|
Akutní a chronická lymfocytární myokarditida dětí spojená s infekcí parvovirem B19Lidský parvovirus B 19 je běžný lidský patogen a člověk se s infekcí nejčastěji setkává již v dětství. Nákaza probíhá inaparentně nebo jako lehká repirační infekce, někdy s exantémem, jako erythema infectiosum. U dospělých může být infekce provázena artralgiemi (symetrickými artropatiemi), vyvolanými imunopatologickými mechanizmy. Virus se replikuje v rychle se dělících buňkách a má na ně lytický účinek.
|
Akutní koronární syndromy: konzervativní vs. invazivní léčbaPerkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA) se v uplynulých dvaceti letech osvědčila jako účinná metoda léčby akutních koronárních syndromů (AKS) bez zvýšeného úseku ST (nestabilní angina pectoris, non-Qi Q-infarkt myokardu), jejichž společným patogenetickým základem je ruptura nestabilního aterosklerotického plátu, tvorba trombu a okluze koronární arterie.
|
Alergická rinitida: hodnocení diagnostických kritériíPrevalence alergických onemocnění v zemích se západním stylem života viditelně stoupá. Rinitida je sice nejčastější alergické onemocnění, ale údaje o jejím výskytu v populaci nejsou příliš spolehlivé, protože v mnoha případech diagnóza končí stanovením „rinitidy se suspektní alergickou etiologií“.
|
Angiografie…Reuters Health, 23.1.01 – Na 13. mezinárodním sympóziu o endovaskulární terapii, konaném během tohoto týdne v Miami Beach v USA, zazněl názor, podle kterého je optimálním předoperačním vyšetřením u pacientů s vážnou stenózou karotid kombinace duplexní sonografie (DUS) a angiografie pomocí magnetické rezonance (MRA).
|
|
Bezpečná prevence okluze stentu: aspirin a klopidogrelBěžným doplňkem perkutánní transluminální koronární angioplastiky (PTCA) se stalo založení stentu. Zatím jsou ale k dispozici jen kovové stenty, jejichž inherentním rizikem je vznik akutní nebo subakutní trombózy, ke které dochází již v prvním měsíci po zákroku, a která může mít vážné klinické důsledky, včetně infarktu myokardu, úmrtí nebo nutnosti urgentního provedení kardiochirurgického zákroku a vytvoření bypassu (CABG, coronary artery bypass graft).
|
Blokátory adrenergních receptorů beta a srdeční selháníV poslední době vznikly nové poznatky z klinických studií, které rozšiřují spektrum indikací beta blokátorů. Hlavními obecně uznávanými indikacemi jsou jednotlivé formy ischemické choroby srdeční, jako jsou stabilizovaná a nestabilní angina pectoris, němá ischémie myokardu, akutní infarkt myokardu a sekundární profylaxe po infarktu myokardu. Nověji jsou podklady pro užití beta blokátorů u pacientů s kongestivním selháním srdce ze systolické dysfunkce levé komory. Zprávy o příznivém působení beta blokátorů na ventrikulární funkci a na klinický stav pacientů se postupně získávaly posledních dvacet let. Byly posléze potvrzeny zvláště třemi velkými studiemi, které byly nazvány CIBIS II (The second Cardiac Insufficiency Bisoprolol Study), RESOLVD ( The Research in Left Ventricular Dysfunktion Study) a MERITHF (The Metoprolol CR/XL Randomised Intervention Trial in Heart Failure).
|
Bolesti hlavy jako projev anginy pectorisLékaři z kardiologického ústavu v Římě uveřejnili neobvyklou kazuistiku: V březnu 1997 byl na neurologickou kliniku přijat 68letý pacient, který si stěžoval na občasné krátce trvající bolesti v týlu. Bolesti se začaly objevovat před třemi roky, ale v posledním týdnu se jejich frekvence zvýšila. Rutinní laboratorní vyšetření, rtg hrudníku, EKG, CT i MRI vyšetření hlavy byly normální. Z kardiovaskulárních rizikových faktorů byly zjištěny dva – kouření a hypercholesterolémie.
|
Chronické srdeční selhání: rýsuje se koncepce léčby šité na míruVelké, dobře kontrolované klinické studie prokázaly, že inhibitory ACE podstatně zvyšují účinnost léčby chronického srdečního selhání (CHSS) a asymptomatické dysfunkce levé komory, snižují nemocnost i úmrtnost. Ale v běžné klinické praxi jen malá část pacientů dostává skutečně účinné dávky ACEI. Lékaři často předepisují ACEI v nízkých dávkách, jejichž účinnost je nejistá, protože se obávají nejčastějších vedlejších účinků léčby – hypotenze a kašle.
