Pampeliška lékařská

Taraxacum officinale

Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)

Lidově je pampelišce přezdíváno mlíčí a mléčný lupen, smetanka, lucerny, pleška či husí kap. Vytrvalou pampelišku objevíme na loukách, mezích i trávnících, zatímco na zahrádce nám zřejmě jako plevel přílišnou radost neudělá. Tato bylina roste v mírném i severním evropském pásmu, ale také v Asii; nevybírá si ani mezi nížinami či horskými oblastmi. Tato vytrvalá bylina má jednoduchý oddenek, který se mění v masitý kořen. Přízemní listová růžice roste z oddenku a čepele listů jsou specificky vykrajované. Dutá a válcovitá lodyha má v průměru 25 centimetrů a nese květní úbor. Žlutými jazykovitými květy vytrvalá pampeliška kvete od jara až do podzimu, nejvíce však v máji. Plodí malou elipsovitou nažkou s jemným chmýrem. Tato bylina je zajímavá tím, že každá její část má v sobě mléčnou šťávu.

Kapitoly

Výskyt

Vyskytuje se v Evropě i Asii, na loukách a mezích, v nížinách i horách a přežije prakticky všude. I proto ji zahrádkáři zrovna nemusejí, zvlášť v kombinaci s tím, že zbavit se jí je prakticky nemožné: vytrhnout dlouhý kořen se většinou nepodaří a dojde akorát k jeho přetržení. Což není pro pampelišku problém, a tak vyroste znovu.

Droga

Používají se její listy, nať, a to i s kořenem, který se rovněž používá, a to především ve fytoterapii. Sběr kořenů probíhá buď na podzim, kdy má v sobě rostlina více léčivých látek, po uschnutí růžice, tedy v září a říjnu, nebo naopak na začátku jara v březnu. Při sušení se vyhýbáme přímému slunci, v sušárně nastavíme teplotu do 45 °C, a že je kořen řádně vysušený, poznáme podle toho, že když ho zlomíme, už z něj nevytéká mléčná šťáva. Kořeny jsou pak světle či tmavě hnědé, bez pachu a chutnají hořce. Skladujeme je v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 14 %) na vzdušném místě.

Chemické složení

V pampelišce je zastoupena hořčina taraxacin, v mléčné šťávě cerylový alkohol laktacerol, dále kaučuk, cholin, třísloviny, inozit, saponity, slizovité látky, organické kyseliny, triterpény a také tuky ze 4−9 % a bílkoviny z 12−15 %. Zatímco droga sbíraná na podzim obsahuje až 40 % inulinu, na jaře je to mnohonásobně méně. Čerstvá pampeliška obsahuje také vitaminy C, B2 a provitamin A i xantofyly.

Účinky

Působí příznivě na játra, žlučník i ledviny a používá se při jejich zánětech, stejně jako při žlučníkových kamenech a při nedokonalém rozkladu tuků. Pro její diuretický účinek ji doporučujeme při zánětech ledvin i kamenech v ledvinách a močovém měchýři. Pomáhá stimulovat látkovou výměnu, zvyšuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a léčí střevní i žaludeční potíže, jako je katar, nadýmání a zácpa. Léčí artrózu, dnu i cukrovku (pampeliškový list) a nasazuje se také proti hlístům.

Lidé již odedávna používali pampeliškový kořen také při nemocích sleziny, celkové slabosti, na lepší složení krve i při anemii. Léčil také chronická kožní onemocnění a aterosklerózu, což souvisí s vázáním cholesterolu. Pokud trpíte avitaminózou vitaminu C, dopřejte si čerstvou šťávu nebo jarní salát z čerstvých pampeliškových listů. Nejprve je však ponořte na půl hodiny do slané a vlažné vody, tím odstraníte jejich hořkost.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události