Krev a krevní skupiny

Lidská krev je kapalná tkáň, skládající se z buněk (červených a bílých krvinky a krevních destiček) a z tekuté krevní plazmy. Krev především transportuje kyslík a živiny do tkání v těle a odvádí odpadní produkty. Dospělý člověk má přibližně 4 – 6 litrů krve (60 ml na 1 kg) a tím pádem množství krve tvoří asi 8 % celkové hmotnosti člověka, jako i u ptáků a dalších savců.

Složení krve

Krevní plazma je jakýmsi vodním roztokem, jelikož obsahuje 90% vody. Díky ní je krev kapalného skupenství. Červené krvinky (erytrocyty) distribuují kyslík a obsahují hemoglobin (krevní barvivo). Krev je tvořena červenými krvinkami z 96%. Bílé krvinky (leukocyty) jsou součástí imunitního systému organismu a v krvi jsou obsaženy ze 3%. Krevní destičky (trombocyty) zapříčiňují srážlivost krve, jejich obsah v krvi je 1%.

Kostní dřeň a krvetvorba

Kostní dřeni se říká morek, je to měkká tkáň, jež vyplňuje vnitřky kostí. Probíhá v ní proces zvaný krvetvorba, při kterém se vytváří nové krvinky a krevní destičky. Červené krvinky žijí okolo 120 dní, proteinové složky červených krvinek určující typy krve jsou většinou produkovány v játrech. Kostní dřeň se s přibývajícím věkem dělí na červenou, pak na žlutou a v pozdním stáří ještě na šedou kostní dřeň (ta vzniká z žluté dřeně ztrátou tuku).

Funkce krve

Hlavní funkcí krve, bez níž bychom nepřežili, je transport kyslíku, díky čemuž dochází k okysličování tkání a orgánů, které dále zásobuje potřebnými živinami jako jsou bílkoviny, cukry, tuky, minerály a vitamíny. Dalšími funkcemi jsou např. podpora imunity, odvod odpadních produktů a přenos hormonů ke stimulaci různých orgánů v těle. Krev obíhá v cévách díky činnosti srdce, kterému se proto také říká svalová pumpa. V plicích je okysličována a dále cirkuluje pomocí tepen, rozptyluje kyslík a žilami proudí zpět do srdce. Chemikálie, léky a další odpadní látky jsou krví odváděny do jater k vylučovacímu procesu (tzv. eliminace), který odděluje škodlivé nebo nepotřebné látky od prospěšných. Odpadní látky jsou také odváděny do ledvin k vyloučení močí.

Krevní skupiny a Rh faktor

Krevní skupina je dědičná, podíl na jejím typu mají oba rodiče. Určuje se podle antigenů tvořených bílkovinami nebo polysacharidy, tedy vlastností červených krvinek. Nejčastěji se můžeme setkat s krevním typem A nebo 0, méně častým je typ B, nejvzácnější je typ AB. Frekvence výskytu krevních skupin se liší u různých ras lidí a v různých oblastech světa. Rozlišuje se také Rh faktor, který je buď pozitivní, tedy Rh+ (ten má většina lidí), nebo negativní, Rh-. Problém může nastat ve chvíli, kdy žena, která má Rh-, otěhotní s Rh pozitivním mužem. Většinou ovšem nehrozí nebezpečí při prvním těhotenství, jelikož se během porodu dostanou pozitivní krvinky dítěte do negativních krvinek matky, která si na ně vytvoří protilátky. Při dalších těhotenstvích ale už hrozí nebezpečí, i pokud bylo to první přerušeno. Organismus už tento proces nezvládne zopakovat a musí být provedena krevní transfúze.

Krevní skupiny a nemoci

Vědci dokázali, že s každou krevní skupinou souvisí tendence k určitým nemocem (jedná se ale pouze o nepatrně vyšší riziko onemocnění). • Skupina 0: problémy se štítnou žlázou, sklon k alergiím, vředová choroba žaludku a dvanáctníku, zánětlivá onemocnění • Skupina A: karcinom tlustého střeva, dělohy a vaječníků, cukrovka, nemoci jater, ischemická choroba srdeční • Skupina B: astma, chronická únava, cukrovka, roztroušená skleróza, potíže s imunitním systémem • Skupina AB: anémie, nádory slinných žláz, onemocnění srdce, leukemie, cukrovka

 

DJ


(Nehodnoceno)


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události