|
Cvičení zlepšuje prognózu kardiaků – ale proč?Představu, že fyzická aktivita zlepšuje kardiovaskulární zdraví, podporují výsledky epidemiologických studií. U mužů i žen je fyzická aktivita spojena s nižší incidencí KVCH, a tento vztah trvá, i když se vezmou v úvahu ostatní rizikové faktory. Mortalita pacientů s diagnostikovanou KVCH, kteří cvičí, je nižší než těch, kteří necvičí. Tyto a další podobné poznatky jsou důvodem pro zařazení cvičení do všech programů primární i sekundární prevence KVCH.
|
Česnek: dvě studieV září a říjnu minulého roku byly uveřejněny výsledky dvou studií, zabývajících se prospěšností konzumace česneku. První, uveřejněná v zářijovém čísle Annals of Internal Medicine, se zabývala vlivem česneku na snížení hladiny cholesterolu v krvi. Druhá, otištěná v říjnovém American Journal of Clinical Nutrition, zkoumala problém vlivu česneku na incidenci karcinomu žaludku a střeva.
|
Čím zahajovat léčbu hypertenze: metaanalýza klinických studiíJeště počátkem 90. let byly prověřené klinické zkušenosti prakticky pouze s farmakoterapií hypertenze diuretiky a ß-blokátory. Celkové zhodnocení provedených klinických studií ukazovalo, že při léčbě těmito přípravky je dosahováno snížení systolického TK o 10-12 mm Hg a diastolického o 5-6 mm Hg, což se již po prvních několika letech léčby projevuje snížením rizika mozkových cévních příhod o 38% a rizika vzniku ICHS o 16%.
|
Deprese, léčba deprese a infarkt myokarduSkutečnost, že deprese zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob včetně infarktu myokardu a celkovou mortalitu, je považována za dostatečně prokázanou, i když mechanizmus takové souvislosti není znám. Otevřená je i otázka, do jaké míry se na těchto rizicích mohou podílet farmaka, užívaná k léčbě deprese: o tricyklických antidepresivech (TCA) je známo, že mohou způsobovat poruchy elektrické vodivosti myokardu a arytmie a mohou být kardiotoxická. Krátkodobé studie (90% trvala méně než 8 týdnů) naznačily, že přípravky z jiných skupin antidepresiv podobné negativní vlastnosti nemají. Ale předběžná metaanalýza, která porovnávala údaje o rizikovosti TCA a SSRI, žádné statisticky signifikantní rozdíly nezjistila.
|
Diskuse o protrombotickém efektu homocysteinu pokračujeV čísle I/VII Medicíny jsme letos v lednu přinesli zprávu a komentář podle The Lancet (354:2072, Dec. 1999), v nichž je věnována pozornost novějšímu pohledu na význam souvislostí mezi nálezem zvýšených hladin homocysteinu v plazmě a cévními nemocemi, při nichž došlo k poškození cévní stěny. Dudman z University of South Wales předkládá hypotézu, že homocystein není příčinou cévních lezí, ale jejich následkem. Vychází se zejména z poznatků, že se homocystein opravdu z poškozené tkáně cév uvolňuje a jeho význam tudíž nemusí být primární ani kauzální pro vznik aterosklerózy nebo trombózy.
|
Dlouhodobá prognóza pacientů s cukrovkou a infarktem myokarduMorbidita i mortalita způsobená ischemickou srdeční chorobou je u diabetiků vyšší, než v obecné populaci. Jednoznačně to ukázala již Framinghamská studie, a mnoho dalších to potvrdilo. Přesto zatím není dost přesných údajů o faktorech, které se na tom podílejí.
|
Esenciální hypertenze a rizikové faktory KVCHEpidemiologické studie opakovaně ukázaly, že i u pacientů s esenciální hypertenzí bývají přítomné některé kardiovaskulární rizikové faktory (kouření, dyslipidémie, diabetes, věk, sex, rodinná anamnéza KVCH). Současná přítomnost některých rizikových faktorů je přitom považována za charakteristickou – např. obezita + nízký HDL cholesterol + hypertriglyceridémie – a související se zvýšeným rizikem koronární morbidity a mortality úspěšně léčených hypertoniků.
|
Heparin v léčbě akutního koronárního syndromuKrátkodobé podávání nefrakcionovaného heparinu nebo nízkomolekulárního heparinu (low-molecular-weight heparin, LMWH) je často součástí léčby akutního koronárního syndromu bez zvýšení ST úseku – nestabilní anginy pectoris a non-Q infarktu nyokardu. Ale ačkoli je dosti obecně uznáváno, že aplikace heparinu je účelná, výsledky kontrolovaných klinických studií nejsou jednoznačné.
