Astma: tři aktualityNa sklonku loňského roku byly na stránkách světových lékařských časopisů uveřejněny tři zajímavé studie, týkající se problematiky astmatu. V následujících odstavcích uvádíme jejich stručný přehled.
|
Chronická obstrukční plícní choroba: Je léčba inhalačními kortikosteroidy vhodná?Souhrnným pojmenováním „chronická obstrukční plícní nemoc" (dále CHOPN) lze charakterizovat skupinu onemocnění, pro které je typické málokdy reverzibilní progresivní omezení funkce plic. Na jeho vzniku se podílejí (společně čí jednotlivě) tři patogenetické mechanizmy: chronická bronchitida, spojená s hypersekrecí mucinu, dále vznik emfyzému díky pozvolné destrukci stěn alveolů a konečně chronické astma.
|
Cystická fibróza: léčba pseudomonádové infekceNa infekcích plic, které provázejí a komplikují cystickou fibrózu (CF), se podílejí zejména dvě aerobní gramnegativní bakterie: Pseudomonas aeruginosa a Burkholderia (dříve Pseudomonas) cepacia.
|
Další potenciální cíl při léčbě astmatu: chemokiny a jejich receptoryAstma je dnes chápáno jako chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Zánět udržují Th2 lymfocyty, které prostřednictvím svých cytokinů řídí tvorbu IgE (IL-4) a účast eozinofilů (IL-5). Eozinofily jsou považovány za klíčový prozánětlivý leukocyt alergických zánětů. Jisté je, že závažnost astmatu koreluje s počtem a stavem aktivace eozinofilů ve sliznici bronchů a v bronchoalveolární laváži.
|
Dětské infekce jako prevence astmatuZkušenost většiny rodičů, kteří dávají své děti do jeslí, je jasná: děti mají podstatně častěji respirační infekce. Rodiče to zpravidla považují spíše za svou vinu – kdyby si mohli dovolit mít dítě doma, bylo by zdravější. Možná to není tak úplně pravda, zejména ve vztahu k výskytu astmatu.
|
Inhalační kortikosteroidy u dětíJe známo, že dlouhodobé užívání systémově působících kortikosteroidů zpomaluje růst dětí. Ale pokud jde o inhalační kortikosteroidy, otázka je složitější. V některých krátkodobých klinických studiích (do jednoho roku) bylo pozorováno zpomalení růstu léčených dětí o 1,0 až 1,6 cm/rok, tj. o 23-27% ve srovnání s kontrolami. Mechanizmus, který je podstatou takového působení, není znám. Neví se také, zda je zpomalení růstu dlouhodobé, nebo zda je později kompenzováno. Těmito otázkami se nově zabývaly dvě studie, jejichž výsledky byly uveřejněny v polovině října t.r.
|
Kortikosteroidy v léčbě CHOPN“Použití kortikoidů v léčbě chronické obstruktivní pulmonální nemoci, CHOPN, je kontroverzní. Je třeba rozlišit akutní podání kortikoidů při exacerbacích CHOPN od chronického podávání. U akutních exacerbací jsou kortikoidy velmi účinné, ale chronické podávání steroidů je velmi sporné.“ (Doc. MUDr. Jana Musilová, CSc., Farmakoterapie vnitřních nemocí, GRADA Publishing 1995, str. 137).
Léčebná účinnost inhalovaných kortikosteroidů při CHOPN byla předmětem mezinárodní studie, jejíž výsledky uveřejnila skupina autorů z pověření “International COPD Study Group“ v časopisu The Lancet (351:773) ze 14. března 1998.
Použitým kortikosteroidem byl flutikason (fluticasoni propionas), který byl zvolen, “protože je efektivní a bezpečný pro pacienty se všemi stupni astmatu a má lepší terapeutický poměr než ostatní inhalační kortikosteroidy“. Jeho účinnost při CHOPN dosud žádná klinická studie neověřovala.
|
|
Prověřená bezpečnost fluticasoni propionas v léčbě astmatuInhalační kortikosteroidy dovolují vytvořit vysokou koncentraci přípravku v dýchacím traktu. Ve srovnání s perorálními mají také daleko méně a menších nežádoucích účinků a staly se proto hlavními prostředky udržovací léčby astmatu. Při jejich vývoji bylo cílem vytvořit přípravky s velkou topickou účinností, ve velké míře metabolizované při prvním průchodu játry: tato vlastnost měla snížit biologické působení polknutého léku při jeho vstřebání ze střeva (u většiny v praxi používaných inhalátorů se do plic dostane asi 20%, v orofaryngu je zadrženo a posléze polknuto 80% léku).
|
Rozhodování o ATB léčbě faryngitidy v běžné praxiSnahy o racionalizaci preskripce antibiotik jsou aktuální ve všech zemích. V Kanadě bylo na národní konferenci o rezistenci k ATB v r. 1997 přijato rozhodnutí pokusit se do tří let snížit preskripci ATB o 25%. Oblastí, které měla být věnována zvýšená pozornost, bylo předepisováni ATB praktickými lékaři při zánětech horních cest dýchacích, protože právě tam se odhaduje podíl zbytečně předepsaných antibiotik na 80%.
|
Sporná užitečnost standardních plánů „samoléčby“ astmatuVětšina směrnic považuje za účelnou součást péče o astmatiky vypracovávání dlouhodobých plánů, které by měly pacientům pomoci v samostatném řízení své léčby a zejména v rozhodování, co dělat, když se objeví známky akutní exacerbace. Některé plány také požadují, aby si pacient vedl záznamy o průběhu choroby, případně aby o výsledcích periodicky informoval pověřenou sestru.
|
Světový den astmatu a alergie – 3. KvětenČeská republika se letos podruhé připojila ke Světovému dni astmatu a alergie, vyhlášenému na 3. května Globální iniciativou pro astma (GINA) a Evropskou federací sdružení astmatiků a alergiků (EFA).
|
Zafirlukast…AIM, 19.12.00 - Tři případy poškození jater následkem dlouhodobé terapie astmatu v současnosti nejrozšířenějším antileukotrienem zafirlukastem (ZL) ohlásil dr. John F. Reinus z Albert Einstein College v New Yorku. Jde o první popsané případy tohoto druhu.
|
|
| Zpět na Anamnezu |
Zpět na seznam sekcí |
|
