Ledvinný infarkt

Ledvinný infarkt je onemocnění, jehož podstatou je lokalizovaný okrsek ischemické nekrózy ( tj. odumření části tkáně ledviny v důsledku poruchy jejího krevního   zásobení ), který je způsobený uzávěrem velkých ledvinových cév.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Ledvinný infarkt může být způsoben buď uzávěrem průsvitu velké tepny ( tzv. arteriální okluzí ) nebo velké žíly ( tzv. venózní okluzí ). Přitom uzávěr ledvinné tepny je vzácný a je nejčastěji vyvolán embolizací ( tedy vmetnutím a zaklíněním cizího tělesa nebo krevní sraženiny, které se pohybují v krevním proudu ), například při postižení srdce nebo embolizací aterogenního materiálu při ateroskleróze. Ledvinný infarkt však může vzniknout i při akutní potraumatické trombóze, nebo také například po chirurgickém výkonu, po angiografii ( tj. po rentgenovém vyšetření cév ) nebo po angioplastice, dále při spontánní trombóze ( například při těžké ateroskleróze nebo srpkovité anemii ), také při prasknutí aneuryzmatu ( tj. výdutě ) ve stěně ledvinové tepny. Akutní direkce ( tj. rozštěpení stěny cévy způsobené krvácením mezi jednotlivé vrstvy stěny cévy ) ledvinové tepny je méně častá než direkce jiných periferních tepen. Predisponujícím faktorem pro vznik disekce stěny ledvinové tepny je buď aterosklerotické postižení ( tj. kornatění tepen vyznačené tvorbou ateromatózních plátů ve stěně tepen ) nebo fibrodysplazie ( tj. porucha vývoje stěny cév ). V klinické praxi se však s disekcí cév nejčastěji setkáváme po provedeném léčebném zákroku tzv. angioplastice. Terapeutický uzávěr tepny ( tj. úmyslně vytvořený uzávěr tepny za účelem léčebným ), která zásobuje zcela určitý okrsek ledvinové tkáně a který se provádí pomocí selektivní katetrizace ( tj. s pomocí hadičky zavedené pod rentgenovou kontrolou cíleně do příslušné tepny ), je individuálně používán při onemocnění ledvinovými tumory, dále také při masivní jinak neovlivnitelné proteinurii ( tj. ztrátě bílkoviny močí ) nebo v případě těžkého nekontrolovatelného krvácení z ledviny.

Chorobopis

Uzávěry drobných tepen mohou proběhnout bez výraznějších manifestních klinických příznaků. Při uzávěru větší tepny je charakteristickým nálezem trvalá bolest v boku na postižené straně těla. Také obvykle pozorujeme zvýšenou teplotu, nevolnost i zvracení. Nález makroskopické hematurie ( tedy pouhým okem viditelné přítomnosti krve v   moči ) je však poměrně vzácný. Úplný uzávěr obou hlavních ledvinových tepen, nebo pouze jedné tepny v případě solitární ( tj. ojedinělé ) ledviny,  způsobí vždy akutní selhání ledvin spojený se syndromem oligoanurie ( tj. se sníženým vylučováním moči až úplnou zástavou vylučování moči ). Nález hypertenze ( tj. vysokého krevního tlaku ) obvykle není pravidelným příznakem nebo se vyskytuje pouze přechodně. Částečný uzávěr ledvinové tepny však naproti tomu může vyvolat hypertenzi závažnou, a to jestliže je spojen se segmentárním infarktem ( tj. odumřením pouze určitého okrsku neprokrvené tkáně ledviny ) nebo pouze s ischemizací ledviny ( tj. se zhoršeným  zásobením ledviny okysličenou krví ).

Rozpoznání / vyšetření

Protože ani klinické příznaky ( popsané výše ), ani žádná laboratorní metoda není pro diagnózu ledvinného infarktu zcela typická. V laboratorních nálezech zpravidla dominuje leukocytóza – tj. zvýšený počet bílých krvinek, proteinurie – tj. ztráta bílkoviny močí, mikroskopická hematurie – tj. mikroskopicky prokazatelná přítomnost krve v moči, a při začátku příznaků onemocnění bývají zvýšeny také hodnoty sérové a močové hladiny enzymů laktátdehydrogenázy ( označované LDH ), aspartátaminotransferázy ( označované   AST ) a alkalické fosfatázy ( označované    ALP ). Pro stanovení správné diagnózy ledvinného infarktu je nezbytné využít některých zobrazovacích metod. Během prvních dvou týdnů po prodělaném velkém infarktu ledviny je vylučování nitrožilně podané rentgenkontrastní látky nebo radioizotopu ledvinou na postižené straně výrazně sníženo nebo dokonce úplně zastaveno. Protože však poruchy ve vylučování látek mohou též souviset s uzávěrem močovodu, je indikováno vždy sonografické vyšetření močového traktu ( eventuálně v individuálních  případech je nezbytné provedení vyšetření tzv. retrográdní urografií – tj. nástřikem močových cest rentgenkontrastní látkou, a to cévkou zavedenou přes močovou trubici zdola ). Velmi významné podpůrné faktory k určení správné diagnózy ledvinného infarktu jsou jednak pozitivní údaj v předchorobí pacienta ( jako je údaj o fibrilaci síní, nebo o prodělaném čerstvém infarktu myokardu, o utrpěném úraze nebo o prodělaných embolizačních příhodách ), dále výskyt charakteristických manifestních klinických příznaků, přítomnost snížené nebo i zcela chybějící vylučovací funkce ledvin na postižené straně při zcela normálním nálezu na dutém močovém systému.  Definitivní potvrzení diagnózy ledvinného infarktu přinese až provedené angiografické vyšetření ( tj. rentgenové vyšetření, které je spojené s nástřikem tepen podanou rentgenkontrastní látkou ). Angiografie se má však indikovat především v těch případech, ve kterých je možné eventuálně existující překážku v cévním řečišti odstranit. Částečnou funkční úpravu lze pozorovat v následujících měsících i s pomocí izotopových eventuálně rentgenových metod.

Léčba

V rámci léčby ledvinného infarktu může chirurgická embolektomie vést k úpravě ledvinových funkcí, jestliže je provedena dokonce až do 6 týdnů po samotné embolizaci. Většinou se však postupuje konzervativně s  podáváním antikoagulační léčby ( tj. léčby blokující krevní srážlivost ), především jestliže současně pacient trpí závažným srdečním onemocněním, nebo když se jedná o jednostranný infarkt. Moderní soudobé efektivní léčebné postupy zahrnují jednak tzv. perkutánní transluminální angioplastiku ( tj. vpichem přes kůži prováděnou plastiku cév ), dále fibrinolytickou léčbu ( tj. léčbu zaměřenou na rozpouštění krevní sraženiny, která uzavírá cévu ), a sice buď celkovou nebo pouze lokální podávanou přímo do lumina postižené ledvinové tepny. I při neúspěšném léčebném postupu není návrat ke špatným výchozím hodnotám ledvinových funkcí obvyklý.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události