|
Hluboká žilní trombóza po kyčelních zlomenináchPacienti s kyčelní frakturou jsou ohroženi hlubokou venózní trombózou (HVT) v důsledku omezené pohyblivosti, stištěním žil úlomky kostí, hematomem a následkem chirurgického výkonu. Incidence HVT se udává u pacientů s kyčelní frakturou nebo s kompletní náhradou kyčelního kloubu mezi 40 % až 60 %. Již od osmdesátých let se traduje v literatuře mimořádně nízká pooperační incidence HVT u Číňanů v Hong Kongu. Tato zvláštnost se znovu stala předmětem studie, a to v souvislosti s tím, jak se u daného vzorku populace projevuje profylaxe nízkomolekulárním heparinem.
|
Homocystein: prokázat význam snížení plazmatické hladiny je obtížnéStudie potvrzující souvislost mezi vysokými hladinami homocysteinu v plazmě (měřeno dnešními metodami, koncentrace 100-450 umol/L) a předčasným vznikem aterotrombotických projevů u dětí a mladých jedinců, jsou prováděny od poloviny osmdesátých let. Některé sledovaly i význam léčby, snižující hladinu homocysteinu (suplementace vitaminem B6, dieta se sníženým obsahem L-methioninu aj.), na snížení rizika. Některé výsledky takové preventivní účinky naznačovaly, ale spolehlivý důkaz získán nebyl.
|
Hypertenze na prahu 21. StoletíPřed čtyřiceti léty zaplňovali pacienti s hypertenzí a jejími komplikacemi převážnou část nemocničních lůžek. Framinghamská studie tehdy jako první zjistila, že hypertenze je (vedle hyperlipidémií a kuřáctví) jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční a je příčinou většiny srdečních selhání u mužů i žen. Druhou nejčastější příčinou byla kombinace hypertenze s ICHS, častá byla i kombinace hypertenze s revmatickým onemocněním srdce. S hypertenzí souvisela i vysoká prevalence mozkových cévních příhod. Častou komplikací hypertenzní choroby v té době byla maligní hypertenze, hypertenzní encefalopatie, prasklé aneurysma aorty a další náhlé příhody. Na vzestupu byla ESRD (end-stage renal disease), která je dnes nejčastější komplikací u diabetiků.
|
|
Infarkt myokardu: dva neobvyklé případyDvě neobvyklé příčiny infarktu myokardu (IM) popsali lékaři z amerického Denveru (dr, Javier Waksman) a JenAi Hospital v TaLi (dr.M.Chich-Kuang Chang). V prvním případě jde o IM následkem užívání amfetaminu, ve druhém, který se udál na pro nás exotickém Tajwanu, šlo o IM po provedené gastroskopii.
|
Ischemická choroba srdeční u diabetikůDiabetes 2. typu zvyšuje riziko vzniku ICHS 2x až 4x, přičemž ve většině studií je výskyt ICHS zvýšen hlavně u žen-diabetiček. Zpravidla se to interpretuje tak, že diabetes u žen ruší význam hormonální ochrany před ICHS.
|
Jak vybrat nejvhodnější lék při hypertenziKlinické studie již v sedmdesátých a osmdesátých letech prokázaly, že snížení krevního tlaku pomocí diuretik nebo beta-blokátorů u hypertoniků snižuje riziko iktu asi o 38%, ICHS o 16% a srdečního selhání o 40%. Nověji byly podobné výsledky zjištěny u pacientů léčených ACE inhibitory. K snížení rizika vzniku mozkové mrtvice vedla i léčba hypertenze blokátorem kalciových kanálů.
|
Kardiologie: úspěchy i selháníZačátkem září t.r. byla v časopisu The Lancet uveřejněna zpráva o úspěšné implantaci miniaturního přístroje Jarvik 2000 Heart, určeného k dlouhodobé podpoře funkce selhávajícího srdce.
|
Klasifikace blokátorů kalciového kanáluObecná shoda je v názoru, že zavedení blokátorů vápníkového kanálu (BVK) znamená jednu z nejvýznamnějších inovací léčby kardiovaskulárních chorob v tomto století. Své uplatnění našly zejména v léčbě hypertenze, anginy pectoris, akutního koronárního syndromu, při spazmech mozkových cév atd. Do této skupiny dnes již patří řada látek, které se navzájem podstatně liší svou chemickou povahou i některými klinicky významnými vlastnostmi. To značně ztěžuje pozici lékaře při rozhodování o nasazení BVK a o výběru nejvhodnějšího přípravku.
