ANAMNEZA

Absence anamnestických protilátek proti lidskému cytomegaloviru u velkého počtu žen ve fertilním věku v ČR
Lidský cytomegalovirus (HCMV, dále jen CMV) náleží do čeledi herpesvirů a je v lidské populaci velmi rozšířen. Prvotní kontakt s nákazou probíhá nejčastěji bez zjevných klinických příznaků, někdy se však infekce může projevit horečkou, respiračním onemocněním nebo zvýšenou hladinou jaterních enzymů. Též syndrom infekční mononukleózy je v 8-9% způsoben infekcí CMV. Virus může infikovat široké spektrum buněk v lidském organizmu a vyvolává proto lokalizovaná i generalizovaná onemocnění, zejména u jedinců s oslabenou imunitou. Při primoinfekci se CMV nejintenzivněji množí ve výstelkách duktů slinné žlázy a ledvinných kanálků, a též v leukocytech. V těchto buňkách perzistuje po primární infekci virový genom po celý další život. Při přechodném nebo trvalém poklesu obranyschopnosti je infekce aktivována a virus je vylučován, nejčastěji bez zjevných klinických příznaků, slinami, močí, spermatem, cervikálním sekretem a mateřským mlékem.

Akutní a chronická lymfocytární myokarditida dětí spojená s infekcí parvovirem B19
Lidský parvovirus B 19 je běžný lidský patogen a člověk se s infekcí nejčastěji setkává již v dětství. Nákaza probíhá inaparentně nebo jako lehká repirační infekce, někdy s exantémem, jako erythema infectiosum. U dospělých může být infekce provázena artralgiemi (symetrickými artropatiemi), vyvolanými imunopatologickými mechanizmy. Virus se replikuje v rychle se dělících buňkách a má na ně lytický účinek. Množení v buňkách kostní dřeně vede k přechodné anémii. U osob s preexistující hemolytickou anémií může infekce vyvolat aplastickou krizi. Infekce těhotných vede asi u jedné třetiny postižených k abortu nebo od úmrti plodu (hydrops fetalis). Osoby s vrozeným defektem imunity nebo nemocní AIDS nejsou schopni eliminovat virus. Chronická infekce těchto osob vede k trvalé anemii. Zdá se, že vedle těchto běžně uváděných patologických stavů spojovaných s parvovirovou infekcí se mohou vyskytovat i další, méně obvyklé, ale o to závažnější komplikace.

Antibiotika: co je nového?
Poslední číslo časopisu Antibiotiques přineslo výsledky několika zajímavých studií, týkajících se nových poznatků v léčbě infekčních onemocnění antibiotiky. Vybrali jsme tři z nich: Pohled na léčbu pneumokokových infekcí, pseudomonádových infekcí a na interakce při terapii makrolidovými ATB. Přehled doplňuje čerstvá aktualita z oblasti boje proti šíření rezistentních bakteriálních kmenů.

Bakteriální enterotoxiny je možné zneškodnit
Shigella dysenteriae a kmeny Escherichia coli, které získaly gen pro shiga-toxin (neboli verotoxin) a schopnost ho tvořit – např. E. coli O157:H7, mohou vyvolat hemoragickou kolitidu. Jejími hlavními příznaky jsou abdominální křeče, krvavý průjem a jen nízká (nebo vůbec žádná) horečka. Infekce se může vyvinout v hemolyticko-uremický syndrom, charakterizovaný triádou příznaků: trombocytopénie, hemolytická anémie a selhání ledvin. Je to velmi závažný stav, který zejména u dětí a starých osob může rychle končit smrtí pacienta. Ačkoli patogeneze kolitidy je komplexní, hlavním patogenetickým faktorem je shiga-toxin. Léčba je proto velmi obtížná. Užití antibiotika účinného proti bakteriím je kontraindikováno, protože zvyšuje množství toxinu v organizmu – jednak díky jeho rozsáhlejšímu uvolňování z poškozených bakteriálních buněk, jednak indukcí exprese genu pro shigatoxin v zachovaných bakteriích.

