Krvácení z nosu

Pro krvácení z nosu se používá latinské označení epistaxe. Jedná se o přechodné krvácení z porušených cév v oblasti nosní sliznice. Je to celkem běžný příznak, se kterým se setká za život většina lidí, a to nezřídka i opakovaně. Obvykle bývá krvácení z nosu mírné, ojediněle však i prudké a hojné, a pak může přímo ohrožovat postiženého jedince na životě.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Krvácení z nosu mohou vyvolávat lokální infekce v oblasti nosu (jako jsou vestibulitida – tj. zánět dutiny ústní, rinitida – tj. zánět nosní sliznice, nebo sinusitida – tj. zánět vedlejších nosních dutin), dále ale také celkové systémové infekce (jako jsou například spalničky, malárie, či břišní tyfus). Příčinou krvácení z nosu může být také vysychání nosní sliznice, úrazy (například způsobené nešetrnou mechanickou manipulací v nose, ale také zlomeniny nosních kůstek), také celková onemocnění (jako je například arterioskleróza, vysoký krevní tlak, krvácivé stavy doprovázející různá onemocnění jako jsou například aplastická anémie, trombocytopenie, choroby jater, vrozené poruchy krevní srážlivosti a nebo syndrom Renduův – Oslerův – Weberův, což je vrozené krvácivé rozšíření drobných žilních pletení ve tkáních).

Chorobopis

Krvácení z nosu se projevuje náhle vzniklým výtokem červené nesražené krve z nosu často bez zjevné vyvolávající příčiny (může ovšem následovat bezprostředně po přímém poranění nosu).

Rozpoznání / vyšetření

Výtok červené krve z nosu je natolik jasným diagnostickým příznakem, že není potřeba žádné další vyšetření ke stanovení diagnózy. Ovšem stanovení, co je základní příčinou, která ke krvácení z nosu vedla, si může vyžádat provedení specializovaných vyšetření (viz. kapitoly pojednávající o jednotlivých výše uvedených onemocněních, která může krvácení z nosu provázet).

Léčba

Většina krvácení z nosu pochází z pleteně krevních cév umístěné v přední a dolní části nosního septa, tj. nosní přepážky (toto místo se nazývá tzv. locus Kiesselbachi). V těchto případech stačí uložit postiženého jedince do polohy vsedě nebo v polosedě s předkloněnou hlavou a toto krvácení lze zvládnout pouhým stisknutím nosních křídel po dobu 5 až 10 minut. Možné je rovněž přikládání studených obkladů na zátylek a čelo. Je třeba nikdy nezaklánět hlavu, protože to způsobuje zpětné zatékání krve do polykacích cest, což může následně vyvolávat zvracení. Po zastavení krvácení je třeba delší dobu počkat, než si postižený vyčistí nos nebo se vysmrká. Je nutné poskytnout nosní sliznici čas k regeneraci.

Jestliže ovšem není uvedený postup účinný, je nutné přesně najít zdroj krvácení a toto krvácení co nejdříve zastavit, aby nedošlo k ohrožení života pacienta při možných větších krevních ztrátách. V takových případech je nutné postiženého ihned odeslat do péče ke specialistovi otorinolaryngologovi (specialista pro choroby ústní, nosní a krční), a poté dle potřeby i do péče dalších specialistů (jako jsou internista nebo hematolog). V péči specialisty otorinolaryngologa se zdroj krvácení zastavuje tzv. kauterizací (jako kauterizace se označuje proces zastavení krvácení pálením tj. tzv. elektrokauterizací či elektrokoagulací) nebo se lokálně aplikuje speciální látka gelaspon napuštěná vazokonstrikční látkou (tj. látkou způsobující stažení krevních cév jako je například lék fenylefrin, který se používá v koncentraci 0,25 %) a místním anestetikem (tj. látkou, která způsobuje lokální znecitlivění jako je například lék lidokain, který se používá v 2 % koncentraci). Kauterizace se provádí elektrokauterem nebo také aplikací perličky 75% nitrátu stříbrného. Přitom je třeba dbát, aby nedošlo k hlubokému poškození sliznice.

