Poruchy srdečního rytmu

      Srdce bije pravidelně, frekvence v klidu činí 60 až 70 úderů za minutu, při námaze příslušně více. Odchylky od této normy jsou chápány jako poruchy srdečního rytmu. Při nich může být puls příliš pomalý, příliš rychlý nebo nepravidlený, porucha může být zcela neškodná nebo naopak životu nebezpečná. Poruchy srdečního rytmu by proto měly být v každém případě vyšetřeny lékařem. Důležitým nástrojem sloužícím tomuto účelu je EKG (elektrokardiogram). Léčebných možností je řada; k dispozici je velké množství léků, různé druhy kardiostimulátorů, elektroterapeutické metody i operativní postupy léčby.

Příčiny

      Poruchy srdečního rytmu mohou mít mnoho příčin, např. onemocnění nervové soustavy, onemocnění srdečního svalu (např. srdeční infarkt, slabost srdečního svalu), jakož i onemocnění jiných tělesných systémů (např. poruchy látkové výměny, infekce, atd.).

Průběh choroby

Poruchy srdečního rytmu se dělí podle:  

pravidelnosti srdeční činnosti na:

  • bradykardie (zpomalení rytmu srdeční činnosti)
  • tachykardie (zrychlení)  

lokalizace na:

  • supraventrikulární (v oblasti síní)
  • ventrikulární (v oblasti komor)  

      Srdce bije automaticky, srdeční sval nemusíme aktivovat vůlí. Normální automatický srdeční rytmus vzniká v sinusovém uzlíku, který se nachází před pravou síní. Rytmus je pak dále veden prostřednictvím zvláštního nervového systému do síní, poté přes takzvané AV (atrio-ventrikulární) uzlíky do obou srdečních komor. Tento způsob vedení zajišťuje regulaci zatížení předsíní a komor a je důležitým předpokladem správné srdeční činnosti. U dospělých se normální srdeční rytmus pohybuje okolo 60 až 70 úderů za minutu, při namáhání stoupá puls v závislosti na tělesných požadavcích. Pakliže \"metronom\" (sinusový uzlík), vynechává, přebírá jeho funkci níže položené centrum (AV uzlík), nepracuje-li správně ani on, ujímá se funkce svalstvo srdečních komor. Frekvence srdeční činnosti se při tom snižuje „odshora dolů“. (Na obrázku nervový systém srdce s kontrakcemi za určitý časový úsek.).
      Pacient může poruchu vnímat jako bušení srdce, pocit občasného vynechávání jeho činnosti, nepravidelný tep či slabost.

Následky

      Nejčastějším následkem je zrychlený tlukot srdce a nepravidelná srdeční činnost. Mnoho poruch srdečního rytmu však nezpůsobuje vůbec žádné potíže. Je-li srdeční činnost kvůli poruchám rytmu omezena (což se může stát při příliš pomalém, příliš rychlém nebo nepravidelném tepu), může být následkem pocit slabosti, závratě, příp. dokonce bezvědomí. Nejzávažnější poruchou rytmu je fibrilace (kmitání, extrémně vysoká fekvence srdečních stahů), která vede během několika sekund k bezvědomí a bez resuscitace ke smrti.

Rozpoznání/vyšetření

      Nejdůležitějším nástrojem k rozpoznání a posouzení poruch srdečního rytmu je EKG (přístroj = elektrokardiograf, záznam srdeční činnosti = elektrokardiogram). V mnoha případech je zapotřebí také dlouhodobé EKG nebo čtyřiadvacetihodinové EKG. Z EKG může lékař vyčíst, zda srdce bije příliš pomalu, příliš rychle nebo nepravidelně. Většinou je přímo na základě EKG možné určit konkrétní typ poruchy a její příčinu. Ve zvláštních případech je třeba použít speciální druuhy vyšetření, např. EKG při fyzické zátěži, vyšetření pomocí ultrazvuku nebo srdečního katetru.

Léčba

      Léčba se řídí druhem a příčinou poruchy srdečního rytmu a musí být přesně přizpůsobena každému jednotlivému pacientovi. Léky mohou být použity u všech typů poruch srdečního rytmu. Volba vhodného léku není jednoduchá, vždy o ní rozhoduje odborný lékař - kardiolog. Kardiostimulátory bývají nasazovány zpravidla při pomalém srdečním rytmu. Operativní zákroky přicházejí v úvahu, pakliže jsou za poruchu rytmu odpovědné abnormálně fungující nervové spoje. Existuje-li nebezpečí náhlé zástavy srdce způsobené příliš rychlým pulsem, může být implantován tzv. defibrilátor, který v případě poruchy uvede rytmus pomocí elektrického impulsu opět do normální rychlosti.

Prevence

      Celková doporučení, jak poruchám srdečního rytmu předcházet, neexistují. Zde musí poradit lékař. Někdy je možno najít a eliminovat vyvolávací faktor (alkohol, kouření aj.).

Časté dotazy

      Při vzrušení a fyzickém zatížení bije srdce rychleji. Kdy začíná být rychlejší tep nebezpečným?
      Při vzrušení a fyzické zátěži je rychlejší tep a tlukot srdce normální, jelikož tělo potřebuje více kyslíku a srdce musí pracovat rychleji. Možnými znaky chorobně rychlého tepu jsou pocity slabosti, závratě a bušení srdce.  

      Jak nebezpečný je nepravidelný srdeční rytmus?
      Občasné nepravidelnosti srdečního rytmu jsou časté a většinou neškodné, pokud se nedostaví další potíže, a puls se po několika úderech opět normalizuje. Při doprovodných potížích a/nebo při velice častém srdečním \"klopýtání\" by měl být každopádně vyhledán lékař.  

      Jakou důležitost mají poruchy srdečního rytmu následující po infarktu?
      Poruchy srdečního rytmu po srdečním infarktu musí být - stejně jako u všech ostatních srdečních onemocnění (např. u slabosti srdečního svalu, u srdečních zánětů, atd.) - vzaty vážně a odborně vyšetřeny.  

      Jak spolehlivé jsou léky proti poruchám srdečního rytmu?
      Všechny léky, které působí proti poruchám srdečního rytmu, mohou poruchu také zesílit - a to jsou-li zvoleny špatně, nejsou-li správně dávkovány nebo jsou-li užívány v kombinaci s jinými nevhodnými léky. Medikamentózní léčba poruch srdečního rytmu musí být vždy předepsána odborným lékařem.  

      Kdy lze poruchy srdečního rytmu operovat?
      U určitých onemocnění, např. u Wolf-Parkinson-Whiteově syndromu, je v srdci od narození přítomen přídatný svazek srdeční svaloviny, spojující síně a komory, který je příčinou předčasné aktivace komor. U těchto pacientů se vyvine vemi rychlý puls, který lze zpomalit pomocí léků. V mnohých případech je možné tento svazek odstranit (katetrizační ablací), čímž se problém trvale vyřeší a normální srdeční rytmus při tom není ohrožen.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.




Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Odběr novinek

Kalkulačky

Poslední události