Chlamydie jako příčina roztroušené sklerózy?
Již řadu let se spekuluje o potenciálním uplatnění C. pneumoniae při vzniku ischemické choroby srdeční, i když tato otázka zůstává sporná, a nebyla vyjasněna ani epidemiologickými, ani novějšími prospektivními studiemi, které se (neúspěšně) snažily snížit incidenci ICHS preventivní protichlamydiovou léčbou. O této problematice jsme ostatně v Medicíně opakovaně referovali.

Dětské infekce jako prevence astmatu
Zkušenost většiny rodičů, kteří dávají své děti do jeslí, je jasná: děti mají podstatně častěji respirační infekce. Rodiče to zpravidla považují spíše za svou vinu – kdyby si mohli dovolit mít dítě doma, bylo by zdravější. Možná to není tak úplně pravda, zejména ve vztahu k výskytu astmatu.

Hepatitida C: zajímavý paradox
Je možné, že z drogové scény může vyjít poznatek, který může výrazně změnit pohled na některé dnes obecně uznávané představy o funkci lidského organizmu? Ukazuje se, že takový názor není možná natolik absurdní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Příkladem mohou být následující řádky.

Horečnatá onemocnění cestovatelů
Horečka je po střevních obtížích a kožních projevech třetím nejčastějším příznakem onemocnění u osob, které po příjezdu z epidemiologicky závažných oblastí světa konzultují lékaře. Stanovit příčinu horečky u nemocných, kteří různě dlouhou dobu pobývali v jiných zemích, a to především v oblasti tropů či subtropů, není lehké. Příčinou může být onemocnění, které se v ČR ani v Evropě nevyskytuje, ale je běžné v jiné části světa. Přitom může jít o onemocnění, které při pozdní diagnostice a léčbě mívá závažný a někdy smrtelný průběh. Navíc některá z těchto onemocnění jsou vysoce nakažlivá a mohou ohrozit ošetřující zdravotníky i ostatní osoby, které se s nemocným cestovatelem stýkaly.

Houštinový tyfus chrání před AIDS
U lidí infikovaných HIV obvykle dochází při souběžné akutní infekci jiným mikroorganizmem k prudkému zvýšení titru HIV v krvi. Ale před dvěma roky si dr. Watt, pracovník virologického oddělení výzkumné laboratoře americké armády v Bangkoku, při vyšetřování krve pacienta nemocného horečkou tsutsugamushi (synonyma: japonská říční horečka, houštinový tyfus, tropický tyfus, v angličtině scrub typhus), který byl HIVpozitivní, všiml zcela neobvyklého nápadného poklesu titru HIV. Spolu s lékaři dalších thajských zdravotnických zařízení proto začal aktivně vyhledávat HIV+ pacienty, kteří onemocněli horečkou tsutsugamushi nebo jinou akutní infekcí.

Infekce jako příčina maligních nádorů, kterým lze předcházet
Stále zřetelněji se ukazuje, že vedle tabáku by infekce mohly být další podstatnou příčinou vzniku maligních nádorů, její-muž uplatnění lze zabránit preventivními opatřeními.

Jak rotaviry vyvolávají průjem
Laboratoř dr. O. Lundgrena se podílela na výzkumu mechanizmů, kterými svou patogenitu uplatňují kmeny Vibrio cholerae a Escherichia coli. V obou případech toxiny bakterií ovlivňují motilitu střeva a sekreci střevní tekutiny působením na nervová zakončení ve střevní stěně.

