Mor

      Mor je akutní, velmi závažné infekční onemocnění, které je známé již od starověku. Probíhá pod obrazem tzv. bubonické formy (zánět mízních uzlin) nebo plicní formy. Vyvolavatelem nemoci je bakterie Yersinia pestis (Pasteurella pestis). Původce byl objeven v r.1894 Yersinem.

Kapitoly

Výskyt/přenos

      Primárně se mor vyskytuje u volně žijících hlodavců (např. krys, myší, veverek a psounů stepních), a to akutně nebo chronicky, podle toho, zda se jedná o hlodavce žijící ve městě nebo v přírodě. Dříve probíhaly velké epidemie (např. středověké epidemie černé smrti), v současnosti se infekce objevuje ojediněle nebo v místních epidemiích . V USA je více než 90% případů hlášeno z Jihozápadu, zvláště z Nového Mexika, Arizony, Kalifornie a Colorada.

      Mor se z hlodavce na člověka přenáší infikovanou blechou, od člověka s plicní formou  kapénkovou nákazou.. Kapénková nákaza vede k plicní formě moru. V současnosti  je z USA hlášena z endemických oblastí (oblasti s trvalým výskytem onemocnění) celá řada případů v souvislosti s chovem domácích zvířat , zejména koček. K přenosu dochází buď kousnutím nebo v případě plicní formy u kočky vdechováním infikovaného aerosolu (kapének).

Příznaky/průběh onemocnění

      Nejčastější formou je bubonický (neboli dýmějový) mor. Inkubační doba (tj. doba od okamžiku nákazy do začátku příznaků nemoci) kolísá od několika hodin až po 12 dnů, obvykle 2-5 dní. Začátek bývá náhlý, obvykle provázený zimnicí, horečka stoupá na 39,5-41 st C. Objevuje se pokles krevního tlaku, tep bývá rychlý a slabě hmatný (tzv. nitkovitý). Ke zvětšení mízních (lymfatických) uzlin dochází zároveň s horečkou nebo těsně před jejím nástupem.. Nejčastěji bývají postiženy uzliny na stehně a v třísle, dále pak uzliny v podpaží a na krku. Mohou být postiženy uzliny i ve více oblastech těla současně.

      V místě kousnutí blechou je drobný puchýřek až rozsáhlý příškvar. Spádové mízní uzliny jsou zvětšené, v jejich okolí je extrémně velký otok, okolní kůže je hladká, napjatá, zarudlá, ale často není teplejší. Může postupně dojít k zhnisaní a následnému roztavení uzlin s tvorbou píštělí. Stav je provázen celkovými příznaky, nemocný je neklidný, zmatený. Jsou zvětšená játra a slezina, jako odezva organismu na těžkou infekci. Úmrtnost neléčených případů je až 60%, největší riziko úmrtí je 3.-5. den nemoci.

      Bubonická forma může být komplikována morovou sepsí (otravou krve), která mívá velmi rychlý, až bleskový průběh. U této formy se často objeví bolesti břicha, které jsou výrazem zánětu mízních uzlin v závěsu tenkého střeva (tzv. mesenteriální lymfadenitida).

      Plicní mor má inkubační dobu 2-3 dny. Začátek je náhlý, provázený vysokou horečkou, zimnicí, zrychlením pulsu a často krutou bolestí hlavy. Během 1 dne se rozvíjí kašel, zpočátku s vykašláváním hlenu, později i krve, provázený zrychleným a ztíženým dýcháním. Rentgen potvrdí zápal plic. Většina neléčených nemocných umírá do 48 hodin od začátku prvních příznaků.

Vyšetření

      Stanovení diagnózy je založeno na průkazu původce nákazy z krve, vykašlaného hlenu nebo z tkáně mízní uzliny, která se získává napíchnutím uzliny tenkou jehlou. Získaný materiál je pak kultivován v mikrobiologické laboratoři.  Další možnou diagnostickou metodou  je tzv. serologické vyšetření, prokazující protilátky proti původci onemocnění v krevním séru.

Léčba

      Léčba musí být zahájena bezprostředně poté, co je vysloveno podezření na mor. Rychlé zahájení léčby snižuje úmrtnost pod 5%. Nejvhodnějším lékem je antibiotikum streptomycin, užívá se po dobu 7-10 dnů. Méně užívaným, byť stejně účinným je gentamicin. Alternativním lékem je tetracyklin.

      Při ošetřování bubonické formy moru je třeba dodržovat běžná hygienická opatření. Nemocné s plicním morem je třeba přísně izolovat. Všechny osoby, které jsou v kontaktu s morem, je třeba podrobit lékařskému dohledu; po dobu 6 dnů by jim měla být každé 4 hodiny měřena teplota. Pokud toto nelze zaručit, je někdy doporučováno zahájit preventivní užívání tetracyklinu po dobu 6 dnů.

Prevence

      Nejdůležitějším preventivním opatřením je zabránit přemnožení hlodavců a proti poštípání blechami používat repelenty. Přestože je očkování usmrcenou morovou vakcínou poměrně účinné, pro většinu cestovatelů do endemických oblastí se nedoporučuje. Turisté vyjíždějící do rizikových oblastí by měli zvážit preventivní užívání tetracyklinu po dobu pobytu. 

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1Jenny9. 3. 2013 16:14:06
Tetracyklin je hodne stary lek, myslela jsem, ze se jiz nevyrabi, jak koukam, asi stale ano. Pravdepodobne nejsou lepsi antibiotika...chvala Penicilinu, ze byl vubec objeven -V plísni Penicillium chrysogenum (též P. notatum) toto antibiotikum objevil Alexander Fleming v roce 1928. ..a lidem darovan, od nej sou dalsi vykultivovane antibioka- plisne s tim in.. ;-)Byla jsem juknout, jak se do leku antibiotika "vyrabi" ci "pestuji" a od tech dob se jim radeji vyhybam.. :-)) Maminy by mely davat pozor na kocky, jak vidim mimina na fotkach, jak je olizuje kocka, nebo s deckem spi v jedny posteli, oj oj..mno..mysi mor tomu mimcu hrozi..

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události