Abscesy hlavy a krku

Ludwigova angína (infekce ústní spodiny)

Ludwigova angína je rychle se šířící neohraničený oboustranný zánět ústní spodiny infekčního původu, vyskytující se v tzv. submandibulárních a sublingválních prostorech. Submandibulární prostor je prostor brady mezi svaly ústní spodiny a kůží, sublinguální prostor je prostor mezi svaly ústní spodiny a sliznicí nad nimi. Ačkoli Ludwigova angína není pravým abscesem, podobá se mu svými příznaky a je také podobně léčena. Jedná se o velmi závažné onemocnění, naštěstí dnes již není časté. Pokud není včas a správně léčeno, může být smrtelné. Ludwigova angína obvykle vznikne z infekce zubu nebo jeho závěsného aparátu, zvláště 2. a 3. stoličky dole. Může k ní dojít při špatné zubní hygieně, vytržení zubu nebo poranění (např. zlomenině dolní čelisti, tržné ráně na spodině ústní dutiny…).

Hlavními příznaky jsou bolest v oblasti postiženého zubu, velké bolestivé zduření v podčelistní krajině, křeče žvýkacích svalů znemožňující otevření úst (tzv. trismus), poruchy hlasu, poruchy polykání, dušnost a chrčení při zúžení dýchacích cest a otoku hrtanu. Obvyklá je horečka, třesavka a zrychlený puls. Komplikací může být dušení, zápal plic po vdechnutí cizorodého obsahu do plic a vyplavení bakterií do krevního oběhu s následnou tvorbou hnisavých ložisek kdekoli v těle. Léčba zahrnuje zajištění průchodnosti dýchacích cest, v krajním případě i akutně provedenou tracheostomií (vyústění průdušnice na krku na kůži). Protože jsou častými vyvolavateli bakterie žijící za nepřístupu vzduchu, podáváme antibiotikum penicilin ve vysokých dávkách. V případě alergie na penicilin je vhodný klindamycin. Pokud došlo k nahromadění tekutiny, tlaku slin v infikovaných tkáních, provádíme odlehčující nářezy (incize).

Kapitoly

Faryngomaxilární (parafaryngeální, laterofaryngeální) abscesy

Jedná se o abscesy v tzv.faryngomaxilárním prostoru (tj. prostoru zevně od hltanu od kosti klínové na lební spodině k jazylce). Přední část tohoto prostoru přiléhá k místu, kde je krční mandle, zadní oddíl obsahuje rozšíření tepny krkavice a hlavové nervy vycházející z otvorů na lební spodině.

Faryngomaxilární abscesy obvykle vzniknou z infekcí v hltanu a nosohltanu, nosních a krčních mandlí. Méně běžnými příčinami jsou zubní infekce, zánět příušní žlázy a zánět bradavkového výběžku spánkové kosti. Obvykle bývá horečka, bolesti v krku a nevolnost. Infekce omezené na přední prostor jsou provázeny křečí žvýkacích svalů znemožňující otevření úst (tzv. trismem), tuhým otokem podél úhlu čelisti, vyklenutím krční mandle a stěny hltanu směrem dovnitř. Při infekci v zadním oddílu se vyvine otok zadní stěny hltanu a oblasti kolem příušní žlázy, postižena bývá hrdelní (jugulární) žíla, což vede k třesavce, vysoké horečce a vyplavení bakterií do krevního oběhu, může dojít i k postižení tepny krkavice s následným masivním krvácením. Rozšíření infekce směrem dolů vede k otoku krku s vymizením prostoru pod úhlem mandibuly.

Léčbou je chirurgicky zavedená drenáž a vysoké dávky penicilinu nebo klindamycinu, které působí na Streptococcus pyogenes a anaerobní (tj. za nepřístupu vzduchu žijící) bakterie vyskytující se v dutině ústní a obvykle vyvolávající infekci.

Hnisavá parotitida (hnisavý zánět příušní žlázy)

Hnisavá parotitida je infekce vycházející z ústní dutiny, obvykle vyvolaná bakterií Staphylococcus aureus. Obvykle postihuje starší nebo chronicky nemocné pacienty se suchou ústní dutinou při sníženém příjmu potravin, resp.tekutin ústy, při užívání léků omezujících tvorbu slin, jako jsou např. antihistaminika nebo fenothiaziny, nebo po celkové anestezii.

Onemocnění začíná náhle horečkou, zimnicí, jednostrannou bolestí a otokem. Žláza je tuhá a citlivá, kůže nad ní je oteklá a zarudlá. Hnis vytlačený přímo z vývodu žlázy při jejím stlačení obsahuje původce nákazy.

Infekce se léčí oxacilinem nebo vankomycinem. Je-li příčinou jiný mikroorganismus, zvolíme antibiotika podle kultivačního vyšetření. Důležité je zlepšení zavodnění organismu a hygieny ústní dutiny, podání látek podporujících vylučování slin masáž žlázy. Chirurgické řešení přichází v úvahu jen zřídka, nezlepší-li se pacient po několika dnech farmakologické léčby.

 

Více zde: Hnisavá parotitida

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události