Jmelí bílé

Viscum album

Čeleď: Jmelovité (Viscaceae)

Jmelí bývá lidově komoleno také na mejlí, gmejl, omelí či mýlí. Tento malý a stálezelený keř patří mezi nejznámější cizopasné rostliny. Využívá jak ovocných, tak volně rostoucích divokých stromů. Jmelí je silně rozvětvený dvoudomý keř, který je charakteristický svým cizopasnictvím. K tomu používá na ovocných listnatých, ale i jehličnatých stromech pohružovací kořeny (tzv. haustorium), jež se dostanou pod kůru hostitelského stromu a zde se začnou rozvětvovat. Kmen jmelí má žlutozelenou barvu a válcovitý tvar, dorůstá do výšky 30−50 centimetrů. Větvičky má členité a listy vyrůstají z uzlů, stejně jako květy i plody. Tvrdé a kožovité listy jmelí mají na délku až 5, na šířku pak 2 centimetry, jsou celokrajné a žlutozelené. Pokud jmelí však vyrůstá na jedli, jeho listy nabývají jasně zelené barvy. Malé, rovněž žlutozelené květy vždy rostou po 3 či 5 a objevují se na jaře, v březnu či dubnu. Plody mají tvar bobule, které v sobě ukrývají černá semena. Jako nezralé jsou plody zelené, v době největší zralosti se mění jejich barva na bílou či žlutozelenou. Díky své lepkavosti a viscinové vrstvě se mohou plody uchytit a vyklíčit na dalších stromech, kam je přenesou ptáci.

Kapitoly

Výskyt

Existuje několik druhů jmelí, které rozdělujeme jak podle rozdílných anatomických a morfologických znaků, tak podle hostitele rostliny. Tak můžeme mluvit například o jmelí bílém rostoucím na listnatých stromech či jmelí jehličnanovém, které se objevuje na jedlích a borovicích. Vzhledem k tomu, že droga z jakéhokoli jmelí je vždy stejná, není toto rozlišování druhů pro farmaceutický průmysl důležité. V tuzemsku se nejčastěji setkáváme se jmelím, jehož hostitelem je borovice.

Kromě severní části roste po celé Evropě, v mírné Asii i Japonsku. Nevybírá si mezi nížinami či horami a nejčastěji ho lze spatřit na borovicích, na jedlích je naopak spíše vzácností. Usadí-li se na listnáčích, pak volí lípy, topoly či javory.

Droga

V prosinci až únoru sbíráme mladé větvičky s listy, pokud chceme sbírat drogu po celý rok, volíme jmelí na borovicích. Větvičky odlámeme či nařežeme a následně očistíme od nezelených větévek. Při sušení se vyhýbáme přímému slunci, použít můžeme také sušárnu s teplotou do 45 °C. Výsledná droga je nazelenalá a s odstínem žluté, bez vůně či zápachu a s lehce trpkou chutí. Skladujeme ho v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 12 %)a ve stínu na vzdušném místě. Pokud je jmelí špatně usušeno či skladováno, zčerná.

Chemické složení

Jmelí se skládá z cholinu, polypeptidu viscotoxin, acetylcholinu, sacharidů, vosku, škrobu, lipidů, histamin a další látek. Obsahuje mimo jiných také látku potlačující růst nádorů, která však zatím nebyla vědci dostatečně prozkoumána.

Účinky

Díky cholinu a acetylcholinu pomáhá jmelí snižovat krevní tlak a zpomalovat tep srdce. Účinně zabraňuje krvácení, a to jak z nosu, tak z dělohy či při dlouhotrvající menstruaci, jeho hemostatický účinek zastaví krvácení i z hemoroidů. Pomáhá léčit aterosklerózu, artrózu, spondolyózu i chronická kloubní onemocnění. Použít jej můžete i proti epileptickým křečím, při bolesti hlavy či neuralgických obtížích.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události