Psitakóza

Psitakóza (ornitóza, papouščí nemoc) je infekční bakteriální onemocnění vyvolané druhem Chlamydia psittaci. Nejdůležitějším příznakem nemoci je atypický zánět plic (pneumonie, pneumonitida), postihující zejm. vmezeřenou plicní tkáň, ale i průdušky (drobné průdušinky i větší průdušky). Chlamydie je malá bakterie, které je podobně jako viry nitrobuněčným parazitem v těle napadeného hostitele.

Onemocnění je přenášeno některými ptáky, zejména papoušky, méně často krůtami, husami kachnami, holuby a kanáry, dále volavkami a některými mořskými ptáky (racky, buřňáky). Infekce u lidí obvykle vzniká vdechnutím prachu z výkalů nebo z peří kontaminovaného zaschlými nosními výměšky infikovaných ptáků. Chlamydie mohou v prachu přežívat i několik let. Vzácně, u vysoce agresivních bakteriálních kmenů, je možný přenos z člověka na člověka kapénkovou cestou. Nemoc se může přenášet i pohlavně. Ovčí kmen Chlamydia psittaci byl zjištěn jako původce nemoci dýchacích cest u pastýřů ovcí; chlamydie byly nalezeny v trusu ovcí, v mléce, v placentě a v ovčí vlně.

Kapitoly

Subjektivní příznaky a objektivní nález

Inkubační doba je 1 až 3 týdny. Začátek může být pozvolný nebo náhlý. Nemoc se projevuje škálou příznaků od chřipkového onemocnění s únavou, nevolností, horečkou, ztrátou chuti k jídlu, třesavkami, bolestí hlavy a světloplachostí až po těžké onemocnění podobné tyfu s blouzněním (deliriem) a zánětem dolních dýchacích cest a plic, který může někdy vyústit až po dechovou tíseň s nedostatečným okysličováním krve.

Postižení dýchacích cest se projeví kašlem, zpočátku suchým, postupně s produkcí hlenohnisavého sputa („chrchlů“) v dýchacích cestách. Postiženy jsou bronchioly (průdušinky - malé dýchací cesty uložené na konci dýchacího stromu těsně před vyústěním v plicní sklípky), větší bronchy (průdušky) a plicní tkáň. Na rentgenovém snímku plic pozorujeme pruhovité stíny při zánětlivém postižení intersticiální (vmezeřené) tkáně nebo i větší ložiskové stíny. Teplota zůstává zvýšená 2 až 3 týdny, potom pomalu klesá.

V rámci infekce se může rozvinout také zánět mozku a mozkových blan (meningoencefalitida), zánět kloubů (artritida), zánět osrdečníku (perikarditida) a srdečního svalu (myokarditida), nebo převážně stav podobný břišnímu tyfu se zvětšením sleziny a jater a kožní vyrážkou.

Závažnost průběhu nemoci závisí na věku nemocného a zejména na rozsahu plicního zánětu. Úmrtnost může dosáhnout u těžkých neléčených případů až 30 %.

Pomocná vyšetření, stanovení diagnózy

Rozlišení od jiných zánětů plic je na základě příznaků často velmi obtížné. Zpočátku lze onemocnění zaměnit s chřipkou, břišním tyfem, mykoplazmovou pneumonií nebo pneumonií při legionářské nemoci (viz. články). Pro psitakózu svědčí informace o kontaktu s ptáky a nemoc je potvrzena mikrobiologickým vyšetřením a průkazem protilátek v krevním séru.

Prevence

Je třeba se vyhýbat infikovaným holubům v chovatelských hejnech, zejména přímé manipulaci s těmito ptáky. Je nutná kontrola dovozu cizokrajných ptáků; u nich existuje povinná 45denní kúra krmivem s obsahem antibiotika, aby byla eliminována ptačí infekce. Přísnou kontrolou dovozu papoušků se snížilo riziko psitakózy, avšak se stoupající oblibou exotického ptactva je opět poněkud vyšší. Preventivní podání antibiotik do krmiva může být užitečné i u krocanů chovaných pro trh.

Léčba

Infekce se léčí antibiotiky. Nejvhodnějším lékem u dospělých je tetracyklin, u dětí erytromycin. Penicilin se nesmí podávat, pouze zastavuje růst bakterií, aniž by je usmrtil; po zdánlivém zlepšení příznaků při léčbě dojde k výraznému zhoršení a pokračování choroby.

Při správně vedené léčbě dojde k ústupu většiny příznaků včetně horečky do 48 až 72 hodin, v antibiotické léčbě je však třeba pokračovat nejméně 10 dní. Je nutný přísný klid na lůžku. Při známkách počínající dechové nedostatečnosti podáváme kyslík. Kašel léčíme mukolytiky a expektorancii (léky usnadňujícími zkapalňování sputa a jeho snazší vykašlávání).

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1karolína17. 1. 2013 19:22:43
prosím kdo je autorek a kdy byl článek vydan..?? :)
Na tento komentář reaguje Redakce [2],
Tento komentář reaguje na karolína [1]
0
2Redakce17. 1. 2013 19:35:18
Dobrý den,

článek byl vydán 12.5.2005. Autorem je kolektiv lékařů, kteří vytváří obsah kategorie nemocí. V případě citace apod. ISSN 1802-8489.

redakce Anamneza.cz
0
3Gabriel Sargras13. 5. 2014 21:24:28
Od roku 2008 som prekonal dve vtáčie chrípky(psitakózy).Pracujem na bitúnku kačiek vo Francúzsku.Odvtedy sa môj zdravotný stav rapídne zhoršil,hlavne pohybový aparát.Mám dve protézy bedrových klbov,arthodézu zápästia a odchádza mi chrbtica,konkrétne L3-L4 a L4-L5 ako aj L5-S1 a taktiež D6-D7,D7-D8 a D8-D9.Vie mi niekto poradiť nejakú stránku,kde sa dočítam podrobnejšie o následkoch vtáčej chrípky na moje zdravie a o prognózach do budúcnosti,či to prestane,alebo bude pokračovať? Moja adresa: gabriel.leckesi@sfr.fr Ďakujem.
0
4Duchan8. 9. 2017 6:51:26
jak léčit psitokozu u holubu ?

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události