Abscesy sleziny

Jako absces sleziny se označuje ohraničené nahromadění hnisu ve slezině obvykle způsobené bakteriální infekcí.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Naprostá většina abscesů sleziny vznikne z neléčené infekce kdekoliv v těle. Abscesy jsou často malých rozměrů, mnohočetné a zpravidla bez větších manifestních klinických projevů. Bývají často náhodně nacházeny překvapivě jako vedlejší nález při pitvě zemřelých. Abscesy sleziny, které se projevují naprosto jasnými manifestními klinickými příznaky, jsou obvykle solitární ( tedy jediný, osamocený ) a dojde k nim z následujících příčin:

  1. při bakteriémii – tedy při průniku bakterií z ložiska infekční nákazy do celého krevního oběhu pacienta ( například při onemocnění endokarditidou, jak se označuje zánět vnitřního povrchu srdce neboli endokardu nebo při onemocnění salmonelózou, což je označení pro akutní průjmová bakteriální onemocnění způsobovaná netyfoidními bakteriemi rodu Salmonella ), jejíž původ je na jiném místě a vede k infikování zdravé sleziny
  2. při infekci, vzniklé pravděpodobně hematogenní cestou ( tj. rozsevem infekce krevním oběhem ), při tupém nebo penetrujícím poranění sleziny, nebo superinfekcí hematomu ( tedy krevního výronu neboli lidově modřiny ), při drobných infarktech ( například v průběhu různých krevních onemocnění, jako jsou hemoglobinopatie – tedy choroby charakteristické porušeným krevním barvivem, tedy hemoglobinem, infarkty jsou nejčastější zvláště při onemocnění srpkovitou anémií – tj. zvláštní formou chudokrevnosti ) nebo při jiných nemocech ( například při onemocnění malárií, což je nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě, nebo při hydatidóze, což je jiný typ parazitárního onemocnění ) 
  3. šířením infekce z okolí, například při subfrenickém abscesu ( tj. při podbráničním nitrobřišním abscesu ). Nejběžnějšími vyvolavateli jsou následující bakteriální kmeny: stafylokoky, streptokoky, anaerobní a aerobní gram – negativní tyčky ( jedná se o bakterie tvaru tyček, které mohou existovat bez přístupu vzduchu nebo v prostředí s přístupem vzduchu a které se nenabarví při barvení dle Grama, což je nejběžnější barvení používané v mikrobiologii ) včetně salmonel. Candida, což je představitel kvasinkové infekce, bývá příčinou abscesů zpravidla pouze u nemocných se sníženou imunitou ( tj. u jedinců se sníženou obranyschopností organizmu z nejrůznějších příčin )

Chorobopis

Charakteristickými hlavními manifestními klinickými příznaky onemocnění pacienta abscesem sleziny jsou pozvolný vzestup horečky a vznik bolestí na levé straně těla, které jsou často pleuritického charakteru ( tedy charakteru bolestí, jaké vyvolává zánět pohrudnice ), vznik bolestí v boku nebo na dolní části hrudníku. Tyto bolesti mohou často u postiženého jedince vyzařovat do levého ramene. Levý horní kvadrant ( tedy levá horní část břicha )je při vyšetření pohmatem často citlivý a typickým nálezem je splenomegalie ( tedy výrazně zvětšení objemu sleziny ). Jenom v některých případech je možno při poslechu zachytit třecí šelest v oblasti sleziny. 

Rozpoznání / vyšetření

Stanovení správné diagnózy postižení pacienta onemocněním abscesem sleziny je založeno na pečlivém fyzikálním vyšetření nemocného lékaře, při kterém můžeme odhalit výše uvedené charakteristické manifestní klinické příznaky. Ke stanovení správné diagnózy mohou pomoci laboratorní výsledky, jako je například leukocytóza ( tedy zvýšený počet bílých krvinek ), která bývá obvyklým nálezem, nebo pozitivní výsledek hemokultury ( tedy v odebraném vzorku krve pacienta pozitivní průkaz rozšíření bakterií do krevního oběhu nemocného ), což je ovšem pouze občasný nález. Důležité ke stanovení diagnózy je především provedení různých vyšetření pomocí zobrazovacích metod. Tak rentgenová vyšetření mohou prokázat rezistenci v levém horním kvadrantu ( tedy přítomnost určitého ložiska v levé horní části dutiny břišní ), dále mohou prokázat přítomnosti extraintestinálního plynu v abscesové dutině ( tedy přítomnost plynu mimo lumina střeva ), který je tam vytvářený činností plynotvorných bakterií.

A konečně mohou rentgenová vyšetření odhalit změnu polohy některých nitrobřišních orgánů a struktur, jako jsou odtlačení ledviny, tračníku ( tj. části tlustého střeva ) nebo žaludku, zvýšení levé poloviny bránice a pohrudniční výpotek vlevo ( tedy nahromaděni tekutiny v dutině pohrudniční vlevo ). Vyšetření pacienta trpícího abscesem sleziny ultrasonograficky ( ultrazvuk ) odhalí defekt ve slezině o rozměrech větších než 2 až 3 centimetry. Nejvýtěžnějším vyšetřením , které naprosto přesně odhalí správnou diagnózu abscesu sleziny, je vyšetření rentgenovou počítačovou tomografií ( tj. tzv. CT vyšetření ).

Léčba

Při neléčených abscesech sleziny mohou vzniknout komplikace, jako je krvácení do abscesové dutiny, ruptura ( tedy prasknutí ) abscesu do peritoneální dutiny ( tedy do volné dutiny břišní ) nebo do střeva, bronchu ( tj průdušky ) nebo do pleurálního prostoru ( tj. do pohrudniční dutiny ). Naproti tomu při odpovídající léčbě je však absces ve slezině jenom v ojedinělých případech zdrojem bakteriémie vedoucí až k endokarditidě. Léčba zahrnuje celkové podávání antibiotik a odstranění hnisu. Hnis je možno odstranit perkutánní punkcí ( tj. napíchnutím abscesové dutiny ve slezině injekční jehlou přes neporušenou kůži ) a následným zavedením drenáže, nebo chirurgicky tzv. splenotomií nebo splenektomií ( tedy operačně po otevření dutiny břišní rozříznutím břišní stěny následným otevřením ložiska ve slezině nebo odstraněním celé sleziny i s abscesem ).

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události