Nedostatek vitamínů

    Vitamíny jsou nejen zdravé, ale i životně důležité. Denně jich sice přijmeme zhruba jen 100 miligramů, tato nizoučká dávka ovšem hraje neskutečně důležitou roli ve všech procesech látkové výměny. Spotřeba vitamínů není u všech lidí stejná: děti a dospívající, kteří ještě rostou, mají spotřebu podstatně vyšší. Stejně tak je tomu u těhotných žen, sportovců a všech, kteří mají vyšší tělesnou nebo duševní zátěž - a je jedno, zda se jedná o maratón, infekci, hodiny v práci navíc nebo trápení z lásky.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Na první pohled  zní až téměř jako nemístný  žert, že v „přejedených“ vyspělých zemích může docházet k hypovitaminóze. Vysvětlení vyšší potřeby vitamínů spočívá v našem hektickém, na výkon orientovaném životě, kdy nezbývá mnoho času na odpočinek a pořádnou a zdravou stravu.
      Jste ohroženi, pokud:

  • jste vystaveni vysokému stupni duševního zatížení (stresu)
  • jste prodělali v poslední době více infekčních onemocnění
  • děláte tělesně namáhavou práci nebo profesionální sport
  • jste těhotná nebo kojíte dítě
  • stravujete se ve \"fast food\" restauracích, jíte už hotová nebo konzervovaná jídla nebo jíte-li denně v kantýně
  • řídíte se nějakou ideologií, která vám nedovoluje jíst určité druhy pokrmů (například vegetariánství) a doplňovat stavy důležitých látek v těle

Průběh

      Klasické nemoci z nedostatku vitamínů, jako jsou například kurděje - skorbut (nedostatek vitamínu C), kdy zubní dáseň je natolik poškozená, že dojde k vypadávání zubů, nebo křivice - rachitida, podmiňující křivení kostí v dětském věku kvůli nedostatku vitamínu D, již téměř neexistují. Od doby, kdy je známo, že člověk musí jíst pravidelně a zdravě, se tyto nemoci vyskytují pouze v oblastech s extrémním nedostatkem potravy a navíc s její chybnou skladbou. Právě v industrializovaných a vyspělých zemích, které jsou přezásobeny potravinami, se dnes objevuje nová forma hypovitaminózy - plíživá podvýživa vitamíny. Požadavky na moderní lidi, především na jejich nervové a duševní vypětí, stále stoupají. Zároveň je zásobování některými vitamíny stále horší.  
      Typickými příklady plíživé podvýživy vitamíny jsou:

  • chronická ospalost, neurčitý pocit nevolnosti
  • nechuť, malátnost, pocit přetížení
  • poruchy koncentrace, zpomalené reflexy
  • špatná paměť
  • bolesti hlavy, špatně pohyblivé svaly
  • kožní vyrážka, ekzém, suchá kůže a vlasy
  • lámavé vlasy a nehty
  • poruchy trávicího traktu
  • poruchy vidění za šera

Následky

      Hypovitaminóza se velice těžko určuje přímo podle nějakých typických projevů. Mnoho lidí se pomalu plazí životem, bez nálady, s vyšší pravděpodobností infekce - přitom by mohli, kdyby jen trochu pozměnili své životní návyky a stravu, užívat života s plnými silami.

Varovné známky
      Vitamínový nedostatek (hypovitaminóza) se vyvíjí velmi pomalu po mnoho let, proto je zprvu  těžké pozorovat nějaké neobyčejné projevy. V každém případě byste si měli dát zkontrolovat stav vitamínů v těle, jestliže trpíte více než týden únavou, poruchami vidění (hlavně za šera), máte-li  hrbolatou a scvrklou kůži či na dotek citlivé, zčervenalé nebo oteklé sliznice.

