Statistiky kouření

Přinášíme vám data a statistické údaje o kuřáctví v ČR i ve světě.

Kuřáctví v celém světě

Na celém světě kouří až 1,3 miliardy lidí. Zároveň každoročně umírá 4 800 000 na následky kouření. V praxi to znamená, že každou hodinu zemře kvůli své závislosti na nikotinu 560 lidí, za den pak 13 400 lidí, ale jejich počet se neustále zvyšuje.
Více než tři čtvrtiny kuřáků navíc žijí v zemích s nižším či středním HDP. Lidé s nízkými příjmy si rovněž rizika kouření uvědomují méně. Naopak počty kuřáků v bohatých zemích za posledních 20 let klesají.


Úmrtí na následky kouření

Je prokázáno, že každou cigaretou si zkracujeme život až o 5 minut. Ročně umírá kvůli svému kuřáctví až 4 800 00 lidí, přičemž za celé 20. století umřela na následky kouření celá miliarda lidí, což je v porovnání s 2. světovou válkou několikanásobek. Na následky své závislosti zemře každý druhý kuřák.


Prognóza

Pokud bude počet kuřáků konstantně narůstat jako v poslední době, zemře na kuřáctví v roce 2020 10 milionů lidí.


Kuřáctví v ČR

V ČR kouří zhruba 2 300 000 lidí, z hlediska populace starší 18 let to je 26 %. Zbylé kuřáky tvoří děti a mladiství. Tito lidé vykouří ročně 21 miliard cigaret, za což obdrží stát spotřební daň ve výši 45 miliard a DPH 4−5 miliard. Daň z jedné cigarety byla v roce 2012 2, 1 Kč.


Úmrtí v ČR

Každý rok umírá v ČR zhruba 100 000 lidí, z čehož 18 000 lidí zemře na následky kouření, což je jako vymření jednoho okresního města. V průměru tak na kuřáctví umírá 350 lidí týdně. Svou závislostí se kuřák připraví v průměru o 15−18 let svého života. V České republice zemře na kuřáctví 18 tisíc lidí, z toho za 8 tisíc úmrtí mohou kardiovaskulární choroby (nemoci srdce a cév), 7 tisíc nádorová onemocnění a 2 tisíce respirační choroby. Celé 2 třetiny úmrtí tvoří lidé pod 65 let a za 20 % všech úmrtí v ČR může nikotin.
Tabákový kouř obsahuje radioaktivní látky (Polonium 210, Olovo 210), za což každý 7. kuřák zaplatí životem. Na ozáření umírá 138 kuřáků z tisíce za 25 let. Silní kuřáci, kteří spotřebují za den 2 krabičky cigaret, dostanou za 6 dní tolik ozáření jako při rentgenu plic.
53 % všech úmrtí v ČR je způsobeno kardiovaskulárními onemocnění. Za 15 % z nich může kouření.


Děti a kouření

Drtivá většina kuřáků (90 %) začíná kouřit před dosažením plnoletosti. Ne nadarmo se kuřáctví nazývá dětskou nemocí. Kouření u dětí mladších 18 let je ilegální. Věk, kdy děti poprvé ochutnají cigaretu, je dokonce 10 let (v Praze 9,5). Z celkového počtu 2 300 000 kuřáků v ČR tvoří 250 000 děti a mladiství. Zajímavý je ukazatel, že mezi dětmi kouří více dívek. Kuřáctví lze přirovnat k drogové závislosti, celých 80 % pak začíná s cigaretami či drogami v partě. Na kouření u dětí mají také vliv rodiče. Pokud jsou oba kuřáci, jejich dítě je k závislosti na nikotinu až 4x náchylnější.


Těhotenství

Alarmující je také to, že 9−13 % všech těhotných žen jsou kuřačky. Celých 36 % žen v naději navíc vdechují tabákový kouř jako pasivní kuřáci. Ženy by si měly uvědomit, že děti kuřaček, a to i těch pasivních, mají porodní váhu nižší zhruba o 150 g. Riziko potratu se navíc zvyšuje až o 50 %. Stejně o tolik se zvyšuje úmrtnost od 20. týdne těhotenství po 28. den po porodu. U matek-kuřaček či u dítěte vystavenému tabákovému kouři se zvyšuje riziko náhlého úmrtí kojence 2,5−3,5krát.