Je čas připravit se na chřipkovou sezónu
V čerstvé paměti je historie chřipkové epidemie ve Spojených Státech koncem r. 1999 a začátkem r. 2000. V USA bývá nejvyšší výskyt chřipky koncem ledna. V minulém roce epidemie začala již o vánocích: nečekané narušení vánočních svátků Američany viditelně zaskočilo a rozzlobilo. Chřipka dostala obrovskou publicitu, která zdůrazňovala mimořádný rozsah a nebezpečí epidemie. Při hodnocení s odstupem několika málo týdnů však američtí epidemiologové jasně prohlásili, že průběh chřipkové epidemie byl v obvyklých mezích, spíše menší, než je v zimní sezóně obvyklé. Jistou zvláštností ovšem bylo velmi rychlé rozšíření infekce do vzdálených částí světa lidmi užívajícími leteckou dopravu.

Kachexie: známá neznámá?
Přestože je pojem kachexie znám již po celá staletí, dodnes neexistuje jeho přesná definice. Lze říci, že jde o klinický stav, související s chronickým infekčním nebo nádorovým onemocněním. Typickým příznakem kachexie je změna v metabolizmu proteinů a z ní plynoucí ztráta svalové hmoty. Souhrný pohled na dnešní znalosti příčin a léčby kachexie přináší retrospektivní studie, vypracovaná skupinou pod vedením dr. Donalda P. Kotlera z Columbia University v New Yorku.

Léčba chronické hepatitidy C kombinací INFalfa + ketoprofen
Chronická hepatitida C (CHC) postihuje asi 2-15% světové populace. V USA jsou asi 4 miliony chronicky infikovaých osob, evropská čísla ukazují na podobný výskyt. Evropská unie proto označila CHC za jeden z hlavních problémů zdravotnictví a její prevence a hledání nové, účinnější strategie bylo zařazeno do pětiletého plánu ozdravění populace v létech 1998-2002 (5th Framework Programme 1998-2002 of Quality of Life and Management of Living Resources).

Léčba ORL infekcí
Antibiotika jsou významným přínosem k léčbě nejčastějších infekcí v oblasti ORL (otitis media, sinusitidy, tonzilitidy, faryngitidy a další). Podstatně zkracují dobu onemocnění a brání vzniku obávaných intrakaniálních a dalších komplikací – pokud jsou aplikována tak, aby odpovídala povaze infekčního původce a jeho citlivosti. Tento požadavek ale je právě v ORL medicíně jen zdánlivě jednoduchý.

Lidský parvovirus B19 sexuálně přenosný?
Od začátku devadesátých let začaly větší sérologické studie protilátek proti HP-B19 v různých skupinách lidí a virus se postupně dostával do seznamu významných lidských patogenů. Virus byl poznán jako původce syndromu s artritidou, hepatitidou, anémií. Zjistilo se, že virus HP-B19 infikuje nezralé erytroblasty a přetrvává v krvi jako chronická latentní infekce. Některé studie pak prokázaly, že přenos viru se děje transfuzemi, zejména jako polytransfuzní nemoc nebo u intravenózních uživatelů drog. Prevalence protilátek u obyvatelstva v různých zemích a v různých sociálních skupinách se značně liší. Některé studie ukázaly vazbu protilátek proti HP-B19 na přítomnost protilátek proti některých virovým infekcím, jako je hepatitida C nebo u HIV pozitivních jedinců.

Malárie s důrazem na laboratorní diagnostiku onemocnění
Malárie je jedním z největších zdrojů morbidity a mortality v tropických oblastech. Ročně je evidováno 300 až 500 milionů klinických případů onemocnění. Výsledkem je více než 1 milion úmrtí ročně, zejména afrických dětí mladších pěti let. Malárie se podílí 2,3 % na celosvětovém počtu onemocnění (v Africe je tento podíl 9 %). Z tohoto hlediska patří mezi tři největší zdroje infekcí lidské populace. Po akutních pneumokokových infekcích (3,5 %) a tuberkulóze (2,8 %). Boj proti malárii patří mezi nejdražší. Přímé a nepřímé finanční náklady na boj s malárií představovaly jen na jednom kontinentě (Africe) v roce 1987 800 milionů dolarů. V roce 1995 to již bylo 1800 milionů. Rovněž do výzkumu nových terapeutik, profylaktik a vakcíny se věnují ročně nepředstavitelné sumy, které mimochodem několikanásobně přesahují částky věnované výzkumu AIDS.