Rozpoznání/prohlídka

      Jednoznačně se dá vitamínový nedostatek určit jen velice těžko, proto trvá velice dlouho, než nemocné napadne správná cesta vedoucí k lékaři a uzdravení. Nejjednodušší metodou, jak zjistit, zda trpíte nedostatkem vitamínů, je jíst několik týdnů stravu obsahující mnoho vitamínů. Můžete to zkusit buď na vlastní pěst, koupit si knihu s radami, podstoupit kůru na klinice, v lázeňském domě nebo v centru zdravé výživy a pohybu, nebo požádejte svého lékaře, aby vám  předepsal vysoké dávky vitamínů.
      Jestliže se po tomto několikatýdenním výletu do světa vitamínů cítíte jako znovuzrozený, zjistil jste, odkud vaše problémy pocházejí a našel i správnou léčbu. Dbejte ovšem vždy na doporučující pokyny a nesnažte se za týden dohnat roční nedostatek tím, že sníte krabici plnou vitamínových tablet. U vitamínů nikdy neplatí „čím víc, tím líp“. Pozor dávejte především u vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) - zvláště těmi se můžete lehce předávkovat.

Vitamíny A, B, C

Vitamíny A, B, C: účinky, projevy nedostatku, spotřeba a zdroje

Vitamín A

      Vitamín A (retinol) je lidmi i zvířaty vyráběn ze žlutých a červených barviv rostlin (beta-karotenů). Je to v tucích rozpustný vitamín, který je ukládán v těle a pomalu vylučován.

Účinky:

  • váže volné radikály, chrání před projevy stáří, rakovinou, znečištěným životním prostředím
  • ochraňuje kůži, sliznice, vlasy a zuby

      Protože tělo i při jen prostém nachlazení spotřebuje až 60% své zásoby vitamínu A, je velmi důležité jeho doplňování.

Nedostatek vitamínu A nebo karotenu (provitamínu A):

  • přecitlivělost na světlo, zhoršené vidění za tmy a šera (šeroslepost), „suché oči“, zánět spojivek
  • ztráta chuti, poruchy trávicího traktu, ospalost, špatná koncentrace, postižení jater
  • suchá, šupinovatá kůže, akné, nelesklé vlasy, vypadávání vlasů, lámající se nehty
  • zvýšená náchylnost k infekcím, hlavně k nachlazením

Spotřeba:
      Průměrně 1 miligram ekvivalentu retinolu denně (méně působící rostlinné karoteny jsou přepočítávány na retinol, například šest dílů beta-karotenu odpovídá 1 dílu retinolu). Obzvláště mnoho vitamínu A potřebují alkoholici, lidé trpící problémy se žlučníkem nebo poruchami střevní resorpce. Zvýšená spotřeba může nastat i u práce před monitorem a při častém opalování  na slunci. Předávkování retinolem, tedy vitamínem A zvířecího původu, je možné.

Symptomy předávkování jsou:

  • nevolnost, zvracení
  • bolesti hlavy, závratě, psychické poruchy
  • poruchy vidění, svědění, zvětšení jater
  • ospalost, částečná ztráta koordinace pohybů Předávkování karotenem není možné - v těle totiž nebude převáděn na vitamín A od chvíle, kdy bude dosažena normální hladina vitamínu A.

Zdroje vitamínu A:

  • játra
  • vejce
  • úhoř
  • rybí tuk
  • máslo

Zdroje provitamínu A (karotenu):

  • červená paprika
  • špenát
  • rajčata
  • petržel
  • mrkev

 

Vitamín B1 (thiamin)

Účinky:

  • thiamin je označován také jako nervový vitamín: hraje důležitou roli při přenosu nervových signálů do svalů
  • po vysokém nervovém a duševním zatížení pomáhá vitamín B1 rychlému zotavení

      Vitamín B1 je mimo jiné napostradatelnou součástí při tvorbě enzymů, jejichž pomocí  naše tělo zpracovává cukry (sacharidy). Protože potraviny obsahující hodně sacharidů většinou  obsahují i veliké množství vitamínu B1, nevyvstává žádný problém.
      Horší je to ovšem s rafinovaným cukrem a bílou moukou: jsou téměř bez thiaminu, takže tělo musí, aby mohlo tyto látky rozložit, spotřebovávat vlastní zásobu thiaminu. Protože je thiamin rozpustný ve vodě, vyskytuje se v těle v nevelkém množství (je totiž okamžitě vyloučen močí), a není tudíž nic neobvyklého, vyskytne-li se i u lidí z vyspělých zemí nedostatek vitamínu B1.

