Ornitóza

Ornitóza patří do skupiny infekčních onemocnění zvaných antropozoonózy (antropozoonózy jsou infekční onemocnění přenášená ze zvířat na člověka), která vyvolávají mikroorganizmy tzv. miyagawanely. Ornitóza je u v České republice poměrně častou infekcí kachen domácích, méně často hus, racků a divokých kachen.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

Původcem onemocnění ornitózou je mikroorganizmus, dříve označovaný jako velký virus, tzv. Miyagawanella ornithosis. Lidská onemocnění ornitózou jsou v naprosté většině případů profesionální nákazy u zaměstnanců v zařízeních, která zpracovávají kachny, méně často na farmách, kde se kachny domácí chovají. Kachny na farmách žijí v přirozeném prostředí, a i v případě, jestliže se od divokých ptáků infikují, probíhá u nich nákaza bez jakýchkoliv příznaků. Mikrobiální původce v jejich organizmu přežívá, ale nevylučuje se.

K manifestaci onemocnění vedoucí až k uhynutí onemocnělých ptáků a k masivnímu vylučování infekčního původce z jejich těl u těchto kachen dochází až za špatných podmínek při dopravě a v drůbežářských závodech před jejich porážkou. Nemocní ptáci vylučují mikrobiálního původce onemocnění tedy miyogawanely svým trusem a hlenem z nosních průduchů a ze spojivek. Člověk se pak může nakazit ornitózou vdechnutím kontaminovaného prachu z peří nemocných kachen. V drůbežářských závodech se proto posléze objevují sporadická onemocnění nebo i epidemie lidských onemocnění. Po prodělaném onemocnění ornitózou bohužel nevzniká dlouhodobá imunita, takže není nijakou zvláštností, jestliže se nemoc při nové nákaze u téhož jedince znovu opakuje. Inkubační doba (tedy doba od vzniku nákazy do projevení se příznaků onemocnění) trvá 6 až 12 dní (nejčastěji 8 až 10 dní).

Chorobopis

Ornitóza probíhá u postiženého jedince jako horečnaté, celkové onemocnění se zánětem dýchacích cest. U mladých osob může mít tento průběh tzv. chřipkovou formu a diagnostikuje se obvykle jenom při epidemii typických případů (tj. při výskytu více případů tohoto onemocnění). Typickým projevem ornitózy je forma plicní, provázená výraznějšími celkovými příznaky, dušností. Postižený nemocný trpí suchým, dráždivým kašlem a vykašlává jenom malé množství vazkého hlenu, který bývá jenom zřídka s malou příměsí krve. Prognóza nakažených pacientů je dobrá, léčení bývá úspěšné, takže nevznikají zpravidla žádné následky. Jako komplikace se mohou vzácně přidružit myokarditida ( tj. zánět srdečního svalu ) nebo hepatitida (tj. zánět jater). U některých osob, zvláště u mladistvých a dětí, může setkání s nákazou ornitózou proběhnout zcela bez jakýchkoliv klinických příznaků a prokáže se jenom imunitní odpovědí (tu prokážeme při laboratorním vyšetření krevního séra pacienta).

Rozpoznání/vyšetření

Podezření na nakažení jedince ornitózou máme u osob trpících zápalem plic, kteří jsou zaměstnáni v drůbežářských závodech, eventuálně na kachních farmách. Při vyšetření pacienta lékařem zjišťujeme poklepem a poslechem nález na plicích vcelku normální, ale při rentgenovém vyšetření plic nacházíme v jedné nebo obou plicích zastínění ukazující na přítomnost zánětu. Izolace vyvolávajícího mikroorganizmu miyogawanely je velice obtížné. V odebraném hlenu z dýchacích cest se v některých případech podaří mikroskopicky prokázat tzv. LCL tělíska ( Lewinthal – Coles – Lillie ).

K potvrzení diagnózy a k posouzení o profesionalitě nákazy je bezpodmínečně nutné provést sérologická vyšetření (tj. vyšetření krevního séra nemocného), kde zjišťujeme zpravidla čtyřnásobný vzestup hladiny protilátek ve stádiu rekonvalescence proti akutnímu stádiu onemocnění. Serologická vyšetření zahrnují provedení komplementfixační reakce, eventuálně provedení pozměněného Coombsova testu.

Léčba

Onemocnění ornitózou se léčí podáváním antibiotických léků ze skupiny tetracyklinů (podávají se v dávce 30 až 40 miligramů na jeden kilogram tělesné váhy a den, rozdělené na 4 dávky po 6 hodinách). V případě, jestliže nemocný zvrací, začne se s nitrožilním podáváním tetracyklinu, a až po utišení zvracení se přejde na podávání tetracyklinů ústy v tabletách. Při této léčbě klinické příznaky onemocnění ornitózou ustoupí u pacienta již v průběhu 1 až 2 dnů léčení. Zánětlivé infiltráty na plicích ( znamenající přetrvávající ložisko zápalu plic ) se ovšem postupně ztrácí až za 7 až 10 dní.

V některých případech však zastínění na rentgenovém snímku plic může u nemocného trpícího ornitózou přetrvávat i několik týdnů, a vést tak k podezření z jiného postižení plic (například podezření na onemocnění tuberkulózou nebo nádorem). Antibiotikum tetracyklin podáváme zpravidla 10 až 14 dní. Protože předčasné vysazení této antibiotické léčby může vést k opětovnému vzplanutí onemocnění ornitózou. Antibiotická léčba bývá často doplňována symptomatickou léčbou směřující k úlevě jednotlivých obtíží pacienta. Jedinec trpící ornitózou musí být izolován a léčen na specializovaném infekčním oddělení, protože, i když přenos této choroby mezi lidmi není znám, není ale zcela vyloučený. Onemocnění pacienta ornitózou podléhá nahlášení na příslušnou hygienickou stanici, aby bylo možno předejít vzniku dalších onemocnění v příslušném konkrétním drůbežářském závodě, kde onemocnění ornitózou vzniklo.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události