Alergie na hmyzí jed

Téměř každý druhý z nás už byl během svého života někdy bodnut včelou nebo vosou. Většinou to proběhlo bez zvýšené reakce, pouze asi u 1 % pobodaných dojde ke vzniku alergické reakce: nejčastěji se na kůži objeví vyrážka (kopřivka), ale může vzniknout i otok hrtanu, který vyvolá dýchací obtíže. V ojedinělých případech dochází k těžké celkové životu nebezpečné reakci (anafylaktický šok). Ohroženi jsou však jen lidé, kteří už jednou pobodáni byli, a vytvořila se u nich přecitlivělost k hmyzímu jedu.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

V porovnání s pylovými alergiemi nebo alergiemi proti prachu a roztočům je výskyt alergie na hmyzí jed mnohem méně obvyklý. Jako u ostatních alergických reakcí je odpovědný vlastní imunitní systém těla. Jedy hmyzu vedou k takzvané alergické reakci typu 1 (existují čtyři rozdílné typy reakcí). To znamená, že se v těle vytvořily zvláštní (tzv. IgE) protilátky, které při opakovaném styku s jedem spustí celý řetěz reakcí.

Protilátky IgE na povrchu žírných buněk a granulocytů na sebe naváží bílkovinné látky z jedu. Jako odpověď na to žírné buňky a granulocyty uvolní celou řadu látek (histamin, prostaglandiny, leukotrieny), které uvedou lidské tělo do stavu pohotovosti. Dojde k přehnané obranné reakci. Histamin mimo jiné způsobí, že se hladká svalovina v průduškách stáhne (proto je obtížnější se nadechnout), rozšíří malé cévy (to vysvětluje začervenání kůže a vznik kopřivkových pupínků i pokles krevního tlaku), podpoří uvolňování adrenalinu (to způsobí zrychlení srdečního tepu) a ovlivňuje nervová zakončení, což vyvolává pocit bolesti a svědivosti. 

Chorobopis

Podezření, že by se mohlo jednat o reakci přecitlivělosti vzniká, když kůže v místě vpichu silně zčervená, nateče, zvýší se její teplota a vznikne velký pupínek. V závislosti na síle alergické reakce se vyskytují i různé příznaky.

Rozlišují se tyto čtyři stupně:

  • Stupeň I: Reakce kůže: svědění, nápadné začervenání kůže spolu s pocitem horkosti v postiženém místě, pupínky, bolestivé otoky, které se vyskytnou náhle.
  • Stupeň II: Reakce kůže stejně jako u stupně I, navíc se objevuje nevolnost, zvracení krvácení z nosu, chrapot, potíže při dýchání, zrychlení srdečního tepu. 
  • Stupeň III: Reakce kůže stejně jako u stupně I, mimoto se může vyskytnout nevolnost, zvracení, neúmyslné vyprazdňování stolice, otoky hrtanu, bronchospazmus (křeč svalů průdušek, podobná jako při záchvatu astmatu), modro-červené zbarvení kůže a sliznice, šok.
  • Stupeň IV: zástava dechu, zástava srdečního oběhu (anafylaktický šok). Lékař musí provést oživení.

Rozpoznání/vyšetření

K tomu, aby mohl lékař stanovit, zda se jedná o alergii na hmyzí jed, potřebuje znát, kdy a kde k bodnutí došlo, kolik času uplynulo mezi bodnutím a prvními příznaky nemoci a které symptomy se vyskytly. IgE při protilátky proti jedu je možné prokázat v krvi nebo kožním testem. Při kožním testu je kapka jedu (pro diagnostické účely se vyrábí) opatrně vpravena do kůže  Test má vždy provádět zkušený lékař ve zdravotnickém zařízení, aby bylo možné případné nadměrné celkové reakci okamžitě zasáhnout. Provedení vyšetření krve nebo kožního testu má smysl nejdříve dva týdny poté co nás hmyz bodne. Pokud totiž bodnutí hmyzu vyvolá silnou reakci, je protilátka IgE „spotřebována“ a její množství v krvi nebo kůži je zpočátku nepatrné.

Léčba

Léčba se skládá z:

  • akutní léčby
  • následné péče
  • Hyposenzibilizace    

Akutní léčba
      To jaké léky nasadí lékař na léčbu závisí na tom, o jaký stupeň alergické reakce se jedná (I až IV).      

  • Stupeň I: dávka antihistaminik do žíly
  • Stupeň II: Kortizon, eventuálně jako náhradu infuzi roztoku iontů za účelem podpory poklesu tlaku
  • Stupeň III: Kortizon, eventuálně adrenalin, jako náhradu infuzí
  • Stupeň IV: K němu dochází naštěstí jen zřídka. Ten se projevuje zástavou dechu a selháním krevního oběhu a lékař musí provést oživování pomocí umělého dýchání a masáží srdce

Následná péče
Téměř u každého pátého pacienta, který měl anafylaktickou reakci, se dostaví o několik hodin později takzvaná pozdní reakce. Proto by měl pacient např. u I. a II. stupně obdržet ještě jednu dávku kortizonu zhruba po osmi hodinách, aby se tak zabránilo možné pozdní reakci. K následné péči patří také to, aby měli postižení u sebe sadu první pomoci. Politováníhodné je, že pouze 2% pacientů. kteří museli být ošetřeni lékařem, dostali sadu první pomoci. A pouze každý čtvrtý vyhledá alergologa a pouze 4% pacientů se rozhodnou pro hyposenzibilizace.