Projevy nedostatku:

  • zažívací potíže, ztráta chuti, ospalost
  • slabá paměť
  • neplodnost

věžkých případech:

  • pocity úzkosti, dýchací potíže, poruchy srdečního rytmu
  • v extrémních případech vzniká onemocnění beri-beri, trvalé poškození nervů, které se projevuje bolestmi a křečemi svalů, posléze jejich atrofií a neschopností pohybu. Vyskytuje se u osob, které jedí převážně vysoce hlazenou loupanou rýži, u nás nepřipadá v úvahu.
  • záněty nervů, pálivý a svědivý pocit v rukou a nohou
  • deprese, pocity strachu, podrážděnost

Spotřeba:
      1,2 miligramu denně. Senioři a lidé, kteří se ve veliké míře stravují sacharidy z rafinovaného cukru a mouky, potřebují vitamínu B1 mnohem více, stejně jako lidé s vyšším duševním zatížením, těhotné ženy, kojící matky, alkoholici, diabetici a lidé stravující se v restauracích typu \"fast-food\". Zvýšenou spotřebu mají i  lidé, kteří se hodně potí, protože thiamin je vylučován i potem.

Předávkování není možné:
      více než 5 miligramů denně tělo nepřijme, co je navíc, je vyloučeno s močí. V několika málo případech je vitamín B1 lékařem aplikován injekčně; při návštěvě jiného lékaře by ho o této skutečnosti měl pacient informovat, protože při injekčním podávání B1 může dojít k předávkování.

Symptomy:
      bolesti hlavy, poruchy srdečního rytmu, záchvaty slabosti, alergie, křeče.

Zdroje vitamínu B1:

  • pivní kvasinky (sušené droždí)
  • vepřové a drůbeží maso
  • obilné produkty, hlavně celozrnné (pokrývají zhruba 40% denního příjmu)
  • semínka slunečnice, fazole, hrášek, brambory, ořechy

      Thiamin je látka nestabilní a rozpadá se následky tepla a konzervačních látek, je vymýván vodou a v konzervovaných potravinách, například v konzervované zelenině, je přítomen jen ve stopovém množství. Rychlá a šetrná příprava jídel z čerstvých surovin  je proto pro dostatečné zásobování vitamínem B1 minimálně stejně důležitá jako samotný správný výběr potravin.

 

Vitamín B2 (riboflavin)

      Vitamín B2 je ve vodě rozpustný vitamín. V potravinářském průmyslu je pro svou oranžovo-žlutou barvu používán jako nezávadné barvivo.

Účinky:

  • stejně jako vitamín B1 hraje vitamín B2 důležitou roli při zužitkovávání cukrů a  při stavbě a odbourávání bílkovin a tuků
  • podporuje léčebné procesy a rekonvalescenci poškozené kůže a vývoj zárodku v matčině těle
  • mimo to působí jako chytač volných radikálů a chrání tak před vlivem špatného životního prostředí a nezdravého ovzduší

      Nedostatek vitamínu B2 se vyskytuje jen zřídkakdy, protože vitamín B2 je obsažen téměř ve všech potravinách. Nedostatek se vyskytuje pouze při těžké podvýživě, případně velmi jednostranné dietě:

  • ospalost, nechuť pracovat
  • rozpraskané koutky rtů
  • bolesti krku, pálící oči
  • suchá, drsná kůže
  • špatné hojení kožních poranění

Spotřeba:
      1,6 miligramu denně. Podstatně více vitamínu B2 potřebují lidé trpící celiakií, chronickým střevním onemocněním z nesnášenlivosti obilné bílkoviny glutenu,  pásovým oparem (herpes zoster) nebo jiným onemocněním nervů, stejně jako těhotné ženy, kojící matky a ženy užívající antikoncepci. Přísní vegetariáni, kteří nejedí ani maso, ani mléčné výrobky, by se měli stravovat zeleninou s co největším obsahem vitamínu B2.

Předávkování:
      Předávkování není možné.

Zdroje vitamínu B2:

  • kuřecí i jiná játra
  • špenát, brokolice
  • houby, kapusta
  • mořský losos, vepřové maso
  • tvaroh
  • v malých dávkách je téměř ve všech potravinách kromě ovoce.

