Když vidím takové lidi, mou první radou je: „Nepanikařte!“ Říkám jim, že přestože je spánek důležitý, neměli by přeceňovat negativní vliv nedostatku spánku na jejich normální život. Nebuďte posedlí spánkem, neboť přílišná snaha o ovládnutí nespavosti se může změnit v dlouhodobý problém. Spánek je jako dýchání. Nechte ho probíhat, ale nenuťte jej, aby se dostavil.
Chcete-li spánek pochopit lépe, představte si, že v mozku existují dva systémy. Jeden, který řídí spánek, a druhý, který udržuje bdělost. Abyste usnuli, druhý systém se musí zvolna vypnout, zatímco systém prvý přebere řízení. To nastane v momentě, kdy nám naše biologické vnitřní hodiny řeknou, že ke spánku nastal ten pravý čas. Trpíte-li poruchu spánku, jeden ze systémů se špatně vypíná či zapíná.
Nejčastěji problém spočívá v tom, že nenecháme systém udržující bdělost, aby se řádně vypnul. Provádíme různé činnosti vzbuzující neklid, pijeme stimulující nápoje jako čaj, kávu nebo alkohol. Cvičení spánku obecně napomáhá, avšak provádíme-li jej v pozdních hodinách, může působit rušivě, neboť způsobuje fyzický stres.Nedávné studie ukazují, nakolik je světlo (nebo jeho nedostatek) důležité pro správné nastavení zmíněných systémů. Dnes víme, že ke spánku potřebujeme tmu; tma totiž v mozku stimuluje tvorbu spánek navozujícího hormonu melatoninu. Také víme, že potřebujeme modrou složku ranního světla k tomu, aby se melatonin tvořit přestal a naše biologické hodiny se nastavily zpět na začátek režimu bdění-spánek. Máte-li dojem, že je váš spánkový cyklus narušen, můžete se jej pokusit srovnat tím, že necháte záclony rozhrnuté, aby vaše oči za svítání absorbovaly více modrého světla.