|
Koronární ateroskleróza – od prevence k intervenciSeminář věnovaný kardiologické problematice, který obsáhl tematicky dosti široké spektrum, byl navíc doplněn i několika přímými přenosy z katetrizační laboratoře, o nichž mohli účastníci na místě diskutovat. Kromě zmíněných přenosů (diagnostické a léčebné výkony) a zprávy o výsledcích kardiochirurgických operací jednoho z největších kardiocenter v ČR, se většina příspěvků zaměřila na zhodnocení současných možností farmakoterapie v léčbě akutních koronárních syndromů.
|
Léčba hypertenze a dyslipidémií u diabetikůKardiovaskulární choroby postihují diabetiky 2x až 4x častěji, než obecnou populaci, a jsou příčinou asi 50% všech úmrtí souvisejících s diabetem. 52% úmrtí dialyzovaných diabetiků ve věku 45-65 let je způsobeno zástavou srdce, infarktem myokardu, ischemickou chorobou srdeční, arytmiemi nebo edémem plic.
|
Losartan vs. kaptopril při selhání levé srdeční komoryInhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) jsou obecně hodnoceny jako zásadní přínos v terapii srdeční nedostatečnosti a arteriální hypertenze. Jsou lékem první volby (zpravidla podávaným současně s diuretiky a digoxinem) v terapii nemocných se selháním levé srdeční komory: zlepšují přežívání, snižují potřebu hospitalizace pro srdeční selhání a jsou účinnou prevencí infarktu myokardu u pacientů se srdečním selháním a/nebo systolickou dysfunkci levé komory. Jedním z důvodů, proč jsou ACEI předepisovány jen části pacientů s uvedenými indikacemi, je obava z nežádoucích účinků.
|
Moderní léčba pacientů s ICHS: agresivní snižování lipidůOd svého prvního použití v r. 1957 se angiografie koronárních arterií stala základem diagnostiky i léčby ICHS. Vyvolalo to mylnou představu, že ateroskleróza koronárních arterií je ložiskový proces. V důsledku toho se hlavní léčebné přístupy, bypas (CABG) a perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA), soustřeďují na jednotlivé velké aterosklerotické pláty (uzavírající více než 50% průsvitu cévy). Ale poznatky patologů jasně ukazují, že těžká ateroskleróza je difúzní proces, postihující celé koronární krevní řečiště. Tento závěr potvrzují i výsledky vyšetřování ultrazvukem. Ovšem, protože difúzní postižení nelze řešit metodou CABG nebo PTCA, tyto mechanické zásahy mají jen omezený význam pro další vývoj ICHS, resp. pro prevenci rekurentních srdečních cévních příhod.
|
|
Náhlá srdeční smrt při zdánlivě normálním srdciU lidí ve věku nad 45 let souvisí 80% až 90% případů náhlé srdeční smrti (NSS) s ischemickou chorobou srdeční. U mladších jedinců je sice podíl ICHS poněkud nižší, ale i u nich se uplatňuje nejčastěji – v 58% až 70%. Ale v 5% až 10% případů je NSS prvním příznakem onemocnění srdce. O příčinách vzniku NSS u takových zdánlivě zdravých osob se ví poměrně málo.
|
Nediagnostikované akutní koronární příhodyVe Spojených Státech je každoročně dopraveno na oddělení urgentní medicíny nemocnic 1,7 milionu osob s akutními příznaky koronární ischémie. U 2-8% z nich není akutní příhoda správně diagnostikována, a pacienti jsou propuštěni. To má své negativní důsledky nejen pro pacienty, ale i pro lékaře: odhaduje se, že asi 20% peněz, zaplacených v důsledku soudních sporů, které nemocnice v USA prohrají, se týká případů špatně diagnostikovaných a špatně léčených akutních koronárních syndromů. Lékaři se proto obávají postihu a často přijímají k nemocničnímu léčení i pacienty, u kterých se posléze akutní koronární syndrom neprokáže: diagnóza infarktu myokardu nebo nestabilní anginy pectoris není potvrzena asi u 70% pacientů, poslaných do nemocnice s podezřením na tyto stavy. Takové potenciáoně zbytečné hospitalizace v USA stojí ročně asi 5 miliard dolarů.