Nákaza člověka virem klíšťové encefalitidy
Člověk se nakazí virem klíšťové encefalitidy, resp. meningoencefalitidy (KE) většinou sáním klíštěte. Předpokladem je, aby bylo klíště infikováno dostatečně virulentním kmenem viru KE a mohlo sát určitou dobu, asi dva a více dní, kdy již začíná regurgitací zpětné pronikání viru z ústního ústrojí klíštěte do krve nebo do mízních cév.

Nákazy infikovanou krví u SZP: francouzská studie
Přes všechen pokrok ve školení či předpisech je vysoký počet případů nákazy středního zdravotnického personálu (SZP) krví infikovaných pacientů stále vážným problémem. Jde především o přenos infekce virem hepatitidy B (HBV), hepatitidy C (HBC), zvyšuje se počet nákaz virem AIDS (HIV).

Neočekávané komplikace léčby chřipky zanamivirem
Koncem ledna 2000 rozeslala společnost Glaxo-Wellcome dopis lékařům v evropských zemích, v kterém varuje, že její nový lék proti chřipce, zanamivir (Relenza), může u některých pacientů vyvolat bronchospazmus a vážné dýchací potíže. Upozorňuje, že je třeba lék se zvýšenou opatrností předepisovat pacientům s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Pacienti mají být na případné komplikace upozorněni, a mají mít poruce rychle působící bronchodilatátor.

Neúspěšná snaha o prevenci vzniku akutní otitis media inhibicí bakteriální adherence
Akutní otitis media (OM) patří k nejčastějším dětským nemocem. V posledních asi deseti letech se zvyšuje jednak počet onemocnění, jednak postižení nejmladších dětí (do jednoho roku). OM je onemocnění, z kterého mají obavu rodiče i lékaři, zejména pro riziko, že se dítě bude pomaleji učit mluvit, a že u něj mohou vzniknout poruchy chování. Péče o děti s OM také patří k významným příčinám nepřítomnosti rodičů v práci.

Nová smrtící virová infekce v USA
V dubnu 2000 zemřela v Alameda County v severní Kalifornii čtrnáctiletá dívka s příznaky hemoragické horečky. Z její krve byl izolován virus, který byl v r. 1996 poprvé nalezen u divoce žijících krys ve státě Nové Mexiko a identifikován jako arenavirus. Podle místa nálezu dostal jméno (WAV). Objevitelem viru byl dr. Fulhorst z Centers for Disease Control and Prevention (CDC) v Atlantě.

Nozokomiální rotavirová infekce
Rotaviry jsou nejčastějším původcem průjmových onemocnění dětí. Infekce má nejtěžší průběh u dětí mezi 6 měsíci a 2 roky věku. U novorozenců většinou probíhá latentně, pravděpodobně proto, že jsou chráněni protilátkami získanými od matky. Za imunologicky významné se považují dva povrchové proteiny, P a G, protože indukují tvorbu typově specifických neutralizačních protilátek. Většina kmenů v Evropě a v USA patří ke genotypu P(4)G2, nebo mají kombinaci P(8) s G1, 3 nebo 4. Vyvíjené vakcíny proti rotavirům jsou proto obvykle připravovány z kmenů obsahujících proteiny G1-G4. Ukazuje se ale, že by nebylo správné soustředit všechnu pozornost pouze na tyto typy.

