Bolest trojklanného nervu

neuralgie trigeminu

Jiným  označením také neuralgie trigeminu ( medicinsky neuralgia nervi trigemini ). Jedná se o opakovaně záchvatovitě přicházející intenzivní bolesti. Udává se, že bolest trojklanného nervu je jednou z nejhorších bolestí, jaké může člověk zažít. Trojklanný nerv je pátý hlavový nerv ( tj. nerv, který má centrum v mozkovém kmeni ), jehož základní funkcí je vedení vzruchů z kůže do mozku, odborně jej řadíme mezi nervy senzorické. Jeho úkolem je přenos informací o dotyku a bolesti z poloviny obličeje včetně zubů. Kromě toho umožňuje ovládat některé žvýkací svaly.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Příčina vzniku bolestí trojklanného nervu není bohužel objasněna. Při peroperačních a autoptických studiích ( tedy při ohledání lidského těla při pitvách ) z poslední doby je častým nálezem arteriální ( vzácněji žilní ) klička, která obemyká a zřejmě i utlačuje kmen trigeminu při jeho vstupu do mozkového kmene. Příčinou bolestivého tiku by tedy mohla být kompresivní neuropatie trigeminu ( tedy postižení trojklanného nervu stlačením ). Onemocnění postihuje v naprosté většině případů dospělé pacienty, zvláště starších věkových ročníků. Bolest nezřídka provokuje dotykové podráždění tzv. spouštěcí zóny ( tzv. trigger point ) nebo svalová aktivita ( například žvýkání nebo čištění zubů ). I když jednotlivé záchvaty bolesti trvají ve většině případů jenom krátkou dobu, mohou se ale objevovat tak často, že nemocného doslova invalidizují.

Chorobopis

Klinicky se ve většině případů postižení neuralgií trigeminu projevuje krátkými záchvaty velmi intenzivních bolestí, které se objevují někdy zcela spontánně ( tj. bez jakéhokoliv vyvolávajícího stimulu ), nebo mohou být vyprovokovány při svalové aktivitě v oblasti úst a tváří ( například žvýkáním, polykáním, hovorem, kýchnutím apod. ). Bolest bývá přísně jednostranná, trvá většinou jenom několik vteřin, v některých případech však může trvat i několik minut. 

Rozpoznání / vyšetření

Anamnéza a manifestní klinické příznaky bolestí trojklanného nervu bývají natolik typické, že umožňují stanovit správnou diagnózu neuralgie trigeminu bez dalších doplňujících vyšetření. V objektivním nálezu nezjistíme zpravidla žádné odchylky a pacient jiné obtíže obvykle nemá. Jestliže bolestivý syndrom provázejí poruchy čití anebo postižení dalších hlavových nervů, pak se nejedná o neuralgii trigeminu. Při sdružených projevech dysfunkce trigeminu musíme vždy pátrat po eventuální přítomnosti nádoru v mozku nebo po jiném poškození organizmu, které by mohlo souviset s poškozením samotného nervu nebo jeho jader v mozkovém kmeni. Poškození mozkového kmene vyvolávají ve většině případů senzitivní i motorickou poruchu v inervační oblasti trojklanného nervu. Poškození v oblasti prodloužené míchy a horní krční míchy způsobují izolovaný výpadek algického čití ( tedy vnímání pocitů bolesti ) a termického čití ( tedy vnímání změny teploty ), korneální reflex je přitom nevýbavný ( to je reflex, při kterém podrážděním limbu – tj. vyvýšeného okraje - oční rohovky nejlépe při pohledu vzhůru vybavíme reflexivní mrknutí ). Diferenciálně diagnosticky musíme vždy odlišit poškození organizmu v této oblasti nádory, cévními malformacemi a ischemickými lézemi ( tedy ložisky s náhle přerušeným krevním zásobením ) v oblasti mozkového kmene. Podobné obtíže se v některých případech objevují také při onemocnění roztroušenou sklerózou, obzvláště jestliže začíná atypicky ve velmi mladém věku. Pro postherpetickou neuralgii ( tedy pro postižení trojklanného nervu po virovém onemocnění oparem ) svědčí výsev typického exantému, dále eventuální drobné jizvičky po zhojených kožních ložiscích, a také typická charakteristická lokalizace v oblasti oftalmické ( tedy oční ) větve nervus trigeminus. Postižení trojklanného nervu s poruchou čití v perorální ( tedy kolem úst ) nebo v perinazální ( tedy v okolí nosu ) krajině občas provází i onemocnění tzv. Sjögrenových syndromem ( viz příslušná kapitola ) a nebo onemocnění revmatoidní artritidou. Avšak ani u pacientů trpících migrenózními bolestmi hlavy anebo atypickými bolestmi v obličeji nenalezneme při neurologickém vyšetření žádné odchylky. Tento typ bolestí však zpravidla trvá déle a má pálivý nebo pulzující charakter.

Léčba

Při léčení pacienta s bolestí trojklanného nervu mívá dobrý a také dlouhodobý účinek podávání léku karbamazepinu ústy v dávce 200 až 1600 miligramů na 24 hodin. Při této léčbě je nezbytné pravidelně kontrolovat jaterní funkce a krevní obraz. V některých případech může přinést úlevu nemocnému od bolestí podávání léku fenytoinu ( podává se ústy obvykle v dávce 300 až 600 miligramů na 24 hodin ), dále baklofenu ( ústy v dávce 30 až 80 miligramů na 24 hodin ), nebo také léků amitriptylinu nebo trazodonu buď rozděleně v menších dávkách v průběhu dne nebo pouze v jedné dávce na noc. Kromě uvedené konzervativní léčby je možná i léčba chirurgická. Chirurgická léčba spočívá v izolaci kořene trojklanného nervu od struktur ( hlavně tepen ) zadní jámy, které by jej mohly utlačovat ( jedná se tzv. operaci podle Jennetta ) anebo v elektrolytické, chemické nebo tlakové destrukci tzv. Gasserova nervového ganglia cestou perkutánní ( tedy přes kůži ) stereotakticky zaměřené punkce. Při úporných, ostatní léčbě vzdorujících bolestech se v ojedinělých případech může provést chirurgická resekce ( tedy vyříznutí části ) trojklanného nervu, a sice v části proximálně ( tedy směrem na periferii těla ) od Gasserova nervového ganglia, v těsné blízkosti mozkového kmene.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události