Bulimie

bulimia nervosa

      Nejnápadnější příznak bulimie (bulimie v doslovném překladu znamená volský hlad) bývá popisován nepěkným, zato však velmi trefným výrazem "žravé orgie". Ve skutečném opojení z jídla je často během jednoho posezení přijato až několik desítek tisíc kalorií. Nadbytek potravy pak bývá "zneškodněn" prostřednictvím samovolně vyvolaného zvracení. Většinou onemocní mladé dívky a ženy  (prominentním příkladem byla britská princezna Diana), onemocněním však stále častěji trpí také chlapci a muži. Duševní újma způsobená psychickou poruchou bývá velká. Mnoho nemocných páchá sebevraždu. Hrozivé je, že množství nemocných rapidně stoupá.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Ve vysoce industrializových zemích západního světa trpí bulimií 2 až 4% ženské populace. Stejně jako u nechutenství (anorexia nervosa) se i u pacientů s bulimií jedná často o lidi ze střední či horní vrstvy. Z více než 90% se na celkovém počtu onemocnění podílejí dívky a mladé ženy, a to většinou mezi 20. a 30. rokem života.
      Zvláště ve stresových situacích a ve stavech duševního vypětí nebo \"vnitřního prázdna\" bývá přijímání potravy pociťováno jako příjemná náhražka potlačených resp. neuspokojených tělesných potřeb. Na druhé straně bývá hltání potravy nebo také násilné vyvolávání zvracení považováno za výraz podprahové agresivity. V této souvislosti lze vysvětlit také často pozorovaný sklon pacientů způsobovat si  během stavů vypětí malá až středně těžká zranění, například řezné rány na předloktí. Onemocnění vzniká na půdě nevyrovnané osobnosti, se silnou impulzivností a nízkou snášenlivostí frustrace. Bulimie je považována za chorobnou poruchu jednání.
      Onemocnění je téměř vždy doprovázeno poruchou nahlížení na vlastní tělesnou schránku (bulimie jako reakce na nedosažitelnost ideálu štíhlosti). S bulimií bývá často spjata zvláštní porucha osobnosti, takzvaný \"borderline-syndrom\". Bulimie bývá někdy také vykládána jako reakce na sexuální zneužití, ale taková hypotéza nebyla prokázána... Bulimii často předchází anorexie, někdy také nadváha.

Průběh

      Bulimia nervosa je psychicky podmíněná porucha stravovacích návyků, která je charakteristická opakovanými projevy takzvaných záchvatů přejídání. Během těchto záchvatů nemají postižení žádnou kontrolu nad svým jednáním a nad množstvím konzumované potravy. Vyvrcholením těchto stravovacích excesů, při nichž bývá bez ladu a skladu přijato neuvěřitelné množství pokrmů, bývá často úmyslně vyvolané zvracení, aby se předešlo nadváze. Navíc bývají zneužívána projímadla, drženy diety a prováděny odtučňovací kúry. Záchvaty není možné potlačit silou vůle, následkem čehož nemocní sami sebe podceňují a trpí celkovými pocity  viny. V období mezi záchvaty pacientky přísun potravy většinou extrémně potlačují. Postižení někdy také trpí depresemi, ale ne tak často jako anorektici.
      Na rozdíl od  pacientů s anorexií bývá hmotnost  bulimiků většinou normální, případně vyšší, jejich váha se ovšem mění jako na horské dráze, neboť její nevyhnutelné přibrání bývá vyrovnáváno prostřednictvím přísných diet a odtučňovacích kúr. Pouze u jedné třetiny pacientek bývá pozorováno vynechání menstruace (amenorea). Stejně jako u anorexie se také zde pacienti trvale a přehnaně zaobírají vlastní postavou a hmotností. Pacienti navíc často experimentují se svým tělem pomocí projímadel (laxancia), močopudných prostředků (diuretika), prostředků potlačujících chuť k jídlu (anorektika), někdy dokonce pomocí hormonů štítné žlázy. Bulimici mají často sklon k sebepoškozujícímu jednání (způsobují si zranění, vytrhávají vlasy atd.).

