku kožních projevů.

Stanovení diagnózy zpravidla probíhá na základě vzhledu. Důležité je odlišit některá jiná kožní onemocnění napodobující růžovku, jako jsou akné, kožní vyrážky po užívání některých léků, seboreická dermatitida, systémový lupus erytematodes a perorální dermatitida. Akné postihuje zejména dospívající jedince a mladé dospělé, kožní projevy jsou rozsáhlejší a kromě pupínků a puchýřky jsou vždy přítomné komedony (lidově uhry). Při seboreické dermatitidě na zarudlé kůži nacházejí šupiny a typické jsou jiné lokalizace (vlasy, obočí, okolo nosu). Systémový lupus erytematodes je charakteristický motýlovitým zarudnutím tváří a nosu bez výskytu pupínků a puchýřků. Při periorální dermatitidě se okolo úst vysévají velmi malé pupínky bez počátečního zarudnutí a rozšíření krevních cév, zejména po použití lokálních kortikoidů a hydratačních krémů.

Léčení růžovky je zaměřeno na potlačení projevů nemoci a předcházení rozvoje závažných komplikací. Základem léčby je pečlivé dodržování léčebných opatření založených na vyhýbání se provokačním faktorům a na nepoužívání nevhodných kosmetických přípravků. Mírnější formy růžovky se léčí lokálně pomocí mastí. K systémové léčbě především antibiotiky se přistupuje pouze u závažnějších forem nemoci a chirurgická léčba je vyhrazena až pro případně vzniklé kosmetické změny obličeje. K lokální terapii jsou vhodné gely nebo krémy s lokálními antibiotiky, zejména metronidazolem (přípravek Rosalox a Rozex) a makrolidy erytromycinem a clindamycinem. Účinné jsou i lokální antimykotika (například ketokonazol) a kyselina azelaiová.

Antibiotika a antimykotika ničí nebo potlačují množení mikrobiálního osídlení kůže. Současně mají protizánětlivý účinek. U těžších případů růžovky se musí přistoupit k celkové léčbě antibiotiky. Opět se volí metronidazol (nepříklad přípravek Entizol) nebo tetracyklin (například Doxybene, Deoxymykoin, Doxyhexal). Antibiotika se podávají po dobu několika týdnů v nízkých dávkách a podle odezvy lze postupně snižovat jejich dávku. Úporné případy často reagují na ústy podávaný lék izotretinoin (tento lék patří do skupiny tzv. retinoidů, což jsou deriváty vitamínu A). Chirurgickou úpravu si může vyžádat  zejména květákovitý, baňatý červený nos tzv. rhinophyma. Léčba růžovky bývá zdlouhavá a zlepšování kožních projevů velmi pomalé. Neléčená růžovka může v průběhu několika let vést až k výrazným změnám vzhledu nemocného nebo při očních komplikacích až i ke ztrátě zraku.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události