Brusinka obecná

Rhodococcus vitis-ideae

Čeleď: Vřescovité (Ericaceae)

Brusinkám se lidově přezdívá kyselinky, červené borůvky či kaliny, jazykové hrátky se pak odrážejí v lidovém názvu bruslinky. Nízký keřík brusinky je charakteristický svými dlouhými výhonky, z nichž vyrůstají stonky s listy. Zatímco svrchní strana listů brusinky je tmavě zelená a lesklá, zespoda jsou listy matné a posypané hnědými tečkami. Květy se objevují od konce května až do června, a to vždy ve velkých a převislých hroznech. Mají bílou až světle růžovou barvu, decentní vůni a zvonkovitou korunu. Plody brusinky rozpozná každý podle jejich výrazné, červené lesklé barvy. Jsou to kulaté bobule s moučnatou dužinou. Jejich chuť je nahořklá a plody mají v sobě drobná semena.

Kapitoly

Výskyt

Objevuje se v mírnějších či chladnějších částech Evropy, Asie i Ameriky. Nejvíce jí vyhovuje pásmo tajgy, ale objevit se může i v tundře a za polárním kruhem, přičemž roste také v Grónsku a Japonsku.

Jde o zcela nenáročnou rostlinu, které nevadí sušší písčité půdy či rašeliniště. Nevybírá si ani mezi nížinami a horami. Jediné, co brusince nesvědčí, jsou vápenaté substráty, naopak jí nevadí velmi kyselé půdy. V tuzemsku se nejčastěji vyskytuje v sušších borových lesích či na horských stráních.

Droga

Drogu Folium vitis idaea s léčebnými účinky nalezneme v listech brusinky, je však důležité je sbírat z neplodících letorostů. Sběr probíhá mezi červnem a srpnem a suší se buď ve stínu, nebo pomocí umělého tepla do 40 °C. Výsledkem jsou listy původní barvy s hořkou, svíravou chutí, které jsou bez pachu.

Chemické složení

Kromě menšího množství vitaminu C obsahuje brusinka i volný hydrochinon, třísloviny, flavonoidy i flavonové glykosidy a organické kyseliny. Nejvíce je v brusince zastoupen fenolický glykosid arbutin a jeho estery.

Účinky

Brusinka se již odedávna přidává do čajových směsí pro své dezinfekční a močopudné účinky. Velkým pomocníkem je také při zánětu močových cest a močového měchýře, doporučujeme použít odvar z 10 g drogy a půl litru vody, a to 1krát denně. Při odvaru je nejlepší ponořit drogu nejprve do studené vody a pak jen zlehka povařit, čímž zabráníme nadměrnému vyluhování tříslovin. Odvarem z brusinky lze léčit i průjem a přidáním do čaje pomáháte, stejně jako borůvkovými listy, léčit cukrovku či žlučník.

Plody brusinky zrají během léta až do září a jejich nejčastějším zpracováním v potravinářském průmyslu jsou kompoty. Chemické složení plodů je obdobné jako u listů, k tomu ale navíc obsahují vyšší množství vitaminu C, cukry a barviva. Kvůli vysokému množství kyseliny šťavelové v plodech brusinky je nedoporučujeme konzumovat při ledvinové dietě.

Především na rašeliništích a vrchovištích můžete v tuzemsku objevit i mechovou brusinku – klikvu bahenní. Je to drobný, stálezelený keř s růžovými květy, jehož plody připomínají přerostlé brusinky, neboť mají až 15 mm v průměru. Mají také nahořklou chuť a rovněž se z nich připravuje kompot. Slouží jako náhrada brusinek s vysokým obsahem vitaminu C. Většinou se k nám dováží z Finska či Ruska, kde není mechová brusinka takovou vzácností jako v tuzemsku.

Další

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události