Paronychiální infekce

Jako paronychiální infekce ( pro toto onemocnění se také běžně používá název paronychium ) označujeme akutní nebo chronické záněty tkání v okolí nehtů 

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Při akutním paronychiu vstupují vyvolávající mikroorganizmy ( jedná se zpravidla o mikrokoky, Pseudomonas nebo Proteus species, v některých případech však také o kvasinky, a sice Candida albicans ) porušenou epidermis ( tedy porušenou zevní ochranou vrstvou kůže, která vytváří vodotěsný ochranný obal kolem povrchu těla a je tvořena vrstavnatým epitelem z dlaždicovitých buněk  ) do kůže, podkoží a případně i hlubších tkání. Vrstvu epidermis si lidé často poruší při záděře, při drobném poranění    ( například při manikúře ) nebo při chronickém dráždění ( například při nadměrném vystavování prstů působení vody nebo chemických detergentů ).

Chorobopis

Charakteristický klinický obraz onemocnění paronychiální infekcí u pacienta je představován bolestivostí a zarudnutím v okolí nehtu na postiženém prstu. Infekce může sledovat okraj nehtu ( a to „kolem dokola“ ) anebo se šířit pod nehtem a zhnisat. Jenom naštěstí vzácně proniká infekce hlouběji do prstu, potom se může vyvinout až dokonce šlachová nekróza ( tj. odumření části tkáně svalové šlachy ) a infekce se může šířit dále podél šlachových pochev. V případě postižení pacienta chronickou infekcí se nehet může celý zdeformovat.

Rozpoznání / vyšetření

Stanovení správné diagnózy postižení pacienta paronychiální infekcí je založeno na pečlivém klinickém fyzikálním vyšetření postiženého jedince a pátrání po projevech typických klinických nálezů ( jak jsou výše uvedeny ).

Léčba

Pacienti trpící onemocněním akutní paronychiální infekcí se léčí zpravidla přikládáním horkých obkladů anebo přímo horkou lázní, a protože tyto záněty bývají většinou bakteriálního původu, ošetřující lékaři velmi často indikují nasazení antibiotik podávaných celkově ( tedy pacient zpravidla užívá antibiotika ústy ve formě tablet ). Nahromadění rozpadových produktů paronychiálním zánětem postižených tkání bývá bolestivé, musí se proto odstraňovat. Hnisavé ložisko je třeba opatrně otevřít ( zpravidla se k tomuto účelu používá špička skalpelu ). Jestliže se paronychiální infekce u pacienta rozšiřuje dále podél šlachových pochev, jedná se o nebezpečný stav, který by mohl vést až k poškození šlach i svalů, a tím k porušení nejen hybnosti prstů, ale i prstů jako celku. Proto tyto stavy vyžadují včasné chirurgické ošetření, spočívající v naprosté většině případů v incizi ( tedy v rozříznutí zanícené tkáně ) a drenáži, která slouží k odvádění tvořícího se hnisu. V případech chronicky se opakujícího zánětu je důležité, aby postižený jedinec dbal o to, aby jeho ruce zůstávaly suché. K zahájení léčby je třeba vykultivovat infekční materiál získaný ze zaníceného prostoru pod nehtem. Jestliže při opakovaně prováděných kultivacích neprokážeme v zanícené tkáni jako původce infekce kvasinky – tedy zpravidla Candidu albicans, spočívá další léčba v proříznutí nehtu po délce, a to až k místu, ve kterém se nehet odlučuje od kůže, která leží pod ním. Pak na postižené místo aplikujeme zředěnou jódovou tinkturu ( zpravidla používáme 2 kapky dvakrát denně ), což pomůže udržovat postiženou paronychiální oblast suchou a prostou infekce.

Ovšem v takových případech paronychiální infekce, kdy je kultivací ze vzorku hnisavé tekutiny z postiženého místa prokázána přítomnost kvasinky Candidy albicans, pak po rozříznutí nehtu výše uvedeným způsobem  podáváme 3krát denně na paronychiální oblast ( tj. do okolí nehtu ) a subungvální   oblast ( tj. pod nehet ) antifungální ( tj. protikvasinkový ) lék ve formě roztoku ( užívá se například ciklopirox nebo mikonazol ) nebo krému ( běžně se užívá například ketokonazol ). A protože pravděpodobným zdrojem kontaminace kvasinkou Candida albicans bývá gastrointestinální trakt postiženého ( tedy trávicí systém ), doporučují někteří lékaři ještě navíc podávat 4krát denně 500 000 mezinárodních jednotek léku nystatinu ústy     ( nystatin je lék ze skupiny polyténů, , který byl vyvinut v roce 1950, je to antimykotikum = tj. účinkuje proti plísňovým onemocněním ). Ženy trpící paronychiální infekcí a prokázanou přítomností kvasinky Candida albicans je třeba vyšetřit na přítomnost často současně probíhajícího onemocnění, a sice tzv. kandidovou kolpitidu ( tj. plísněmi vyvolaný zánět pochvy provázený výtokem z pochvy ). Při nálezu onemocnění kandidovou kolpitidou, je nutno tuto chorobu léčit současně. Jestliže dojde proběhlou paronychiální infekcí k těžké deformaci nehtů,  často bývá nezbytné je chirurgicky odstranit.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události