 

Vitamín B3 (kyselina pantotenová)

      Vitamín B3 se vyskytuje v každé tělesné buňce (pan-tothe = všude rozšířený).

Účinky:
      Kyselina pantotenová se podílí na veškerých procesech látkové výměny, na stavbě hormonů a barviv, na vedení nervových signálů a na odbourávacích a detoxifikačních reakcích těla. Pro zdraví kůže, vlasů a sliznic je vitamín B3 tak důležitý, že je často označován jako vitamín krásy.

      Nedostatek vitamínu B3 se nevyskytuje často, a projevuje se hlavně u alkoholiků a u lidí s jednostrannou dietou nebo dlouhodobě užívajích antibiotika.

Příznaky nedostatku vitamínu B3:

  • zvýšená náchylnost k infekcím
  • slabost svalů
  • zpomalené hojení ran
  • potíže s trávicím traktem

Spotřeba:
      6 miligramů denně; spotřeba stoupá se zvyšující se tělesnou nebo duševní zátěží, stresem, při těhotenství a v době kojení. Předávkování není možné.

Zdroje vitamínu B3:

  • zelenina
  • obilniny
  • játra a srdce
  • droždí

 

Vitamín B6 (pyridoxin)

      Vitamín B6 je souhrnné označení pro tři stejně hodnotné vitamíny: pyridoxol, pyridoxal a pyridoxamin.

Účinky:
      Vitamín B6 je stejně jako vitamín B1 označován jako nervový vitamín, protože je velice důležitý pro přenos  signálů mezi  nervy a svaly. Mimo to je tento vitamín nesmírně důležitou součástí pro stavbu enzymů, které syntetizují a odbourávají bílkoviny a přeměňují uložené látky do okamžitě použitelných cukrů (glykolýza). Podílí se i na tvorbě žlučových kyselin (důležitých pro vstřebávání tuků) a některých hormonů, stejně jako na tvorbě krevního barviva hemoglobinu. Vitamín B6 s kyselinou listovou, vitamínem A a niacinem řídí dělení a další specializaci buněk. Proto je tato skupina velice důležitá i pro normální vývoj zárodku v matčině těle. Role je těmto vitamínům připisována i při vzniku, případně potlačování nádorových onemocnění. Tato skupina vitamínů je totiž úzce spojena s funkcí imunitního systému, především pak s tvorbou protilátek.

Nedostatek vitamínu B6:
      Masivní nedostatek vitamínu B6 se vyskytuje v hospodářsky vyspělých zemích výjimečně, je však rozšířena takzvaná plíživá podvýživa.

Příznaky nedostatku vitamínu B6:

  • únava, deprese, akné, rozpraskané koutky rtů
  • otupělost, střevní potíže
  • vyšší náchylnost k infekci
  • nervozita, podrážděnost, křeče (zvláště u dětí), nepravidelná menstruace
  • mořská nemoc, cestovatelská nemoc
  • premestruační syndrom spojený s ukládáním vody v tkáních a duševním rozladěním

Spotřeba:
      1,7 miligramu denně. Zvýšený příjem potřebují lidé, kteří se: často stravují potravinami s vysokým obsahem sacharidů z rafinovaného cukru a mouky, jedí stravu s velkým množstvím bílkovin (výkonní sportovci), trpí vysokým nervovým zatížením. Dále lidé užívající antibiotika, antidepresiva nebo antikoncepci.

Předávkování:
      Předávkování je možné: od 500 miligramů denně se vyskytuje ztráta citu v rukou a nohou, stejně jako ochablost. Dávka vyšší než 2000 miligramů může zanechat trvalé škody na nervovém systému. Takovou dávku může člověk pozřít pouze v podobě tablet, není možné, aby přijal tolik vitamínu B6 v normální potravě.

Zdroje:

  • raci, lososi, sardinky
  • telecí a hovězí játra
  • banány, brambory, avokádo, červená kapusta, mrkev
  • černý chléb

 

Vitamín B12 = Cobalamin

      Jako vitamín B12 je označována skupina podobných sloučenin, které obsahují stopové elementy kobaltu (proto také jméno Cobalamin).