|
Nedostatečné využívání antikoagulancií při fibrilaci síníVelké znáhodněné studie přinesly doklady o tom, že antikoagulancia a protidestičkové léky snižují riziko cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní, a to asi o dvě třetiny. Přitom roční riziko mrtvice je u pacientů s fibrilací síní asi 5 % a činí pětinásobek ve srovnání s rizikem u osob se sinusovým rytmem. Zvláště vysoké riziko postihuje pacienty, kteří již dříve měli přechodný ischemický atak a nedávnou malou ischemickou mrtvici. U nich snižují antikoagulancia roční riziko mrtvice ze 12 % na 4 %. S výjimkou osob s kontraindikací je tudíž podávání účinných antikoagulancií a protidestičkových léků prokazatelně prospěšné, avšak dosud z různých příčin nedostatečně využívané.
|
Nejčastější chyby při diagnostice a léčbě systolické hypertenzePro vznik kardiovaskulárních komplikací je systolická hypertenze významnější než diastolická. Přesto je ale při léčbě častěji dosahováno uspokojivého snížení diastolického, než systolického tlaku. Jedním z důvodů je, že diagnostika i léčba připravuje lékařům řadu „pastí“. Jejich přehled nedávno přinesl známý americký časopis Southern Medical Journal.
|
Nestabilní angina pectoris: soudobý pohledO nestabilní angině pectoris píšeme často. Ale závažnost tohoto stavu je vysoká, rozvoj poznatků o patogenezi je rychlý, do klinické praxe se dostávají zcela nové léky a léčebné techniky (viz např. význam stentů pro úspěšnost revaskularizací) a názory na indikaci a účinnost starších se mění.
|
Nežádoucí interakce aspirinu s inhibitory ACE: realita, nebo domněnka?Užitečnost aspirinu pro pacienty s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) byla jednoznačně prokázána. Také inhibitory ACE jsou široce užívány u pacientů s ICHS, protože v kontrolovaných klinických studiích jejich podávání vedlo k snížení mortality po infarktu myokardu u pacientů s klinickými projevy srdečního selhání nebo s asymptomatickou dysfunkcí levé komory. Mají také prokazatelně příznivý vliv na zdravotní stav pacientů s vysokou mírou rizika onemocnět ICHS. Zdá se proto logické u pacientů s kardiovaskulárními chorobami oba přípravky kombinovat.
|
Nitráty stále užitečnéLéčebný účinek nitrátů spočívá v uvolňování oxidu dusnatého přímo v endotelu cév, čímž je vyvolávána vazodilatace. Podle velikosti dávky nitrátu, od menší výše, dochází postupně k vazodilataci žilní, arteriolární a arteriální. Hypotenzivně působí vysoká dávka. Hlavními indikacemi pro nitráty jsou profylaxe a akutní terapie ischémie myokardu, jmenovitě stabilizované a nestabilní anginy pectoris nebo infarktu myokardu. Představuje podpůrnou léčbu levostranné srdeční nedostatečnosti.
|
Nové přístupy k prevenci trombózy?Již dávno je obecně přijímána teorie, že omezení nasycených mastných kyselin v dietě a jejich náhrada nenasycenými mastnými kyselinami, mají své uplatnění v prevenci kardiovaskulárních nemocí. Zejména jde o poly-nenasycené (n-3) mastné kyseliny, pocházející z mořských ryb, jmenovitě o kyselinu eicosapentaenovou (EPA, 20:5 (a-3)) a kyselinu docosahexaenovou (DHA, 22:6 (n-3)). Výzkum se začal rozvíjet po zjištění ze začátku sedmdesátých let, že na zdravotní stav Eskymáků západního grónského pobřeží má pravděpodobně příznivý vliv složení lipidů v jejich plazmě, ovlivněné potravou. Některé studie pak prokázaly, že dieta s n-3 nenasycenými mastnými kyselinami snižuje plazmatické triacylglyceroly a cholesterol. Některé práce se zabývaly vlivem mastných kyselin na krevní srážlivost.
|
Obezita způsobuje diastolickou dysfunkci levé komoryJe známo, že závažná obezita může vést k srdečnímu selhání, a to i u pacientů, u nichž není spojena s hypertenzí nebo organickým srdečním onemocněním. Mechanizmus, který je podstatou takového poškozujícího vlivu obezity na srdeční činnost, není znám.
|
Postupné snižování dávek inhibitorů ACEV posledních letech řešily týmy světově proslulých kardiologů otázku, zda lze léčbu hypertenze přerušit. Někteří dospěli k závěrům, že se po přerušení léčby hypertenze zpravidla vrátí během několika týdnů k původním hodnotám, jiní viděli, že výsledky léčby mohou přetrvávat u jedinců, kteří jsou mladí, nejsou obézní, spotřebovávají málo soli a alkoholu, byli léčeni jen jedním druhem antihypertenziva a měli pouze mírnější hypertenzi, která dosud nepostihla cílové orgány. Zatím bylo věnováno málo studií otázce, jaký bude další osud hypertenze, budou-li pacientovi dávky léku postupně snižovány místo úplného vysazení.