Objeveno slabé místo mykobakterií
Mycobacterium tuberculosis je nikoli neoprávněně označováno za nejúspěšnější patogenní bakterii, napadající člověka. Nakažena je asi jedna třetina celosvětové populace, a dva až tři miliony lidí každý rok na tuberkulózu umírají (často je příčinou kombinace TBC s AIDS). Podstatou úspěšnosti mykobakterií je, že dovedou dlouhodobě v latentním stavu přežívat v lidském organizmu, mimo dosah imunitního systému. I po desítkách let latence ale může při oslabení imunity dojít k rozvoji akutní infekce se všemi závažnými klinickými i epidemiologickými důsledky. Odhaduje se, že k aktivaci tuberkulózy dochází asi u 5-10% latentně infikovaných lidí.

Očkování proti hepatitidě B: je přeočkovávání nutné?
Očkování proti hepatitidě B (HB) se v celosvětovém měřítku stalo jednou z nejúčinnějších metod zvládnutí této infekce. Světová zdravotnická organizace v r. 1991 doporučila, aby očkování proti HB bylo zařazeno do národních očkovacích programů. Dnes se plošné očkování novorozenců nebo adolescentů provádí ve více než 100 zemích. U nás se v posledních deseti letech postupně zavádí očkování rizikových skupin – zdravotníků, žáků zdravotních škol, novorozenců HBsAg pozitivních matek, pacientů na dialyzační léčbě, případně dalších.

Očkování proti hepatitidě B: souvislost s demyalizačními chorobami se neprokázala
V říjnu 1998 vzbudilo pozornost rozhodnutí francouzských úřadů, které bez jakýchkoli důkazů zrušily očkování adolescentů vakcínou proti hepatitidě B – s odůvodněním, že očkování by mohlo souviset s výskytem nových případů demyelinizačních chorob, zejména roztroušené sklerózy. Od té doby se používání anti-HB vakcíny ve Francii zřetelně snížilo, a příbalový leták k vakcíně uvádí, že roztroušená skleróza je kontraindikací očkování.

Peginterferon alfa-2a, další pokrok v terapii hepatitidy C?
Infekce virem hepatitidy C (HCV) patří k nejčastějším příčinám chronické hepatitidy. Virus byl identifikován v roce 1989 a záhy byly též vyvinuty testy pro laboratorní průkaz nákazy, do té doby řazené mezi hepatitidy nonA nonB. Velmi častý iatrogenní přenos infekce byl v průběhu devadesátých let omezen možnostmi kvalitní diagnostiky dovolující monitorování dárců krve. V současné době patří k nově infikovaným jedincům převážně osoby závislé na intravenózně aplikovaných drogách, vzácnější jsou profesionální nákazy a není vyloučen ani sexuální přenos infekce.

Profylaxe chřipky v rodinách inhalací zanamiviru
Velký podíl na epidemickém šíření chřipky má přenos uvnitř rodin, zejména rodin se školními dětmi. V minulosti se k jeho profylaxi při epidemiích chřipky A doporučovalo užívání amantadinu a rimantadinu, ale účinnost byla kolísavá. Hlavním důvodem je rychlý vznik mutant viru rezistentních k oběma přípravkům, takže virus přenášený od prvního léčeného člena rodiny na ostatní již nemusí být citlivý.

Protektivní protilátky proti intracelulárním patogenům
Jedním z obecně přijímaných názorů je, že hlavním efektorovým mechanizmem imunity proti intracelulárním parazitům (virům, listeriím, mykobakteriím atd.) jsou cytotoxické T lymfocyty. Podíl protilátek se v mnoha případech nedaří prokázat. Dokonce i při přirozené infekci bývá v některých případech protilátková odpověď proti antigenům patogenních mikrobů slabá, a protilátky, získané od rekonvalescentů, ani po purifikaci a zakoncentrování nechrání pokusná zvířata před infekcí.