Nemoci z pasivního kouření

Aktivní kuřáci navíc vystavují své okolí pasivnímu vdechování cigaretového kouře, na což umírá až 3 tisíce lidí ročně. Problém představuje i krátkodobé vdechování kouře, neboť již po půlhodině jsou patrné změny v průtoku krve cévami. Až o 23 % se zvyšuje se také riziko srdečních onemocnění, jako infarkt myokardu či angina pectoris.
U lidí, již pracují v kuřáckém prostředí či jejichž partner kouří, se dvakrát zvyšuje riziko infarktu, riziko cévních mozkových mrtvicí až o 82 % a o 20 % vzrůstá riziko nádorových onemocnění plic. Stejně tak se rakovina nosních dutin a sliznice objevuje 3krát častěji u lidí pasivně vdechující tabákový kouř.
Mezi nejčastější dětské onemocnění patří infekce dýchacích cest, u dětských pasivních kuřáků se riziko zvyšuje 15−20krát. Tyto děti mají navíc snížené plicní funkce, jako je objem. Pasivní a aktivní kuřáctví navíc zhoršuje alergie jako atopický ekzém, alergická rýma či astma.
Pokud bude kouření v restauracích a dalších prostorech zakázané, klesne počet infarktů (a s tím výdaje za zdravotní pojištění) o 17 %. Pro cévy navíc není mezi aktivním a pasivním kouřením přílišný rozdíl (pasivní kouření je pouze o 10 % méně rizikové než aktivní).
U dětí-pasivních kuřáků se více vyskytují záněty středního ucha, které mohou vést až ke ztrátě sluchu, či chronické dýchací obtíže, kašel, sípot a zvýšená tvorba hlenu, a to až 1,2−1,4krát častěji.


Nemoci způsobené kouřením

Kuřáky nejčastěji trápí kardiovaskulární choroby, tedy nemoci srdce a cév jako infarkt či mrtvice. Za většinu (75 %) chronických plicních onemocnění můžou v populaci cigarety. Kuřákům navíc až dvojnásobně hrozí cukrovka, šedý zákal a hůře se jim hojí rány. Proto tráví v nemocnici v průměru až o 3 dny déle než nekuřáci.
Riziko vzniku rakoviny je dokonce až 25krát vyšší. Kouření navíc zapříčiňuje 15−30 % všech nádorových onemocnění v České republice. Pokud jde o rakovinu močového měchýře, 3 pětiny pacientů jsou kuřáci. U rakoviny slinivky břišní je to necelá třetina. Ještě větší riziko způsobuje u rakoviny dutiny ústní, hltanu, hrtanu a jícnu cigarety v kombinaci s alkoholem.


Rakovina plic

Celých 90 % pacientů s diagnózou plicní rakoviny jsou kuřáci. Toto nádorové onemocnění se vyskytuje u každého čtvrtého kuřáka. Vzniká nejčastěji po 20−30 letech kouření, i když záleží na počtu cigaret – po 150 000 cigaret riziko vzniku rakoviny prudce stoupá. U nekuřáků, již onemocněli rakovinou plic, za to může ve třetině případů pasivní kouření. Kuřáci jsou pak riziku vzniku rakoviny vystaveni 13krát více, přičemž úspěšně se vyléčí pouze 12 % pacientů. Více než polovina se ke kouření vrátí.


Neplodnost u mužů

U kuřáků se počet spermií snižuje cca o 22 %, maximálně o 57 %. Rovněž se snižuje jejich hustota, a to až o pětinu. Klesá i výskyt normálně vyvinutých spermií. Kouření může také za 20 % všech poruch erekce.


Neplodnost u žen

Po vysazení antikoncepce mohou mít ženy s otěhotněním problémy. Zatímco z nekuřaček jich hned po 1. menstruačním cyklu otěhotní 38 %, u kuřaček je to o 10 % méně. I po pěti letech po vysazení antikoncepce nemůže otěhotnět 20 % silných kuřaček, jež kouří denně více jak 20 cigaret, u středně těžkých kuřaček s 10−20 cigaretami za den to je 11 %, u nekuřaček jen 5 %. Neplodnost hrozí kuřačkám až o 60 % více.