|
Poučení vyplývající z projektu MONICARutinní zdravotnická statistika v padesátých letech v řadě zemí signalizovala nebezpečné zvyšování mortality na kardiovaskulární onemocnění. Ale již v průběhu 60. let začala v USA, v Austrálii a postupně i v některých dalších zemích mortalita klesat. V r. 1978 se v Bethesdě konala mezinárodní konference, která vytýčila některé zásadní otázky. Pokud je pokles mortality reálný, nakolik je způsoben snížením incidence srdečních příhod, a nakolik snížením podílu fatálních příhod? Je možné změny incidence srdečních příhod vysvětlit změnami populačních trendů ve vztahu ke známým rizikovým faktorům (kouření, krevní tlak, hladina cholesterolu v séru)? Dají se změny podílu fatálních případů vysvětlit změnami v léčebných postupech?
|
Poškozují stenty koronární arterie?Zavedení techniky stentů bezesporu podstatně přispělo k zvýšení efektivity léčby akutních koronárních stavů, a jejich široké užívání v praxi má své oprávnění.
|
Prevence žilního tromboembolizmu ve vnitřním lékařstvíPrevence venózního tromboembolismu je daleko méně studována u pacientů interny než v chirurgických oborech. Statistiky přitom ukazují, že plicní embolismus je příčinou až 10 % úmrtí v nemocnicích a z toho tři čtvrtiny připadají na pacienty léčené nechirurgicky. Některé nemoci, jako jsou ischemická mrtvice a selhání srdce a některé podmínky, jako jsou vyšší věk, obezita, v anamnéze trombóza hlubokých žil aj., lze považovat za závažné rizikové faktory venózního tromboembolismu. Literatura začátku devadesátých let do dokládá. Mnoho pacientů má kumulované rizikové faktory. Literatura ukazuje, že poměr množství pacientů, zahrnutých do různých studií prevence tromboembolismu v chirurgických a nechirurgických oborech je asi 100:15. Z toho vyplývá imenší možnost získat metaanalýzou prací nechirurgických oborů podrobnější informace o specificky zaměřené prevenci tromboembolismu.
|
Prognostický význam hodnot triglyceridů je spornýTriglyceridy jsou předmětem výzkumu nejméně čtyřicet let. Dodnes ale není jasné, zda lze ve vztahu k ischemické chorobě srdeční (ICHS) zvýšenou hladinu triglyceridů považovat za nezávislý rizikový faktor. Některé klinické studie takový názor podporují (Helsinki Heart Study, německá studie PROCAM), ale celkově vzato jsou výsledky velmi rozporné. Je proto asi načase změnit formulaci otázky a ptát se, do jaké míry je možné v klinice využít údaje o hladině triglyceridů při rozhodování o prevenci a léčbě ICHS.
|
Prognóza srdečního selhání se zlepšuje, ale jen mírněVelké klinické studie, provedené v posledních letech, jednoznačně potvrdily, že dnešní léčba srdečního selhání (po zavedení inhibitorů ACE a beta-blokátorů) je účinnější a úspěšnější. Zdá se ale, že výsledky klinických studií se nedají tak úplně generalizovat, a že situace v obecné populaci je viditelně horší.
|
Riziko tromboembolizmu při cestování existuje, ale nemělo by se přehánětO nebezpečí, že při dlouhých transoceánských letech může dojít k vzniku trombu, se veřejnost začala ve zvýšené míře zajímat koncem minulého roku. 23. října totiž britský list Guardian uveřejnil zprávu o náhlém úmrtí mladé (27 let) ženy, která letěla z Austrálie do Británie a zemřela bezprostředně po přistání v Londýně. Příčinou smrti byla plicní embolie.
