Křen selský

Armoratia rusticana

Čeleď: Brukvovité (Brassicaceae)

Lidově se název rostliny komolí také na chřen.  Tato vytrvalá bylina, charakteristická svým mohutným kořenem ve tvaru válce, je původem z jihovýchodní Evropy. Postupem času se rozšířila do celé Evropy, Severní Ameriky i dalších oblastí a jako léčivou bylinu i kořenovou zeleninu ji pěstovaly desítky generací našich předků. Z mohutného kořene ve tvaru válce vyrůstá listová růžice. Velké listy mají kopinatý až vejčitý tvar, jsou řapíkaté a jejich okraj je vroubkovaný. Lodyhy s květy mohou dorůstat až do výšky 2 metrů a mají střídavé listy. Na svém konci se lodyhy rozvětvují a nesou hrozny hustých malých a voňavých květů bílé barvy. Z nich pak vyrůstají plody ve tvaru kulatých šešulek, avšak v tuzemských klimatických podmínkách se většinou vůbec nevytvoří. Křen se v tomto případě rozmnožuje prostřednictvím kořenových úlomků či podzemních výběžků.

Kapitoly

Výskyt

Díky svému postupnému rozšíření z jihovýchodní Evropy dnes roste prakticky všude po Evropě i Severní Americe. Na některých místech, především dříve osídlených, se vyskytuje i ve formě plevele.

Roste na zahrádkách, vodních březích, houštinách či hlinitých půdách, jako je chmelnice. V tuzemsku je pěstován především v Polabí, Kutnohorsku a Čáslavsku.

Droga

Pro léčebné účely a potravinářský průmysl se používá především kořen, a to dvouletých rostlin. Sbírá se na podzim od září do listopadu, ale také na jaře (březen až květen). Kořeny dostaneme opatrně ze země pomocí rýče, důkladně je očistíme a uchováváme na chladném a vlhkém místě. Uložit je můžeme i v písku do sklepa.

Chemické složení

Nejvýznamnější látku křenu selského představuje thioglykosid, který se štěpí na cukry a izothiokyanáty neboli hořčičné silice, které působí fytoncidně. K tomuto štěpení dochází například při strouhání křenu či jiném porušení pletiva za působení enzymu myrozinázy. Křen obsahuje také vysoké množství vitaminu C, jehož má ve stejné míře jako například pomeranče, a dokonce 2krát více než citrony.

Účinky

Jeho léčivé účinky v současné době využívá jen praxe lidového léčitelství, ne farmaceutický průmysl. Křen podporuje chuť k jídlu, příznivě působí na trávicí soustavu, je močopudný a pomáhá odkašlávání. Dávky křenu by však neměly být vysoké, jinak hrozí podráždění sliznice žaludku. Tato rostlina má preventivní účinky u bakteriálních, ale i některých virových onemocnění, obdobně působí proti prvokům a houbám. Působí fytoncidně, což lze dokázat například při nakládání červené řepy: Pokud k ní přidáme kolečka křenu či křen strouhaný s jablky, výsledná směs je méně ohrožena plísní. Nastrouhaný křen s jablky, stejně jako křenovou šťávu či strouhaný křen s cukrem, lze uchovávat poměrně dlouhou dobu v uzavřených sklenicích.

V dřívějších dobách bylo použití křenu také zevní, kdy se pokládal na revmatismus a omrzliny. Vyráběly se i křenové placky, které se, stejně jako ty hořčičné, zabalí a přiloží na dané místo. To se poměrně rychle prokrví a revma odezní.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události