Následky

      Jako u každého výrazného psychického onemocnění, také u bulimiků dochází - podle stupně pokročilosti - ke snížení jejich pracovní výkonnosti, ke zhoršení společenských kontaktů i osobních vztahů. Pacienti s bulimií mají často partnerské problémy. Charakteristická je neobvykle velká touha po sexuálním splynutí a zároveň silný strach, že dojde ke ztrátě nezávislosti.
      V rovině tělesné bývá často pozorováno zvětšení příušní žlázy, které bývá vyvoláno opakujícím se dávením a zvracením. Díky kontaktu se silně kyselým obsahem žaludku mohou vzniknout poškození zubní skloviny, jakož i záněty jícnu (esophagitis) či poškození stěny jícnu, které způsobí krvácení (Malloryho-Weissův syndrom). Zaznamenána jsou také zranění jícnu vznikající při násilném vyvolávání zvracení pomocí pletacích jehlic, drátů, dřevěných tyčinek atd.
      Zvracení a užívání močopudných a projímacích prostředků vede k nevyrovnanému poměru elektrolytů v krvi. Kvůli nedostatku draslíku (hypokalémie) může mimo jiné dojít k smrtelně nebezpečným poruchám srdečního rytmu (míhání neboli fibrilace komor).
      Riziko, že dojde k sebevraždě, je oproti normální populaci zvýšené a přibližně čtyřikrát vyšší než u pacientů s anorexií. To platí obzvláště pro lidi, u nichž se současně projevují deprese. Bulimie musí být odlišena od jiných poruch týkajících se přijímání potravy, jako je nechutenství (anorexia nervosa) či chorobně stoupající pocit hladu (binge-eating). To není vždycky možné, poněvadž  mnoho pacientek trpících bulimií také vykazuje anorektické fáze  (fáze nechutenství) a naopak. U některých pacientek se příznaky obou onemocnění vyskytují téměř rovnoměrně.
      Při úvaze o možné léčbě je nutné odlišit psychické poruchy nebo doprovodná psychiatrická onemocnění. Vedle poruchy osobnosti \"borderline-syndrom\" musejí být vzata v úvahu také onemocnění jako deprese a fóbie a neurotické a psychotické choroby. Bulimici jsou také náchylnější k alkoholové a drogové závislosti.

Léčba

      Objeví-li se tělesné poruchy nebo vykolejení látkové přeměny, je třeba lékařské vyšetření neodkládat. Vlastní porucha chování se léčí pomocí psychoterapeutických metod. Stejně jako u ostatníc poruch týkajících se přijímání potravy je předpokladem úspěšné léčby motivace samotného pacienta. Jako první přichází na řadu ambulantní psychoterapie, která se  snaží o změnu pacientova postoje, psychoanalýza nebo zvláštní jednotlivá nebo skupinová sezení, např. rodinná terapie. Psychoterapii může doprovázet, resp. výsledky léčby může upevnit účast ve svépomocných skupinách. Vyskytnou-li se těžké poruchy osobnosti, sebepoškozující způsoby jednání nebo nebezpečí sebevraždy, může být nezbytná hospitalizace.

Důležité upozornění

      Bulimické chování bývá zpravidla zatajováno i před blízkými přáteli, ale zapírání nikomu nepomůže. Na druhé straně, pravděpodobní pacienti by měli být citlivě osloveni a mělo by jim být doporučeno lékařské ošetření.

Péče

      Jako rodiče se snažte být svému dítěti dobrými a důvěryhodnými partnery. Zbavte své dítě pocitu, že musí vám i samo sobě něco dokazovat, a že by se mělo řídit nějakými domnělými ideály.

Časté dotazy

      Existují podobnosti a rozdíly mezi bulimií a anorexií?
      Některé vědecké studie se snažily o nalezení rozdílů ve struktuře osobnosti bulimických a anorektických pacientek, ale tyto snahy nebyly úšpěšné. Pravděpodobně existují plynulé přechody mezi oběma stavy. Navenek nejsou dívky trpící bulimií tolik nápadné, zvlášť mají-li normální hmotnost. Naproti tomu anorektičky díky svému nechutenství přímo bijí do očí.
Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

0
1Kateřina1. 5. 2012 7:52:53
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli jde poznat z pohledu lékaře, že dotyčný trpí bulimií - pokud, zde nejsou váhové úbytky

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události