Proteolytické enzymy stupňují účinnost antibiotik
Léčba bakteriálních infekcí se většinou neobejde bez antibiotik. Ale i velmi účinná antibiotika zvolená podle citlivosti vyvolávajících agens někdy těžko pronikají do ložiska zánětu, zejména jde-li o chronický proces. Časté střídání antibiotik přitom může oslabit imunitu a usnadnit selekci rezistentních kmenů, jejichž výskyt se neustále zvyšuje. Současné přístupy k léčbě bakteriálních infekcí proto zahrnují nejen stále nová antibiotika, ale i pozitivně imunomodulační látky, mobilizující obranné síly organismu. K takovým imunomodulačním látkám patří i proteolytické enzymy a jejich kombinace, schopné zvyšovat koncentrace antibiotik v krvi, usnadňovat jejich penetraci do tkání a tím zvyšovat efektivitu léčby. Už po čtyři desetiletí se objevují zprávy a klinické studie, které zvýšení tkáňové propustnosti bariér (např. střevní) a tkání proteolytickými enzymy nesporně prokazují.

Rotavirové infekce a ochrana proti nim
Infekce vyvolaná rotaviry patří podle celosvětových statistik k nejzávažnějším dětským průjmovým onemocněním, a často vyžaduje nemocniční péči. Rotavirus vypadá pod mikroskopem jako kolo, od tohoto tvaru je také odvozen jeho název. Onemocnění obvykle začíná zvracením a horečkou mezi 38 až 40 stupni Celsia, následuje těžký průjem s několika desítkami vodnatých zelených stolic za den po dobu 4-5 dnů. Vzácněji se může objevit i horečka se zvracením bez rozvoje průjmu. Příznaky nemoci vedou k rychlému odvodnění organismu (dehydrataci), které může při těžkém průběhu ohrozit zdraví i život dítěte.

Rozhodování o ATB léčbě faryngitidy v běžné praxi
Snahy o racionalizaci preskripce antibiotik jsou aktuální ve všech zemích. V Kanadě bylo na národní konferenci o rezistenci k ATB v r. 1997 přijato rozhodnutí pokusit se do tří let snížit preskripci ATB o 25%. Oblastí, které měla být věnována zvýšená pozornost, bylo předepisováni ATB praktickými lékaři při zánětech horních cest dýchacích, protože právě tam se odhaduje podíl zbytečně předepsaných antibiotik na 80%.

Sto let očkování proti tuberkulóze
Historii specifické profylaxe tuberkulózy zahájil Robert Koch, když v r. 1890 oznámil, že připravil extrakt z tuberkulózních bacilů, „tuberkulin, látku léčící TBC“. Bohužel se brzy ukázalo, že tuberkulin není účinný ani v léčbě, ani v profylaxi. Neúspěšné byly i Kochovy pokusy, které byly později mnohokrát opakovány v různých laboratořích, imunizovat morčata suspenzí mrtvých mykobakterií. (Ještě v r. 1932 byl proveden klinický pokus s inaktivovanou vakcínou na mentálně chorých pacientech na Jamaice. Ochranná účinnost byla hodnocena jako 50%.) Neosvědčily se ani vakcíny, jejichž účinnou složkou byly avirulentní kmeny mykobakterií, izolované z různých zdrojů.

Systémová enzymoterapie chlamydiových, ureaplazmových a mykoplazmových infekcí a pohlavních chorob
Léčbě chlamydiových, ureaplazmových a mykoplazmových infekcí se věnuje G. T. Suchich z Moskvy se spolupracovníky. Význam uvedených mikroorganismů trvale roste: jsou totiž nejčastější příčinou zánětů urogenitálního systému mužů ižen. Často recidivují a přes usilovnou léčbu se opakují nebo stávají chronickými.Vedle závažných obtíží jsou schopny vyvolat i neplodnost, a to nejen u klinicky zřejmých nemocných, ale i u asymptomatických nosičů. Obvykle doporučovaná a aplikovaná schémata antibiotické terapie sice přinášejí klinické výsledky, ale nejsou plně účinná – ve 30 až 50% totiž nedochází k eliminaci etiologických činitelů. Proto infekce přecházejí přes léčbu často do skryté chronické formy a vzrůstá pravděpodobnost selekce rezistentních mikrobních kmenů.