Při krvácení z nosu, které doprovází krvácivé stavy, se provádí tamponáda (tj. ucpání) nosní dutiny gázovými tampóny napuštěnými vazelínou. V těchto případech se kauterizace nepoužívá, protože by mohla vyvolat další krvácení z okrajů kauterizované plochy. Pozornost je třeba věnovat vyšetření a léčbě přítomné poruchy krvácivosti u pacienta. Při onemocnění pacienta arteriosklerózou a vysokým krevním tlakem bývají zdroje krvácení z nosu v zadní dolní části nosní dutiny a zvládnutí tohoto krvácení může být technicky obtížné. K zastavení tohoto krvácení je vhodné použít tzv. zadní tamponádu nebo přímo podvaz čelistní tepny (tzv. arteria maxillaris) a jejich větví. Tepny lze uzavřít pomocí svorek pod kontrolou v mikroskopu přístupem přes čelistní dutinu. Při zadní tamponádě se tzv. choana (choana je vnitřní nozdra, což je zadní otvor nosní dutiny, který spojuje tuto dutinu s dutinou ústní) vyplní složenými gázovými čtverci o šířce 10 centimetrů nadvakrát pevně svázanými silnou nití. Jeden konec této hedvábné niti se naváže na katétr (tj. na trubičku) zavedený do nosní dutiny a vyvedený ústy ven. Katétr se potom vytáhne zpět nosem, přičemž zadní tamponáda se prstem zastrčí nad měkké patro do nosohltanu. Druhá niť se vyvede kolem měkkého patra ústy ven a slouží k vytažení tamponády.

Podobně lze použít tzv. Foleyův balonkový katétr (tj. speciální trubičku s nafukovacím balónkem na konci) umístěný do nosohltanu tak, aby po nafouknutí balónek vyplnil choany. Nosní dutina, především zadní část její dolní poloviny, se potom vyplní hustě vrstvenou tamponádou napuštěnou vazelínou a zadní tamponáda se následně zajistí zavázáním první niti kolem smotku gázy před nosním vchodem. Tamponáda se ponechává na místě 2 až 4 dny za současného podávání antibiotik jako prevence vzniku sinusitidy (tj. bakteriálního zánětu vedlejších nosních dutin) a středoušního zánětu (používá se například antibiotikum ampicilin v dávce 250 miligramů podávaných každých 6 hodin). Zadní tamponáda snižuje u pacienta hodnoty nasycení tepenné krve kyslíkem, takže se při jejím použití doporučuje obohacovat nemocnému vdechovaný vzduch kyslíkem.

Při postižení pacienta, který krvácí z nosu při syndromu Renduově - Oslerově – Weberově, dochází k častému krvácení z arteriovenózních aneuryzmat (tj. z místa rozšíření krevních cév, a to v oblasti spojení tepny se žílou) ve sliznici s následnou těžkou formou chronické anémie (tj. chudokrevnosti), která se podáváním železe ve formě tablet špatně léčebně ovlivňuje. Krvácivým epizodám lze zabránit operací, tzv. dermoplastikou nosní přepážky, jejíž princip spočívá v překrytí zdroje krvácení volným kožním štěpem. Potom lze u pacienta i dobře léčit případnou chudokrevnost.

Velmi těžká krvácení z nosu bývají způsobena onemocněním jater. Krev spolykanou ve velkém množství je nutné odstraňovat z organizmu co nejrychleji pomocí podávání projímadel a klyzmat (tj. i výplachy střeva). Provádí se i likvidace bakterií v trávicím traktu takto postiženého pacienta podáváním antibiotika, které se nevstřebává ze zažívacího traktu (například se může použít antibiotikum neomycin v dávce 1 gram každých 6 hodin podávaných ústy), abychom předešli rozpadu krevních produktů a vstřebávání dusíku. V některých případech je nezbytné podávání krevních převodů jako náhrada za krevní ztráty vyvolané krvácením z nosu. Jestliže člověk trpí častějším krvácením z nosu bez závažné příčiny, je třeba věnovat nosu zvláštní péči. Je třeba dbát, aby nosní sliznice nevysychala (výplachy nosu mořskou vodou nebo minerální vodou Vincentkou, promazávání nosu zevnitř olejíčky nebo mastičkami). Krevní cévy lze posílit i skladbou jídelníčku, který by měl obsahovat vitamín C a další prvky, jako je železo, zinek, nenasycené mastné kyseliny, hořčík a vápník.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události