Účinky:
      Vitamín B12 se podílí na dějích, které vedou k ukládání energie získané z potravy v tkáních svalů a k tvorbě krve. Je důležitým faktorem při dělení buněk, především pak při předávání genetických informací nově vznikajícím buňkám.

Nedostatek vitamínu B12:
      Vitamín B12 může být vytvářen pouze mikroorganismy. V potravinách zvířecího původu dochází k tomu, že takové mikroorganismy jsou zde uchovávány jako paraziti, naproti tomu v rostlinných potravinách je vitamín B12 přítomen pouze jako stopový prvek. Normálně vyživovaný dospělý má v těle stálou zásobu vitamínu B12 pro 3 až 5 let. U přísných vegetariánů může po uběhnutí této doby dojít k náhlým projevům nedostatku, rychle mohou být poškozeny vegetariánsky stravované děti, které ještě nemají vytvořenou žádnou zásobu tohoto vitamínu.

Symptomy nedostatku vitamínu B12:

  • chudokrevnost a celkové poblednutí
  • pálení jazyka a téměř bílé rty
  • zežloutlé sliznice
  • chronická únava
  • špatná paměť
  • změna charakteru osoby
  • pocit plnosti v horní části břicha

Spotřeba vitamínu B12:
      Potřeba je 3 mikrogramy denně. K příjmu vitamínu B12 potřebujeme tzv. vnitřní (intrinsic) faktor, který se vyskytuje pouze v žaludku. Lidé trpící zánětem žaludeční sliznice, žaludečními vředy, nebo lidé s částečně odstraněným žaludkem nemohou vitamín B12 přijímat normální cestou musejí ho proto dostávat injekcemi. Také starší lidé mohou mít sníženou schopnost příjmu vitamínu B12 v potravě. Předávkování je možné, ovšem bylo pozorováno jen u extrémně vysokých dávek. Projevuje se  zhoršením alergických reakcí, akné, zhoršením stávající lupenky.

Zdroje vitamínu B12:

  • kuřecí játra
  • ústřice
  • makrely
  • krabi
  • drůbež
  • hovězí maso
  • sledi
  • v malých množstvích v droždí a v rostlinné potravě - například kyselém zelí.

 

Vitamín C = kyselina askorbová

      Vitamín C je ve vodě rozpustná látka, z toho důvodu nemůže být tělem dostatečně ukládán do zásob, a proto musí být přijímán každý den.

Účinky:
      Vitamín C chrání tělo před „oxidativním“ stresem, to znamená před ničením životně důležitých biologických látek - mimo jiné i vitamínů - agresivními molekulami kyslíku. Protože oxidativní stres vede v procesu dělení buněk k tvorbě genetických chyb, chrání nás vitamín C i před následky zhoršení kvality nových buněk: rakovinou a předčasným stárnutím. Vitamín C dále pomáhá imunitnímu systému léčit rány a zajišťuje funkce krevních vlásečnic, pojivových tkání, kostí a zubů. Mimo to může být železo (důležité například pro tvorbu krve) přijímáno z potravy jen za přítomnosti vitamínu C. Dále tento vodou rozpustný vitamín předchází zužování artérií, pomáhá vylučovat z těla těžké kovy jako je olovo, kadmium nebo rtuť, a chrání tělo před vznikem nádorů.

Projevy nedostatku vitamínu C:

  • vyšší náchylnost k infekcím
  • časté nachlazení
  • hemoroidy
  • nadváha
  • poruchy spánku
  • depresivní nálada
  • poškození zraku
  • křečové žíly
  • katarakta
  • krvácení z nosu
  • zhoršení hojení ran
  • záněty sliznic a dásní
  • přecitlivělost na dotyk
  • hematomy (krevní výrony a podlitiny)
  • uvolněné zuby
  • nasládlý pach v ústech

Spotřeba vitamínu C:
      75 miligramů denně. Spotřeba vitamínu C je zvýšena v případě stresu, infekce, horka (parné léto, vaření), užívání antibiotik a proteinové potravy, dále u starých lidí, kuřáků, vrcholových sportovců, dialyzovaných pacientů (v případě poruchy ledvin), těhotných žen a žen užívající hormonální antikoncepci. Užívání aspirinu, kortisonu, antibiotik a prostředků na spaní brání v příjmu vitamínu C do těla, který musí být v těchto případech užíván v daleko vyšších množstvích.
      Předávkování vitamínem C je téměř nemožné, protože tělo přijme jen tolik, kolik spotřebovalo, zbytek je vyloučen zároveň s močí. Problémy mohou v ojedinělých případech nastat při močení, kdy je tělo nucené přijmout extrémně vysokou dávku vitamínu C (přes 10 gramů denně). Dlouhodobé předávkování se projevují zvracením, nevolností, průjmem a též  ledvinovými a močovými kameny.