Tuberkulóza ve střední Evropě
K mezinárodnímu dni tuberkulózy 26. března Tuberkulóza se vyznačuje výraznou nerovnoměrností svého rozšíření ve světě, která je podmíněna multifaktoriálními vlivy medicínské i nemedicínské povahy. Hlavní zátěž tuberkulózní pandemie nesou rozvojové oblasti: např. z celkového počtu 3,368.879 nových onemocnění v roce 1997 bylo více než polovina hlášena z jihovýchodní Asie a z Afriky. Také počty zdrojů tuberkulózní infekce, kterými jsou nemocní vylučující tuberkulózní mykobaktérie dokazatelné přímou mikroskopií, jsou absolutně irelativně nejvyšší v Asii a Africe.

V účinnosti léčby meningokokové sepse zatím nedošlo k očekávanému zlomu
Akutní infekce, vyvolávané invazivními kmeny Neisseria meningitidis, zůstávají i v éře antibiotik obávaným onemocněním. Rozvoj klinických příznaků je velmi rychlý, asi u dvou třetin dětí se meningitida, provázená myalgiemi, zimnicí a zvracením, vyvine během 18-24 h a její mortalita je 1-2%. Ale u třetiny pacientů již během 8-12 h, ještě před objevením příznaků meningitidy, vzniká fulminantní meningokoková septikémie s mortalitou kolem 30%. Celková mortalita infekce vyvolané invazivními kmeny je proto asi 10%, a polovina pacientů s fatálním průběhem umírá během 24 h po objevení příznaků, resp. do 12 h po hospitalizaci.

Vitamin D ovlivňuje imunitu proti TBC
Úloha vitaminu D v odolnosti k tuberkulóze byla předpokládána dávno a léčba TBC tresčími játry a pobytem na slunci svého času patřila k oblíbeným postupům. Když ještě nebyla k dispozici antituberkulotika, byl vit. D často užíván k léčbě kožní TBC, někdy s pozoruhodným efektem. Ale když byly vyvinuty specifické léky proti mykobakteriím, zájem o vit. D poklesl.

Vitamín D, ochrání nás před chřipkou?
Zimní chřipkovou sezónu může způsobovat úbytek slunečního světla a snížení jeho vlivu na naše tělo, tvrdí autoři studie, připravené k uveřejnění v prosinci v Epidemiology and Infection. Sezónní období chřipky matou epidemiology už dlouhá desetiletí. Chřipka je vždy nejhorší v měsících po zimním slunovratu a epidemie se většinou objevují ve stejnou dobu. Nikdo však neví jistě, proč tomu tak je. Kdyby se tuto záhadu podařilo vyřešit, asi by to pomohlo zachránit řadu lidských životů. Během jednoho průměrného roku zemře ve světě na nemoci spojené s chřipkou okolo milionu lidí. Během chřipkové epidemie, jakou byla například ta v roce 1918, může zemřít i několik milionů lidí.

Zahájení vzdělávacího projektu pro odborníky z oblasti hygieny a epidemiologie
V PŘÍŠTÍM ROCE JSOU NA ČESKÉM TRHU OČEKÁVÁNY NOVÉ VAKCÍNY

Šest nemocí, které obvykle přicházejí po povodních. Jak se bránit?
Infekce vzniká především u malých dětí a má zpravidla velmi lehký průběh bez následků. Projevuje se zežloutnutím a připomíná chřipku. Šíří se mezi lidmi v kolektivech, hlavně v prostředí s nízkou hygienou. Přenos je možný i kontaminovanými potravinami, vodou, ovocem, zeleninou. Inkubační doba je 14-50, průměrně 30 dnů. Obranou je hygiena. K dispozici je i očkování.