Achalazie

Achalazie („spazmus kardie“ - křečový stah jícnu v místě jeho vústění do žaludku, „megaezofagus“, „idiopatická dilatace jícnu - rozříření jícnu neznámého původu) je porucha jícnu vzniklá na nervovém podkladě, jejíž příčina obvykle není známa, ale existují dvě teorie o jejím vzniku:

  1. degenerativní onemocnění nervových buněk, 
  2. infekce nervových buněk virem nebo jinými infekčnímu agens.

Achalazie postihuje častěji muže než ženy a může se vyvinout v každém věku, nejčastěji mezi 30 a 60 lety. Podkladem onemocnění je špatná funkce nervové pleteně jícnu s následnou degenerací jícnové svaloviny. Projevuje se chyběním rytmického stahování (peristaltiky) celého jícnu a poruchou uvolňování svalu v dolní části jícnu (tzv.dolního jícnového svěrače).

Kapitoly

Příznaky, průběh onemocnění

Hlavním příznakem jsou polykací potíže (dysfagie) při polykání jak pevné stravy, tak i tekutin. Dalšími příznaky jsou bolesti na hrudi za hrudní kostí, zejména po jídle, vracení obsahu jícnu do úst (regurgitace) a noční kašel. Nástup obtíží je pomalý a jejich zhoršování je postupné po mnoho měsíců nebo let. Zvyšování napětí dolního jícnového svěrače vyvolává uzávěr jícnu a následně rozšíření jícnu. Noční regurgitace nestrávené potravy může způsobit vdechnutí obsahu do plic s následným plicním zánětem. Bolesti na hrudi jsou méně časté a mohou se objevit při polykání nebo spontánně. Úbytek hmotnosti obvykle není velký; pokud je výraznější, pak zejména u starších nemocných, kde se polykací obtíže vyvinuly rychle a je třeba myslet na uzávěr jícnu na podkladě nádoru.

Vyšetření

Rentgenovým vyšetřením zjistíme nepřítomnost rytmických stahů (peristaltiky) při polykání. Jícen je rozšířen, často dosahuje obrovských rozměrů; v dolní části v místě dolního jícnového svěrače je však jícen trychtýřovitě zúžen. Měření tlaku v jícnu (manometrie) ukáže chybění peristaltiky jícnu, zvýšené napětí dolního jícnového svěrače a neúplné uvolnění svěrače při polykání. Vyšetření průsvitu jícnu pomocí optického přístroje (endoskopie) prokáže rozšíření průsvitu, aniž by bylo viditelné onemocnění, které by ho způsobilo. Endoskopický přístroj obvykle pronikne do žaludku bez obtíží. Achalazii je třeba odlišit od zhoubného nádoru dolní části jícnu a od zúžení jícnu na podkladě tzv. peptického vředu (vzniklého „natrávením“ výstelky jícnu agresivním kyselým žaludečním obsahem).

Komplikace

U achalazie je pozorován zvýšený výskyt zhoubného nádoru (karcinomu) jícnu (asi u 5 % pacientů). Nemocní s achalazií by měly být pravidelně vyšetřováni. Poměrně časté jsou plicní záněty vyvolané vdechnutím (aspirací) obsahu jícnu do dýchacích cest, resp. plic.  Možnou komplikací nemoci je proděravění stěny jícnu při léčbě tzv. dilatací (viz. níže).

Léčba

Hlavním cílem léčby je snížení napětí dolního jícnového svěrače, a tím i neprůchodnosti jícnu v této oblasti. V počátečním stadiích nemoci lze zkusit medikamentózní léčbu, např. tzv. blokátory vápníkových kanálů (nifedipin) nebo nitráty (nitroglycerin). U většiny nemocných je pokračováno v léčbě tzv. pneumatickou dilatací. Jde o roztažení průsvitu jícnu rychlým nafouknutím balonku, zavedeného endoskopicky, umístěného v oblasti přechodu jícnu v žaludek (esofagogastrické spojení). Výkon je provázen bolestí a předpokládá se natržení části svaloviny dolního jícnového svěrače. Obvykle je nutné zákrok několikrát (3 až 4krát) opakovat.

Po výkonu pociťuje většina pacientů zlepšení polykacích obtíží, dlouhodobé výsledky léčby jsou však uspokojivé jen asi u 50 % nemocných. Závažnou komplikací výkonu může být proděravění stěny jícnu; stav vyžaduje neodkladnou operaci. Alternativou léčby, vhodnou u všech nemocných s pokročilou chorobou nebo po neúspěšné pneumatické dilataci, je operace. Chirurgický výkon spočívá v přetětí svalových vláken dolního jícnového svěrače (tzv. myotomie). Operace je dnes prováděna obvykle miniinvazivním přístupem, z hrudní nebo břišní dutiny (torakoskopicky, laparoskopicky). Myotomie je úspěšná asi u 85 % nemocných. U 15 % operovaných pacientů se po chirurgickém výkonu objeví refluxní choroba jícnu (viz. článek).

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události