Zdroje vitamínu C:

  • černý rybíz
  • brokolice
  • paprika
  • kiwi
  • jahody
  • citrusy
  • papaja
  • fenykl

Vitamíny D, E, H, K

Vitamíny D, E, H, K: účinky, projevy nedostatku, spotřeba a zdroje

Vitamín D (kalciferol)

      Jako vitamín D se označuje skupina navzájem podobných látek, které jsou za přítomnosti slunce tvořeny v kůži z cholesterolu. Název kalciferol pochází ze slova kalcium, váže totiž kalcium (vápník), dodává ho do kostí a umožňuje tak jejich růst.

Účinky:
      Vitamín D se stará o harmonickou spolupráci vápníku a fosforu v těle, dvou nejdůležitějších minerálů, které jsou nesmírně důležité v procesu tvorby a novotvorby kostí a zubů.

Nedostatek vitamínu D:
      Nedostatek se může vyskytnout pouze při stravě mimořádně chudé na tuky nebo při nemocech jater a žlučníku, kdy jsou tuky takřka nerozložitelné a tělem nezpracovatelné. Daleko častějším důvodem pro vznik nedostatku je ovšem nedostatek ultrafialového světla. Denně stačí pobýt na slunci zhruba 10 minut, přesto se často stává, že velice zaměstnaní lidé si především v zimě tolik času nenajdou. U starších lidí dochází k zpomalování tvorby nového vitamínu D, proto je velice důležité, aby pobyli denně nejméně 30 minut na denním světle (při  procházce).

Projevy nedostatku vitamínu D u dětí:
      Rachitida (křivice) - dochází k trvalému pokřivení kostí a k chybnému uložení zubů v zubních lůžkách.

Projevy nedostatku vitamínu D u dospělých:
      Zvýšená náchylnost k infekcím slabost svalů porucha stavby kostí - měknutí (osteomalacie) a řídnutí (osteoporóza).

Spotřeba vitamínu D:
      Za normálních okolností je potřeba zcela pokryta tvorbou vitamínu D v kůži. Lidé, kteří nesnášejí tuky nebo slunce, by měli přijímat zhruba 5 mikrogramů denně. K zvýšené spotřebě dochází v době těhotenství a kojení a při osteoporóze (řídnutí kostí). Předávkování je možné a může nastat velice snado, proto je důležitá opatrnost při užívání přípravků s D-vitamínem.

Příznaky předávkování vitamínem D:

  • slabost
  • nevolnost
  • průjem
  • zvracení
  • poškození ledvin
  • usazování vápníku ve vnitřních orgánech těla

Zdroje vitamínu D:

  • rybí tuk
  • vaječný žloutek
  • avokádo
  • máslo
  • úhoř, losos, sleď
  • játra

 

Vitamín E (tokoferol)

      Vitamín E je souhrnné označení pro tokoferoly (alfa, beta, gama, delta).

Účinky:
      Vitamín E chrání tělo před „oxidačním“ stresem, to znamená před ničením životně důležitých biologických látek - mimo jiné i vitamínů - agresivními molekulami kyslíku. Protože oxidační stres vede v procesu dělení buněk k tvorbě genetických chyb, chrání nás vitamín E i před následky tohoto zhoršení kvality nových buněk: rakovinou a předčasným stárnutím.
      Tokoferoly jsou mimo jiné důležitými stavebními díly buněčných membrán, na kterých je závislá harmonická souhra všech tělesných buněk. Chrání před arteriosklerózou (zužováním tepen) a podporují hojení ran a jizev.

