Dupuytrenova kontraktura

Jedná se o nebolestivé ztluštění a kontrakturu ( tj. násilné stažení ) palmární ( tj. dlaňové ) fascie (  pojem fascie neboli povázka označuje vazivový obal svalu nebo svalové skupiny, ovlivňující funkci svalu při některých pohybech ). Toto nebolestivé ztluštění a kontraktura je způsobena proliferací vaziva ( tj. hojným zmnožením, novotvořením vaziva ) s následujícím flekčními deformitami ( tj. se znetvořením ohnutím ) a ztrátou funkce jednotlivých prstů ruky.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Příčina vzniku postižení pacienta onemocněním Dupuytrenovou kontrakturou doposud bohužel není známa, avšak určitý význam mají opakovaná mikrotraumata ( tj. drobná mikroskopická poranění ). Při histologickém vyšetření vidíme v palmární fascii ( tj. na dlaňové povázce ) a na sousedních šlachových pochvách svalů ohýbačů prstů zánět nízké intenzity a fibrózu ( tedy zmnožení vaziva ve šlachových pochvách svalů na úkor funkční tkáně ). Podobná postižení se v některých případech mohou vyskytnout i v plantární fascii ( tj. na povázce na plosce chodidel ). Existuje určitá rodinná dispozice, poznamená, že v jedné rodině se často vyskytuje více jedinců s postižením Dupuytrenovou kontrakturou. Muži jsou tímto onemocněním postihováni mnohem častěji než ženy. Výskyt nově vzniklých případů onemocnění Dupuytrenovou kontrakturou progresivně stoupá u jedinců po 40. roce věku a tato choroba se vyskytuje s mnohem větší frekvencí u chronických invalidů, alkoholiků, epileptiků, nemocných s onemocněním plicní tuberkulózou, cukrovkou nebo s jaterní chorobou. Porucha se může vyvinout i jako pozdní následek tzv. syndromu rameno – ruka ( jedná se o syndrom reflexní sympatické dystrofie neboli tzv. Sudeckovu nemoc, což je onemocnění horní končetiny a hlavně ruky, které se projevuje výraznou pálivou bolestí, ztuhlostí, otokem a barevnými změnami kůže ), dále po infarktu myokardu nebo po jiných příčinách nehybného ramene. Onemocnění Dupuytrenovou kontrakturou se v naprosté většině případů zpravidla objeví zcela spontánně bez jednoznačné vyvolávající příčiny.

Chorobopis

U pacienta postiženého onemocněním Dupuytrenovou kontrakturou může být někdy postižena pouze jedna ruka, v jiných případech ruce obě. Při jednostranném postižení bývá zasažena častěji pravá ruka. Z prstů ruky je nejčastěji postižen prsteník, pak následuje malík, prostředník a ukazovák. Nejprve se zpravidla v palmární fascii vyvine drobný, nebolestivý a indurovaný ( indurace znamená zatvrdnutí tkáně zmnožením vaziva ) plát nebo uzlík, který se může šířit v podobě podélného provazcovitého pruhu. Kůže adheruje ( tj. srůstá ) k postižené fascii a stává se hrbolatou. Následně potom se postupně vyvíjí kontraktura ( tj. násilné ohnutí ) prstů ruky. Pod kožními hrbolky nebo na povrchu kloubů je možné nahmatat uzlíky. V pokročilých případech Dupuytrenovy kontraktury u pacienta není již možné provedení extenze ( tj. úplné natažení ) postižených prstů na rukou. Při současném postižení nemocného také syndromem rameno – ruka ( vysvětlení viz výše ) se u pacienta ruce mohou podobat rukám pacienta postiženého onemocněním sklerodermií ( sklerodermie je systémové autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, patří mezi tzv.kolagenózy ). Porucha postupuje různou a předem nijak nepředvídatelnou rychlostí, u každého jednotlivého pacienta to bývá různé. Fibróza ( tj. zmnožení vaziva ) se nemusí vyvíjet po celé měsíce nebo i roky a může se v některých případech omezit pouze na distální ( tj. uloženou ve dlani dále od středu těla ) dlaňovou rýhu.

Rozpoznání / vyšetření

Stanovení diagnózy postižení pacienta onemocněním Dupuytrenovou kontrakturou se provádí pouze na základě fyzikálního vyšetření. Na základě pohledu a pohmatu na postižené prsty a ruce pacienta pátráme po charakteristických manifestních klinických projevech onemocnění ( tedy nález případného nebolestivého uzlíku nebo plátu na palmární fascii, dále typické kožní změny nad postiženou fascií a eventuálně též kontraktury prstů ruky – podrobněji viz kapitola chorobopis ).

Léčba

Bohužel doposud žádné prokazatelně účinné léčení pacientů postižených onemocněním Dupuytrenovou kontrakturou není známo. Zkouší se různé způsoby léčby. Avšak jak místní injekční obstřiky do postižených šlachových pochev, ke kterým se zpravidla využívají hormonální léky ze skupiny glukokortikoidů, tak také podávání analgetik ( tedy léků proti bolesti ) a rovněž aplikace fyzikální terapie (  jako například ozařování, aplikace ultrazvuku a podobně ) jsou v naprosté většině případů neúčinné. Pokročilé deformační změny prstů ve smyslu flekčních kontraktur ( tedy jakéhosi drápovitého ohnutí prstů, které pacient nemůže natáhnout ) obvykle vyžadují chirurgický operační zákrok. Podle rozsahu již vzniklých deformit se provádí buďto podkožní fasciotomie ( tedy rozříznutí povázky ), nebo také omezená fasciektomie ( tedy částečné odstranění změněné povázky ) a nebo je v některých případech nutná radikální fasciektomie ( tedy úplné odstranění povázky ). Při existenci velmi těžkých deformit může být ve výjimečných případech indikována dokonce amputace ( tedy úplné odstranění ) některého postiženého prstu ruky. V pooperačním období mohou být pro nemocného užitečné vířivé koupele, pasivní i aktivní cviky a také používání zadní extenzní dlahy    ( tedy dlahy, která udrží operovaný prst v natažení ). Jestliže je u pacienta ovšem onemocnění Dupuytrenovou kontrakturou aktivní, je recidiva degeneračních změn ( tedy opětovný výskyt postižení fascie prstů a ruky ) vysoce pravděpodobná, a to i po úspěšném operačním řešení.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události