Odvykání kouření

85 % všech kuřáků je závislých na nikotinu. Zároveň chce s cigaretami skoncovat celých 70 % a zkusí jich to 40 % ročně. Většina z nich to zkouší sama a bez odborné pomoci, ale šanci uspět mají jen 3 % z nich. S náhradní nikotinovou terapií je to už 10 % a při vyhledání odborné pomoci se podaří přestat s cigaretami 4 z 10 kuřáků. Než se odvykání povede, předchází tomu v průměru 4 nepovedené pokusy.


Lékaři

Své zdraví si vědomě ničí 20 % mediků, 16 % lékařů a až 40 % zdravotních sester.


Léky při odvykání

Látky jako bupropion či nikotinové substituce zvyšují šanci přestat kouřit o 25 %, vareniklin šanci dokonce ztrojnásobuje, a pokud ho kuřáci užívají déle než půl roku, je jejich úspěšnost 44 %.


Psychiatrické léčebny

Většina pacientů (80−88 %) v psychiatrických léčebných kouří, byť jen ve 2 % případů je o tom zmiňováno ve zdravotnické dokumentaci.


Detoxikace

Je důležité si uvědomit, že pokud se kuřák rozhodne po 50 letech skoncovat se svou závislostí, riziko vzniku rakoviny u něj klesne na úroveň nekuřáka až za 10−15 let.


Organismus kuřáka

V těle kuřáka se obsaženo 5x více kadmia, což je těžký a jedovatý kov, než je tomu v organismu nekuřáka.


Ekonomické statistiky

Každý rok vydá Česká republika 80 miliard na léčbu kuřáků. Na daních z prodeje tabákových výrobků přitom stát vydělá jen 35 miliard ročně. Každý nekuřák tedy doplácí na své spoluobčany-kuřáky.


Vodní dýmka

Téměř 90 % mediků žijících v Praze alespoň jednou vyzkoušelo vodní dýmku. Přitom jedna vodní dýmka je jako 30−300 cigaret, neboť kouř je u vodní dýmky chladnější, a tak obsahuje více škodlivin. Navíc hrozí přiotrávení oxidem uhelnatým, protože jedna dávka znamená 20 % CO v krvi.


(Nehodnoceno)

2
1ZINAVERA@SEZNAM,CZ31. 5. 2017 8:10:27
To co tady píší a to kolik stojí léčba kuřáků a kolik se vybere peněz z cigaret je holý nesmysl a výplod chorého mozku.tO BY BYLA SKORO POLOVINA FINANCÍ NA ZDRAVOTNICTVÍ.A KOLIK SE POTOM UŠETŘÍ,KDYÝ SE NEDOŽIJÍ TI KUŘÁCI DŮCHODŮ TO UŽ NIKDO NENAPÍŠE hlavně,že nikomu nevadí kolik se dá peněz na cikány a na ty co nechtějí makat a to přitom většina ještě kouří.A dneska když někdo zemře tak se to populisticky přisuzuje kuřákům .V naší rodině ani otec ani maminka a i sestry nikdy nekouřili a stejně byli nemocní na nemoce,které se přisuzují kuřákům.A je tady ještě genetika a dědičnost a je toho více tak proto nesnáším demagogické a generalizované názory.Ano kouření není zdravé tak jako většina potravin a nápojů a nebo alkohol ale dnes se z toho dělá díky blbosti největší problém lidstva.Jinak přeji všem bojovníkům proto kouření a kuřákům(sám nekouřím)mnoho štěstí a radosti,že dosáhli svého askoro nikde se nesmí kouřuit Jestli jim toto stači ke svému štěstí a všichni víme,že je to blbost tak už nepovažuji lidi za homo sapiens ale za homo debilis.
0
2Franta14. 4. 2019 23:20:36
Kouřil jsem 30 let. Přestal jsem ze dne na den. Je to nejlepší metoda. Rozhodnout se a nechat toho. Statistiky jsou tak děsivé, že to za to rozhodně stojí.

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události