Nedostatek vitamínu E:
      Při normální stravě k němu dochází velice zřídka. K projevům nedostatku vitamínu E může dojít pouze při dlouhodobé netučné stravě (redukční dieta), při poruchách resorpce tuků kvůli špatné funkci jater nebo při onemocnění pankreatu (slinivky břišní) nebo žlučníku.

Příznaky nedostatku vitamínu E

  • poruchy trávení
  • alergie
  • odbourávání nervů a svalové hmoty
  • neplodnost (u obou pohlaví)
  • u žen může dojít k předčasnému porodu

Spotřeba vitamínu E:
       12 miligramů alfa-tokoferolu = 12 mezinárodních jednotek denně je většinou pokryta produkcí tokoferolu střevními bakteriemi. Předávkování je možné, ale jen v případě extrémně vysokých dávek (přes 300 miligramů denně).  

Symptomy předávkování vitamínem E:

  • poruchy trávení
  • únava
  • záněty kůže
  • zvýšená náchylnost k infekcím
  • zvýšená náchylnost ke krvácení
  • vnitřní krvácení

Zdroje vitamínu E:

  • především rostlinné oleje (slunečnicový olej, ořechový olej, pšeničný olej)
  • listová zelenina
  • vaječný žloutek
  • luštěniny

 

Vitamín H (biotin)

      Vitamín H je ve vodě rozpustný vitamín produkovaný střevními bakteriemi.  

Účinky:
      Biotin je přítomen ve všech buňkách těla. Je nepostradatelný pro tvorbu energie.  

Nedostatek vitamínu H
      Je velice nepravděpodobný, dochází k němu pouze u těhotných žen, kojenců nebo po dlouhém užívání antibiotik (mohou totiž poškodit nebo vyhubit střevní bakterie, takže přestanou biotin tvořit). V syrovém slepičím vejci je v bílku obsažená látka avidin, která se váže na biotin a snižuje jeho dostupnost v těle.

Příznaky nedostatku vitamínu H:

  • ztráta chuti
  • bolest svalů
  • šupinatá kůže na nohou a pažích
  • vysílení
  • deprese

Spotřeba vitamínu H:
      30 až 100 mikrogramů denně, spotřeba je většinou krytá tvorbou nového biotinu střevními bakteriemi. Předávkování není možné.

Zdroje vitamínu H:

  • játra, ledviny, vaječný žloutek
  • sušené kvasnice
  • květák
  • luštěniny
  • ořechy

 

Vitamín K

     Vitamín K je souhrnné označení několika látek s podobnými biologickými účinky. V těle dospělého člověka je největší část potřebného vitamínu K tvořena střevními bakteriemi.

Účinky
      Vitamín K se účastní srážení krve a podílí se na stavbě kostí.

Nedostatek vitamínu K:
      K nedostatku dochází hlavně v případě špatné resorpce tuků (například při poruchách jater nebo žlučníku), poškození střevní flóry, například při dlouhodobém užívání antibiotik nebo léků, které mají negativní vliv na schopnost těla přijímat a zpracovávat vitamín K.

Příznaky nedostatku vitamínu K:

  • krvácení dásní
  • krvácení malých ranek trvající déle než 2 minuty

Spotřeba vitamínu K:
      70 mikrogramů denně, většina nutné denní dávky je pokryta produkcí vitamínu střevními bakteriemi. K zvýšené spotřebě dochází u starých lidí s osteoporózou.
      Předávkování vitamínem K potravou není možné.  

Zdroje vitamínu K:

  • listová zelenina (kapusta, špenát,..)
  • kiwi
  • avokádo
  • ovesné vločky
  • fenykl
  • vepřové maso, játra

Kyselina listová, Niacin

Kyselina listová (folová)

Také tento název označuje několik látek se stejným biologickým účinkem.

Účinky:
      Kyselina folová je klíčová látka pro tvorbu nukleových kyselin, nosičů genetické informace. Významně se podílí na procesu dělení buněk a tvorby nových buněk, a na vývoji zárodku.

