Dub letní a zimní

Quercus robur a Quercus petraea

Čeleď: Bukovité (Fagaceae)

Dubům je lidově přezdíváno leťňák či křemelák a zimák či drnák. Duby patří mezi posvátné stromy, které svojí až 40metrovou výškou a celkovou mohutností vzbuzovaly v lidech úctu již před stovkami let. Typická je pro ně dlouhověkost i rozmanité užití – už ve starověku byla pro léčebné účely používána nejen dubová kůra, ale i listy či duběnky. Tyto vysoké stromy byly již odedávna používány nejen pro léčebné účely, ale jejich žaludy sloužily především jako potrava, a to nejen pro zvěř, ale také lidi – praobyvatele Evropy.

Dub letní má nepravidelnou korunu, křivolaké větve a tuhé, krátce řapíkaté listy. Zatímco v mládí je borka dubu nahnědlá či stříbřitě šedivá, postupem času se rozpuká a je brázditá, hnědá až černá a s nádechem šedivé. Dub má jednodomé květy, a zatímco samičí jsou po 2−5 kusech na stopkách a mají červené blizny, ty samčí představují převislé jehnědy, jež se rozvíjejí zároveň s listy. Dub letní kvete od května do června a k opylování mu slouží vítr. Jeho plody, žaludy, jsou jednosemenné nažky posazené na šupinovitých číškách.

Dub zimní se od křemeláka liší jen štíhlou korunou a rovnými větvemi. Listová čepel se zužuje k řapíku. Drnák kvete pouze v květnu a jeho žaludy jsou kratší a přisedlé.

Kapitoly

Výskyt

Tyto stromy rostou prakticky po celé Evropě, nenalezneme je akorát v nejsevernějších a nejjižnějších oblastech. V tuzemsku se vyskytují jak v nížinách, tak v podhůří, a to nejen v dobravách, ale i smíšených lesích. Dubu se lépe daří v kyselém prostředí a nevadí mu ani skály. Oblíbený je pro svou tvrdost hlavně v dřevařském průmyslu.

Droga

Z dubu se používá kůra, kterou je nejlepší sesbírat z již poražených stromů na jaře, ještě předtím, než začnou růst listy. Důležité je sbírat jen mladou a hladkou kůru, jež se objevuje na kmenech či větvích, které nemají v průměru více než 15 centimetrů. Suší se maximálně v 50 °C a výsledkem jsou stočené kusy kůry, ne silnější než 6 mm. Jejich chuť je nahořklá, svíravá a po namočení má kůra tříselný pach.

Chemické složení

Kůra dubu je tvořena až z jedné pětiny tříslovinami a obsahuje rovněž kyselinu galovou a elagovou, fytoncidně působící látky i hořčiny. Žaludy v sobě mají rovněž třísloviny, dále škrob, bílkoviny, olej a cukry. Před konzumací je potřeba žaludy opražit, aby kleslo množství tříslovin.

Účinky

Dubová kůra má protizánětlivé účinky a pomáhá zastavovat krvácení. Přidáním do čajoviny jí lze léčit i hemoroidy a odvar z kůry zevně pomáhá rovněž při otocích, omrzlinách, popáleninách a hemoroidech. Odvar z ní je velmi účinný i při pocení nohou. Dříve se dubová kůra používala rovněž při průjmu či žaludečních a střevních zánětech.

Kromě toho lze využít dubovou kůru i pro veterinární lékařství, neboť je součástí medicinálního lizu. Díky vysokému obsahu tříslovin může být kůra použita při zpracování kůže a dřevo ani ve vodě neshnije, pouze ztmavne. Dubové dřevo je poměrně tvrdé, houževnaté a dobře se zpracovává.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události