Kožní povrchové houbové infekce, Dermatomykózy

Kožní povrchové houbové infekce

      Na kůži se náhle objevila červená skvrna, která svědí - co by to mohlo být? Ve většině případů se jedná o ekzém nebo o nákazu houbou (poznámka: pod obecným názvem „houby“ jsou zde míněny mikroskopické houby, plísně a kvasinky).
      Nákazy houbou se vyskytují především v průmyslových zemích: mnoho léků (antibiotika se širokým spektrem působení, prostředky proti rakovině a protizánětlivé přípravky) a spotřeba cukrů oslabují imunitu těla vůči plísňovým onemocněním. Plísňové infekce se mohou vyskytovat na celém těle a jsou nakažlivé.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Kožní houby (dermatofyta) čerpají živiny ze zrohovatělé kůže a milují vlhko a teplo. Mezi prsty na nohou nacházejí ideální klima, vyskytují se však také na patách, v kožních záhybech na hrudníku, na pokožce hlavy a pod nehty. Plísňová onemocnění na hlavě se šíří někdy velmi explozivně ve školkách a školách.
      Kvasinky (nejčastěji Candida albicans) se nalézají především ve střevech, kde i při neporušené imunitě dlouhodobě přežívají. Při oslabení imunity (u diabetiků, nemocných AIDS, pacientů dlouhodobě léčených kortikosteroidy nebo imunosupresivy aj.) však mohou vyvolat infekci sliznic a kůže.

Chorobopis

      Je třeba rozlišovat povrchové houbové infekce, vyvolávané dermatofyty, které napadají kůži, nehty a vlasy, a infekce sliznic a kůže, způsobené kandidami.

Následky

      Houby jsou tvrdošíjné - pokud se jednou zahnízdí, mohou relativně lehko vznikat stále další ataky onemocnění. Náchylnost k plísňovým onemocněním také stoupá se vzrůstajícím věkem.

Rozpoznání/vyšetření

      Ekzémy a plísňová onemocnění mohou být velmi lehko zaměnitelná, proto je před léčbou důležité přesné vyšetření.
      Že se na infekci podílí i nějaká houba, je možno rozpoznat vyšetřením pomocí mikroskopu. K přesnému určení, o jaký druh houby se jedná, jsou ovšem nezbytná zdlouhavá laboratorní vyšetření. Nejdůležitější druhy hub jsou Microsporon, Trichophyton a Epidermophyton, nejčastější kvasinkou je Candida albicans. Vniknou-li do kůže spóry hub, kůže se zanítí, praská, zčervená, odlupují se z ní bělavé šupinky a svědí.
      Infikovaná místa mohou být lehko zaměnitelná s ekzémy nebo s lupenkou, pod mikroskopem lze však houbu dobře rozpoznat. Může napadat kůži, nehty a vlasy. Pokud sliznici infikují kvasinky, tvoří se bělavé, snadno odstranitelné povlaky na zčervenalé sliznici, nejčastěji  v ústech nebo na sliznici genitálií.

Léčba

      Některé druhy hub a bakterií patří k běžnému osídlení pokožky a sliznic. Teprve při porušené rovnováze mezi různými druhy mikroorganismů může docházet k rozšíření některé houby, která může, ale nemusí vyvolat onemocnění. Proto také není jednoduché rozhodnout, zda léčit, či ne. Houby nikdy nezmizí samy od sebe. Léčení onemocnění, které houby vyvolávají,  potřebuje mnoho trpělivosti: většinou trvá až osm týdnů, dokud neskončí povrchní zánět, ale léčba musí pokračovat, dokud není houba zničena i v hlubších vrstvách kůže. U plísňových infekcí nehtů může další léčba trvat dokonce až jeden rok. Důležité: neškrábat! Díky tomu se mohou houby ještě více rozšiřovat. Vhodnou léčbu stanoví lékař podle toho, o jakou houbu se jedná.
      Jelikož je léčba zdlouhavá (takže by v jejím průběhu mohlo dojít k infekci jinou houbou), jsou často předepisovány přípravky, které jsou účinné proti mnoha druhům hub. Některé prostředky ve formě krémů, roztoků nebo pudrů jsou k dostání v lékárně i bez lékařského předpisu. Skupina léčiv obsahujících azoly (ketokonazol, mikonazol, itakonazol, flukonazol) jsou účinné téměř proti všem choroboplodným houbám. Věšinou jsou aplikovány v mastech a krémech, při závažných infekcích ale musejí být některé látky podávány v kapslích nebo tabletách. Ale pozor: tyto léky jsou účinné, ale při nesprávném použití mohou být i nebezpečné. Vhodný lék a způsob léčby musí vždy stanovit odborný lékař-dermatolog.
      Podpůrně působí omývání teplou vodou s dezinfekčními přísadami: extrakt ze šalvějových listů (v lékárnách k dostání jako tinktura) a olej z čajovníku působí antimikrobiálně a  inhibičně vůči houbám. Je-li na kůži nanášen olej z čajovníku, měl by být smíchán s levandulovým olejem v poměru 2:1, což mu dodává vysušující účinek a pronikavou vůni. Po dvoutýdenní léčbě by měla být vložena několikadenní přestávka, jinak může vzniknout návyk. Při nákaze houbou by se dále mělo několik dalších týdnů pokračovat v léčbě aplikací směsi 40 kapek oleje z čajovníku (tea-tree oil) na 100 ml jojobového nebo jiného „nosného“ oleje. Upozornění: ne všechny přípravky  s obsahem oleje z čajovníku jsou kvalitní. Některé mají jen nízký obsah účinných látek, a mohou navíc způsobovat alergie.

Péče

      Záhyby kůže a prostory mezi prsty u nohou je třeba vždy dobře, ale šetrně osušit, poté vyměnit ručník. Punčochy a punčochové kalhoty denně měnit; nejvhodnější jsou bavlněné punčochy, které se mohou prát při teplotě 60 stupňů Celsia. Je třeba pečovat o hygienu a manikúru a o dobré prokrvení nohou (střídání teplé a studené vody při sprchování, cvičení, časté běhání naboso). Občas dezinfikovat obuv (speciální sprej nebo pudr), na plovárnách a v sauně nosit obuv na koupání, v hotelových pokojích ponožky nebo domácí obuv.
      Účinnost dezinfekčních postřikovacích zařízení na plovárnách je sporná: někteří odborníci od nich zrazují, neboť působí jen na suché kůži, a mimo to obsahují mnoho formaldehydu, který  zase může způsobit alergii. Všeobecně je třeba pečovat o silný imunitní systém: vyvážená strava, pohyb na čerstvém vzduchu, vytrvalostní sport.

Časté dotazy

      Chodit s kožními onemocněními na slunce, nebo ne?
      Některé kožní choroby se díky teplým slunečním paprskům lepší, jiným spíše škodí. Kdo snadno dostane plísňové onemocnění, musí si obzvláště v létě dávat pozor hlavně na to, aby kožní záhyby a chodidla byly stále suché. K tomu ovšem slunce přispívá.
Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události