Nedostatek kyseliny listové:
      Dochází k němu nejčastěji  u mladých žen, obzvláště v době těhotenství. 60% všech těhotných žen trpí prokazatelně nedostatkem kyseliny listové, což je nebezpečné nejen pro matku, ale i pro plod (nebezpečí špatného vývoje páteře, předčasného porodu nebo potratu). Příčinou není jen málo čerstvého ovoce a zeleniny, ale i špatná příprava, například převařování jídla nebo jeho dlouhé uchovávání při vysoké teplotě v kantýnách a restauracích (dochází k zničení vitamínů).
      Dalšími příčinami nedostatku vitamínu E může být onemocnění jater, tenkého střeva, alkoholismus nebo drogová závislost, v několika málo případech i extrémně vysoký příjem vitamínu B6, který snižuje přítomnost kyseliny listové v krvi.

Příznaky nedostatku kyseliny listové:

  • změny krevního obrazu
  • chudokrevnost (únava, bledost)
  • zanícená, přecitlivělá nebo často krvácející sliznice
  • poruchy trávení
  • při duševní námaze rychlé vyčerpání
  • nedostatek kyseliny listové a vitamínu B12 podstatně zvyšuje riziko rozvoje arteriosklerózy

Spotřeba kyseliny listové:
      100 mikrogramů volné kyseliny listové denně, případně 300 mikrogramů vázané (z toho je maximálně 40% tělem přijato a zpracováno). K větší spotřebě dochází v době těhotenství, při kojení nebo užívání hormonální antikoncepce. K předávkování dochází zřídka.

Symptomy předávkování kyselinou listovou:

  • nespavost
  • podrážděnost
  • změna charakteru osoby (psychické změny)

Zdroje kyseliny listové:

  • játra
  • čerstvá listová zelenina (špenát, kapusta,..)
  • ovoce
  • vnitřnosti (játra)
  • sušené droždí
  • fenykl
  • štěrbák
  • červená řepa

 

Niacin (amid kyseliny nikotinové)

Účinky:
      Niacin je klíčová látka pro tvorbu energie, transport kyslíku a opravu poškozených genetických informací. Dále působí proti vzniku nádorů a předčasnému stárnutí. Také přispívá k řádné funkčnosti nervového systému a trávicího traktu.

Nedostatek niacinu:
      se vyskytuje hlavně při stravě chudé na bílkoviny nebo plně vegetariánské.

Příznaky nedostatku niacinu:

  • drsná pokožka
  • jasně červený a oteklý jazyk
  • ztráta chuti
  • trávicí potíže
  • poruchy myšlení a paměti
  • nelesklé vlasy
  • záněty ústní sliznice
  • zvracení
  • nespavost
  • bolesti hlavy
  • v těžkých případech: deprese, psychóza
  • důsledkem velkého nedostatku niacinu může být i vážné celkové onemocnění, pelagra, při kterém jsou postiženy sliznice, kůže i centrální nervový systém

Spotřeba niacinu:
      15 až 18 miligramů denně.

Při předávkování (více než 100 miligramů denně) dochází k:

  • rozšiřování cév
  • nevolnosti
  • alergii
  • zhoršení stávající pakostnice (dny)
  • svědění kůže

Zdroje niacinu:

  • játra
  • ryby
  • maso
  • droždí
  • luštěniny
  • celozrné moučné výrobky

 

Další upozornění

      Přírodní zdroje vitamínů jsou samozřejmě obecně lepší než forma tablet nebo prášků, protože v jídle je obsaženo mnoho dalších doplňkových prvků, které zlepšují vstřebání a zpracování vitamínů tělem. Na příklad flavonoidy, barviva, které se vyskytují ve všech rostlinách, zlepšují biologický účinek vitamínu C třicetkrát až padesátkrát.
      Mnoho vitamínů se zničí teplem, světlem a přítomností kyslíku. To znamená, že bychom neměli čerstvé produkty dlouho skladovat, a vařit nebo péci je, jen když je to nezbytné, a pak co nejkratší dobu. Stravuje-li se člověk způsobem, který mu nedovoluje požívat určité druhy potravin, měl by se velice starat o to, jak vzniklý deficit látek důležitých pro tělo vyrovná. Například vegetariáni jen těžko budou dohánět ztrátu bílkovin a vitamínů obsažených v mase. Proto by měli jíst co nejvíce luštěnin, droždí a těch druhů zeleniny, které tento nedostatek alespoň částečně vyrovnají.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události