Hyposenzibilizace
Alergii vyvolávající jed hmyzu je aplikován pomocí injekcí do kůže, nejprve v  malé koncentraci, která by měla být tak nízká, aby nevyvolal žádnou alergickou reakci. Tato koncentrace se následně krok za krokem zvyšuje. Tím dochází mimo jiné k vytvoření takzvané „blokující protilátky“ z třídy imunuglobulinu G.
Tvorba protilátky imunuglobulin E se sníží, zrovna tak jako připravenost obranných buněk (maznývh žláz a granulocytů) a uvolňování přenosových látek mezi které patří třeba histamin, které v jsou v neposlední řadě spolu zodpovědné za vznik alergické reakce. Do jaké míry bylo hyposenzibilizace úspěšné, je stanoveno lékařem po ukončení léčby pomocí kožních testů. K tomu musí pacient dát své svolení. Protože neproběhne-li léčba úspěšně může dojít k opět k anafylaktické reakci. Přesto však proběhne tento způsob léčby u většiny pacientů úspěšně. Tyto úspěchy stojí dokonce za pozornost. Jak ukazuje jistá anglická studie u 95% pacientů trpících alergií na jed hmyzu, kteří podstoupili hyposenzibilizace se už následně nevyvinula žádná anafylaktická reakce na jed hmyzu. Překvapující bylo pouze to, že to samé se projevilo u 40% pacientů ze srovnatelné skupiny případů, kteří obdrželi jako lék pouze placebo.

U dětí se užití hyposenzibilizace velmi zvažuje a po právu, neboť u nich často alergie na jed hmyzu zmizí sama od sebe. Každý kdo se rozhodne pro hyposenzibilizaci si ji měl nechat provést pouze zkušeným lékařem, nejlépe alergologem. Tento druh léčby se může protáhnout až na několik let. Je tu však i možnost rychlé hyposenzibilizace, ta se započne v nemocnici a dále je ambulantně provedena alergologem.

Použijte svou sadu první pomoci, ale pouze v případě, že kdy skutečně dojde k alergické reakci. Protože ne všechno musí být nutně tento případ.

Důležité upozornění

Sada první pomoci: Každý, u koho došlo k silné reakci na bodnutí hmyzu a nepodstoupil hyposensibilizaci, by měl u sebe mít od časného jara, kdy začínají létat včely, sadu první pomoci.

Prevence

Vedle sady první pomoci, která by se vám měla stát stálým průvodcem, je dobré dbát některých pravidel:

  • Nenoste žádné pestré oblečení (včely přitahuje žlutá barva)
  • Hmyz agresivně reaguje na silné pachy. Proto se vyvarujte užívání intenzivně vonících parfémů, kosmetiky a mýdel.
  • Hmyz také agresivně reaguje na pach alkoholu.
  • Nechoďte bosí ve volné přírodě. Na zahradě udržujte trávník krátký.
  • Ve volné přírodě nejezte žádné sladkosti ani nepijte žádné sladké nápoje, např. coca-colu.
  • Láhve s nápoji vždy uzavírejte. I v případě, že nejste alergici, může u vás bodnutí hmyzu v oblasti úst nebo krku vyvolat reakci ohrožující váš život.
  • Zůstaňte v klidu v případě, že jste obletování včelami nebo vosami, nemáchejte kolem sebe rukama - dráždí je to.
  • Chraňte okna svého bytu sítěmi proti hmyzu.

Časté dotazy

Který hmyz vyvolává alergickou reakci?

Jako původci vzniku alergické reakce přichází v úvahu více druhů hmyzu. Ty nejvýznamnější jsou: včely, vosy, sršně, čmeláci a mravenci. Jed čmeláků je velmi podobný jedu, který mají včely medonosné, a proto může dojít ke křížovým reakcím, stejně jako u jedu vos a včel. Ovšem bodnutí čmelákem se vyskytne jen velmi zřídka. Mravenci ve střední Evropě nemohou být nebezpeční, neboť mají žihadlo zakrnělé. Ale jejich příbuzní, kteří žihadlo mají, žijí v USA, ve střední Americe a Austrálii.

Kdy vzniká podezření, že se jedná o alergii na jed hmyzu?

Vždy když dojde po bodnutí hmyzem k silné kožní reakci projevující se zarudnutím, otokem, velkými pupínky nebo všeobecnými projevy alergické reakce - např. bolestmi hlavy, závratí, poruchami dýchání. Po bodnutí včelou se u mě projevila alergická reakce.

Musím počítat s tím, že při příštím bodnutí včely se tato reakce ještě zesílí?

Může to tak být, ale nemusí. Podle některých zkušeností se u 40% pacientů, u kterých se jednou projevila alergická reakce na jed hmyzu, se při dalším bodnutí už žádná alergická reakce nevyvine. Pokud si však chcete být naprosto jistá, požádejte svého lékaře o provedení hyposensibilizace. Po této léčbě budete totiž na 95% chráněn/a před alergickou reakcí při dalším bodnutí hmyzu. 

Co mohu sama na svou ochranu udělat?

Každý, koho bodl hmyz do úst, by měl co nejrychleji vyhledat lékaře. Žihadlo musí být vyjmuto tak rychle, jak je to jen možné. Lidská kůže je natolik elastická, že se sevře a háček žihadla spolu s jedovým váčkem zůstane v kůži. Jedový váček vypouští dále jed do rány i v případě, že včela už uhynula. Předcházejte otokům. K tomu slouží kostky ledu, krájená cibule, octové obklady nebo obklady z osolené vody a octa.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události