|
Současné názory na prevenci a léčbu hluboké žilní trombózyAčkoli antikoagulanty byly zavedeny do léčby trombózy hlubokých žil (deep vein thrombosis, DVT) již před více než šedesáti lety, na konci století jsou DVT a její nejnebezpečnější následky, plicní embolie a posttrombotická žilní insuficience, stále vážným problémem medicíny. Z výsledků epidemiologických studií vyplývá, že v průmyslových zemích se každoročně vyskytne asi 160 případů DVT, 20 případů symptomatické nefatální plicní embolie a 50 případů smrtelné plicní embolie na 100 000 obyvatel. Incidence DVT se sice v poslední době poněkud snížila, pravděpodobně jako důsledek šířeji prováděné prevence, ale plicní embolie přesto zůstává nejčastější příčinou smrti hospitalizovaných pacientů, které je možné správnou léčbou předejít. Navíc, s prodlužujícím se průměrným věkem populace se bude riziko DVT v příštích letech spíše zvyšovat. Negativně působícím faktorem je i snaha co nejvíce zkracovat dobu hospitalizace a tím idélku léčby zaměřené na prevenci vzniku DVT a jejích komplikací.
|
Současné trendy v léčbe ulcus cruris – lokální péče o ránuSoučasně s prodlužováním lidského věku zákonitě narůstá počet chronicky nemocných. Stoupá i množství pacientů trpících chronickými defekty kožního krytu. K nejzávažnějším stále patří bércový vřed. V současné době se vyskytuje zhruba u 1-2 % populace a jeho léčení není vždy snadné.
|
Srdečním selháním je třeba se seriózně zabývatSrdeční selhání je častá, závažná a léčitelná choroba. Je proto třeba vynaložit všechno úsilí, aby byla léčena správně. To mimo jiné znamená podstatně širší využití inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin 1 na AT II (ACE inhibitory).
|
Statiny by mohly prospět daleko většímu počtu lidí, než kolika jsou dnes předepisoványKomentář k této otázce, který byl nedávno uveřejněn redakcí časopisu British Medical Journal, byl reakcí na dvě skutečnosti: (1) publikaci výsledků nejnovější metaanalýzy studií zaměřených na účelnost užívání hypolipidemik (především statinů) v primární prevenci ICHS a (2) negativní stanovisko americké FDA (Food and Drug Administration) k uvolnění prodeje lovastatinu a pravastatinu bez receptu, jako OTC přípravků.
|
Stárnoucí srdce je třeba chránit před rizikyÚmrtnost na kardiovaskulární choroby s věkem stoupá. Podle amerických statistik bylo v r. 1997 onemocnění resp. selhání srdce příčinou 35% úmrtí mužů a 36% žen ve věku nad 65 let, a 40% úmrtí mužů i žen starších 80 let. To souvisí s tím, že s věkem se stále více uplatňují rizikové faktory: zvyšuje se plazmatická koncentrace LDL cholesterolu a inzulinu, podíl tuku v organizmu, častější je hypertenze a diabetes.
|
|
Trendy incidence ichemické choroby srdeční u ženV některých zemích se sice v posledních letech snížila mortalita na ischemickou chorobu srdeční (ICHS), ale incidence začala spíše stagnovat. Stále tak zůstává aktuální otázka, jaký podíl má na dosažených úspěších účinnější léčba, a jaký primární a sekundární prevence. Obecně je přijímán názor, že ICHS je choroba, které lze předejít. Ale není jasné, jak účinné jsou jednotlivé preventivní přístupy (změna životního stylu, úprava diety, nekuřáctví, hormonální substituční terapie atd). V časopisu NEJM byly v srpnu t.r. uveřejněny výsledky dvou studií, které jsou závažným příspěvkem k vyjasnění některých z těchto otázek ve vztahu k ženské populaci.
|
Tromboembolické komplikace kontracepce byly znovu potvrzenyV prosinci 1995 byly uveřejněny výsledky tří nezávislých studií, které sledovaly výskyt venózních tromboembolických příhod u žen užívajících perorální kontraceptiva. Všechny došly k závěru, že užívání kombinovaných kontraceptiv tzv. 3-generace (obsahujících progestogeny desogestrel nebo gestoden spolu s 30 µg nebo méně estrogenu) je spojeno s dvakrát vyšším rizikem vzniku tromboembolizmu, než užívání kontraceptiv obsahujících levonorgestrel a podobně nízké množství estrogenu.
|
Trombolytická léčba plicní emboliePřestože k prvnímu užití trombolytik došlo již před více než 35 lety, jejich nasazení u pacientů s plicní embolií zůstává dodnes diskutabilní. Je pravda, že některým pacientům může trombolytická terapie zachránit život, u jiných však může vést vážné krvácení následkem nasazení trombolytik k úmrtí, ke kterému by při běžné léčbě antikoagulancii nedošlo. Retrospektivní analýzu dostupných studii, zabývajících se touto problematikou, vypracoval dr. Brian M. Katchan z North York Hospital v Torontu.
