Ledvinné ateroembolické postižení

Jedná se o klinický syndrom, který zahrnuje buď stav charakterizovaný rychlým selháním ledvinových funkcí, nebo naopak stav s postupným rozvojem ledvinné nedostatečnosti, a sice v závislosti na množství ateromatózního materiálu ( tj. ložisek, což jsou pláty ve stěně cév, speciálně ve vnitřní části stěny cévy nazývané intima, které obsahují hustou kašovitou hmotu podobnou obsahu retenčních cyst mazových žláz – odtud pochází název ) vedoucího k uzávěru ledvinových tepen.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Nejdůležitějším mimosrdečním zdrojem ledvinových embolů jsou uvolněné ateromatické pláty v aortě ( jedná se o tzv. ateroemboly ). Ledvinové poškození vyplývá z mnohočetného postižení drobných ledvinových tepen. Syndrom se může objevit buď spontánně ( tedy bez zřejmé příčiny ), anebo následuje po provedeném chirurgickém výkonu na cévách, dále po provedeném angioplastickém zákroku nebo po rentgenovém angiografickém vyšetření. Embolizace ( tj. vmetnutí, je pochod, který vede k zaklínění cizího tělesa nebo krevní sraženiny, tedy tzv. embolu, pohybujícího se krevním proudem ) do ledvinných tepen je nejčastější u starých pacientů a četnost jejího výskytu postupně stoupá se vzrůstajícím věkem.

Chorobopis

Na rozdíl od tromboembolizmu do velkých ledvinných tepen, ateroembolická nemoc může v řadě případů probíhat zcela nenápadně za úplného chybění manifestních klinických příznaků ledvinového infarktu. Většina nemocných se spontánním postižením ledvin embolizací aterogenního materiálu bývá při prvním záchytu již ve fázi ledvinové nedostatečnosti s následujícím dalším postupným zhoršováním funkcí ledvin. U ateroembolizmů následujících po provedených intervenčních zákrocích na cévách naopak vznikne akutní ( tedy náhlé ) oligoanurické selhání ledvin – tj. selhání ledvin spojené s  náhlým snížením vylučování moče nebo i s náhle vzniklou úplnou zástavou vylučování moče ( tento stav nastává obvykle pouze při oboustranném poškození ledvin nebo při poškození tzv. solitární – tj. ojedinělé – ledviny v těle pacienta ). Nemocní s ateroembolickým postižením ledvin a ledvinným selháním trpí obvykle závažnou hypertenzí ( tj. vysokým krevním tlakem ). U nemocných, o kterých bylo předem známo, že mají zcela normální krevní tlak, může i samotné zvýšení krevního tlaku, které nelze jinak vysvětlit, znamenat závažné podezření na postižení ledvin ateroembolizmem. Současně se někdy vyskytuje embolizace také do jiných nitrobřišních orgánů, jako jsou slinivka břišní nebo střevo.  Můžeme rovněž pozorovat známky embolizace do periferních tkání ( jako jsou například bolestivé zatvrdnutí ve svalech nebo zjevná gangréna – tj. naprosté odumření určitého okrsku - periferní tkáně, dále také poškození sítnice v oku způsobené uzávěrem průsvitu sítnicové tepny ). Syndrom ledvinného ateroembolického postižení může být pro mnohočetné orgánové postižení chybně zaměněn s onemocněním tzv. polyarteriitidou ( tj. s onemocněním, které je charakterizováno zánětlivým mnohočetným postižením různých tepen, které má v těle pacienta za následek rozmanité poruchy v oblastech zásobených krví těmito poškozenými tepnami ). Embolizace do sítnicové tepny v oku může vyvolat náhlý vznik slepoty a při vyšetření očního pozadí jsou patrné bílé plakovité krystalky na rozvětveních tepének.

Rozpoznání / vyšetření

Na ateroembolické postižení ledvin bychom měli pomýšlet vždy u nemocných starších než 60 roků s ledvinovým selháním nejasného původu, a především tam, kde jsou známky pokročilé aterosklerózy. Pro diagnózu svědčí především nález výše uvedených manifestních klinických příznaků. Z hlediska laboratorního nejsou obvykle přítomny žádné charakteristické abnormality nasvědčující pro uvedenou diagnózu. Častěji se vyskytuje eozinofilie ( tj. nález zmnožení počtu určitého typu bílých krvinek – tzv. eozinofilů ). Diagnózu však může zcela jednoznačně potvrdit pouze provedení ledvinové biopsie ( tj. odběr vzorku tkáně ledviny k histologickému vyšetření ). 

Léčba

Neexistuje žádná specifická léčba ateroembolického postižení ledvin, která by zabránila rozvoji selhání ledvinových funkcí. Pravděpodobnost ateroembolizmu do ledvinových tepen po chirurgických výkonech může být minimalizována pečlivou chirurgickou technikou.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události