|
Více času stráveného na slunci pomáhá snížit riziko srdečních chorob a diabetuTým vědců vedených Dr. Oscarem Francem na Warwické lékařské fakultě ve Velké Británii v rámci projektu Výživa a zdraví u stárnoucí populace v Číně vybral 3262 žen a mužů ve věku mezi 50 a 70 lety z Pekingu a Šanghaje. Cílem jejich průřezové studie bylo posoudit vztah mezi hladinou vitaminu D v krvi a výskytem metabolického syndromu, který je známým faktorem zvyšujícím riziko srdečních chorob a diabetu.
|
Vliv systémové enzymoterapie na krevně-cévní systémOptimální složení krve, její bezporuchové proudění cévním systémem (reologie) a spolehlivé plnění důležitých funkcí jsou zajišťovány složitými homeostatickými systémy. Nejdéle je studováno složení a obsah krevních bílkovin v cévním systému a funkční dynamická rovnováha, zajišťující tekutost krve i schopnost zacelovat poškození cévních stěn. To zahrnuje na jedné straně hemokoagulační systém vedoucí k tvorbě fibrinu a na straně druhé fibrinolytický systém vedoucí ke vzniku degradačních produktů fibrinu.
|
Význam rozpoznání a léčení zvýšeného systolického tlakuVe Spojených Státech existuje velký národní program, který má vzdělávat odbornou i laickou veřejnost v otázkách hypertenze (National High Blood Pressure Education Program, NHBPEP). V minulých letech přinesl dobré výsledky a stal se vzorem pro SZO i řadu národních institucí. V poslední době se zdá, že dochází ke stagnaci, nebo dokonce k varujícímu poklesu zájmu o problém hypertenze. Odpovědní pracovníci NHBPEP proto iniciovali rozsáhlou diskusi. Jde o to, jak obnovit vědomí významu vyhledávání pacientů se zvýšeným systolickým TK, komplexního zhodnocení jejich zdravotního stavu a účinné kontroly jejich TK změnou životního stylu, a když to nestačí, farmakologickou intervencí.
|
Wobenzym v liečbe vaskulitídVaskulitidy patria medzi zložité a stále ešte málo vedecky preskúmané medicínske problémy. Diagnostika vaskulitíd je veľmi zložitá a ich liečba často málo úspešná. Vaskulitídy tvoria skupinu heterogénnych ochorení, ktoré sú spôsobené zápalom cievnej steny. Následok takéhoto cievneho zápalu závisí od veľkosti, miesta a počtu zasiahnutých ciev, pričom v konečnom dôsledku dochádza k ischémii a nekróze tkanív, ktoré sú vyživované postihnutými cievami. Hoci definícia je jednoduchá, etiológia je málo známa, klinické prejavy sú rôznorodé, diferenciálna diagnostika zložitá a liečba viac-menej empirická.
|
Wobenzym® a Phlogenzym® v léčbě onemocnění cévTéměř polovina našich dospělých obyvatel má v menší či větší míře postižen žilní systém (především dolních končetin) a každý desátý trpí některým z žilních onemocnění. Těmi může být postižen povrchní, spojovací nebo hluboký žilní systém a jednotlivé poruchy se mohou vzájemně kombinovat. Porušená hemodynamika venózního systému je společným jmenovatelem povrchních tromboflebitid, varixů a varikózního syndromu i hlubokých žilních trombóz a následného potrombotického syndromu. V poslední době jsou všechny tyto diagnózy shrnovány pod pojmem chronická žilní insuficience zahrnující venostázu a žilní hypertenzi, která postihuje nejen žilní, ale následně i lymfatický systém. S tím spojené porušení trofiky tkání má nejrůznější projevy od hyperpigmentace a ekzematózních změn na pokožce po obávaný bércový vřed. Existuje i vysoké riziko embolií. Projevy chronické žilní insuficience mohou významně omezovat výkonnost, pohyblivost a kvalitu života nejen u starších pacientů, ale i u jedinců v produktivním věku.
|
Zánět a ischemická choroba srdečníZánět v cévní stěně je prvním projevem začínající aterosklerózy, ale také eroze nebo fisury aterosklerotického plátu a jeho případného prasknutí. Mimoto, řada studií ukazuje, že na základě různých známek systémového zánětu je možné předvídat, zda u pacienta v budoucnu dojde k cévní příhodě – nefatálnímu nebo fatálnímu infarktu, iktu, progresi uzávěrové choroby periferních tepen – aniž bychom věděli o tom, zda pacient má nebo nemá aterosklerózu.
|
|
| Zpět na Anamnezu |
Zpět na seznam sekcí |
|
